Lenost a nechuť do života
Ahoj, chtěla bych se zeptat, jestli to má momentálně někdo podobné jako já. Jsem už měsíc bez práce a jsem jen doma, nic nedělám, nic mě nebaví, nic se mi nechce. Nejhorší je, že se to čím dál tím víc zhoršuje a už to upgradovalo do takové fáze, že nemám např. doma ani nic k jídlu, tak radši celý den hladovim, než abych se sebrala a šla si nakoupit, přitom mám obchod asi 100 metrů od domu. Říkam si, že to, že jsem doma, je přece v pořádku, řádí covid a mělo by to i tak být. Ale já už přestala doma i uklízet a vařit, nebaví mě už se ani dívat na televizi, v podstatě nic. Takže většinu dne jen sedím a koukám do blba. Když mě nějaký kamarád pozve třeba na procházku ven, všechny odmítnu, protože mě hrozne ubiji představa, že bych se musela oblékat a někam chodit. Snažím se to strašně moc v hlavě zbourat a donutit se něco dělat, ale prostě to nejde. Do práce mám nastoupit od 1.dubna a doufám, že se to díky tomu zlepší, že začnu mít režim. Ale aktuální myšlenky na to, že budu muset ráno vstávat a chystat se do práce a tam něco dělat, mě úplně ubiji. Máte to někdo stejně? Díky za názory a zkušenosti.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
18.3.2021 14:47
Domnívám se, že to, co popisuješ není lenost, myslím, že se Ti rozjela deprese. Zásadní rozdíl mezi leností a depresí je ten, že člověk v depresi nezvládá dělat ani věci, které ho dřív bavily, zatímco líný člověk nedělá jen věci, které ho nebaví. Mně to před lety začalo podobným způsobem, skončilo to tak, že jsem nebyla ani schopná vstát z postele/dojít si do koupelny. Doporučuju řešit s dr,, ideálně s psychiatrem - myslím, že na tento stav už jen režimová opatření nestačí.
-
18.3.2021 12:30Ja to mam uplne stejne, jen tu praci teda mam. Ale nechut, depka, lenost, uplne stejne. Horsi to je, kdyz mam pms. A myslim, ze takovych lidi je ted hodne..
Ani nevim, co poradit. Zkusit si najit nejakou zabavu a premoct se, to hlavne. Prepnout mozek a