Kouření klasických cigaret

Otázku položila: Anonymní uživatelka #376604 15.8.2017 3:22

Dobrý den, mám dotaz, jaký máte nazor na cigarety? Dceři je 14 let a přistihla jsem ji venku jak kouří, zeptala jsem se jí kdy začala a odpověděla že před dvěma měsíci, je už závislá?Myslite si, ze je nejaka moznost aby se z toho dostala?Jak byste zareagovaly vy na tuto situaci? Zkousely jste v pubertě kouřit a jak dlouho jste potom kourily? Diky za odpovedi, nevim co delat😶

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

  • ivcule115.8.2017 8:46

    Kouření je jedna z věcí, která se mi pořádně hnusí. Vyrůstala jsem v kuřácké rodině a byla to hrůza, naši kouří do dnes, kolikrát jsem se s nimi pohádala, že si nepřeju, aby kouřili u mě a hlavně mých dětí. Samozřejmě jsem za hysterku, jsou prostě závislí. Vím, že časem možná budu řešit u mých dětí to, co vy. U dcery bych asi zvolila přístup, jak jí to nesluší a že pak odporně páchne a jestli si myslí, že žvýkačka a voňavka to překryjí, že je hloupá. Taky bych to asi probrala s manželem a dohodla se s ním, jak postupovat společně. Ještě mě napadlo jí říct, že jestli má tolik peněz na rozhazování, že si může kupovat cigarety, tak jí omezím nebo vezmu kapesné. Pokud budete mít chvíli, dejte sem pak příspěvek, jak jste to s dcerou řešila a jak to dopadlo, může to být dobrá inspirace pro nás další rodiče. Hodně štěstí.

  • Kdyby jen v puberte, ja to zkousim do dneska (je mi 29). Nikdy jsem se ale neprokourila k zavislosti. Ve skole se chodilo o prestavkach (vypadat drsne), vecer s kamosema na zabave..... doma pred rodicema vubec (by me zabili), takze nekdy treba pres vikend nic. V praci jsem sla, protoze sli vsichni. Nekdy padla krabka za necele 2 dny. Doma pred pritelem nikdy, ale ne kvuli nemu, ale proto, ze jsem si nevzpomnela.
    NIKDY jsem se nevzbudila rano s pocitem chuti na cigaro! V praci jsem kourila treba 2 mesice, pak mesic ne a tak porad dokola..... mam to takhle uz od 15let. Krom tehotenstvi a tak 1,5roku po porodu.
    Nedokazu pochopit zavislost, na cigaretach si ji vyrobit neumim ....... 8-. Podle me snad zavislost neexistuje :-D

  • Naši mě drželi hodně zkrátka...měla jsem samé jedničky, měla jsem být paní doktorka. Začala jsem v sedmnácti. Pak, když byla akce, tak i krabku denně. Měla jsem divoké období, kluci, párty, tráva, alkohol, chození za školu, lhaní... trvalo to asi rok. Ke konci toho roku už jsem cítila, že tohle pro mé tělo není to pravé ořechové. Pak jsem se dala dohromady se svým manželem a přestala jsem kvůli sobě, ale taky on byl pro mě velká motivace. Pak jsem si zapálila jen velice příležitostně - jednou za půl roku. Pak postupně vůbec. Vystudovala jsem prestižní školu, mám zaměstnání a je ze mě normální člověk. Tím chci říct ano, lidi mají v životě různá období. Zkouší to. Nedokážu říct, jestli u toho zůstane. Je důležitý i Váš přístup a celkově jí jít příkladem. Doteď si občas jednou za rok na chatě s přáteli potáhnu z doutníku nebo dám vodní dýmku. Cigaretu už bych ale nedala.

  • Osobně jsem nikdy nic nevyzkoušela (cigaretu, brko, vodnici - prostě vůbec nic), bylo a je mi to odporný, a upřímně je to jedna z mála věcí, za které bych tomu dítěti s chutí urazila pazoury. Ale jasně, to nepomůže, takže je asi lepší zareagovat v klidu. Asi bych se snažila zjistit, co ji k tomu vede a rozmluvit jí to - že s tím nevypadá nijak drsňácky, jak si nejspíš myslí, a že si tím akorát ničí pleť a zuby.
    S tou závislostí těžko říct, na základce kouřila ve třídě dlouhodobě spousta lidí, někteří toho nechali a jsou ok. Jiní kouří dodnes, jedna holka skončila jako feťačka (ale tam byl od začátku špatný základ v rodině).
    Po dvou měsících se z toho určitě dostat může, otázka je, jestli chce.

  • Kourim od puberty a snazim se s tim prestat uz po milionte. Je mi 33. :'-( nejde to. Zrovna vcera jsem si rekla,ze dnesek bude muj prvni den bez cigarety a prave sedim na balkone a kourim. :O= rada bych poradila,ale nevim jak. Jde to tezko. Obzvlast v jejim veku,kdy se schazi s kamosema a kourej vsichni. :'-(

  • Jako menší cca 12 let, jsem nebyla moc oblíbená a měla jen pár kamarádek. Abych o ně nepřišla, dělala jsem to co chtěli. Takhle mě jedna donutila a naučila kouřit. Kouřím od 12 let a marně se pokouším přestat, dnes je mi 26 let. Nejsem nikterak silný kuřák, krabičku mám cca na 3 - 5 dní, ale už mám tu závislost. Pokud Tvá dcera nekouří dlouho, má možnost s tím seknou dokud je čas, dva měsíce není tak dlouhá doba. Moje mamča když na to v 17 letech přišla tak mě pěkně zlískala, ani se jí nedivím, dnes bych to udělala také, nechtěla bych aby si jednou mé budoucí dítě kazilo zdraví jako já. Leze to do peněz a způsobuje zdravotní problémy.

  • Já osobně jsem nikdy nezkusila cigaretu, natož hulit trávu nebo třeba i vodnici. Hnusí se mi to. Viděla jsem to u spolužáků a hlavně spolužaček už od nějaký 6. třídy. Už v nějaký 7.-8. třídě byly závislý, v 9. třídě už se po 2. hodině všechny klepaly, že si musí zapálit. Přítel kouří taky od nějakých 15, možná dýl, možná míň. Teď je mu 23, když jsme se poznali, tak kouřil míň než na střední. Ví, že se mi to hnusí a snaží se přestat, když jsme byli na dovolený, tak měl elektronickou, ale prý to není ono. :D Zároveň jeho táta kouří jak fabrika a nedávno mu zjistili rakovinu. O to víc se teď snaží přestat, ale vidím, že je to pro něj těžký. Důležitá je podpora od okolí, v jeho případě asi hlavně ode mě. V případě vaší dcery od vás. U dětí se ta závislost vytvoří snáz. Jestli kouří 2 měsíce, tak je vysoká šance, že přestane, ale musí chtít. Ségra (bude jí 15) má spolužačku, která začala kouřit brzy, když byla v 6. nebo 7. třídě, tak na to její rodiče přišli. Hlídali jí a myslím, že jí koupili elektronickou cigaretu a postupně snižovali dávku. Osobně jí neznám, ale ségra říkala, že se to zlepšuje. Možná už ani nekouří. :) Takže to jde. A ona kouřila určitě dýl než 2 měsíce. Dejte jí najevo, že kouření nepotřebuje k tomu, aby byla oblíbená. Možná má nižší sebevědomí, což je v pubertě normální. Promluvte si s ní, co ji k tomu vedlo. Tak hodně štěstí a dejte vědět jak to dopadlo :)

  • Pokud člověk nezačne kouřit v pubertě, je dost možné, že nezačne nikdy. Pokud to dítě zkusí a nazná,že mu to nechutná a už to nechce zkoušet(protože osobně neznám nikoho, komu by 1 .cigareta chutnala, musí se prokouřit aspoň k desáté, než si ty plíce zvyknou) tak je vyhráno, ale pokud kouří už 2 měsíce, tak prostě kouří a můžeš se ji sice snažit odradit, ale těžko jí to zakážeš a ani si nemyslím, že tě poslechne. Já jsem začala kouřit v 15-i a přestala jsem s prvním dítětem v 27, po druhém jsem se k tomu na rok vrátila a teď po třetím dítěti pevně doufám, že se k tomu už nevrátím. A to jsem k tomu před pubertou měla odpor a odsuzovala jsem to.

  • Je to dost individuální, já si dám příležitostně, ale nejsem pravidelný kuřák. Někdy mi krabička vydrží týden (ale to by musela být třeba zábava a tak), někdy jedna na měsíc, někdy nekouřím čtvrt až půl roku. Nemám problém si nedát.
    Vaše dcera tomu může propadnout, ale je dost možný, že už cigaretu nebude chtít za týden vidět, dost lidem se to zhnusí :)

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 80 488 otázek, kterým se dostalo 272 446 odpovědí a 410 310 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se

TOPlist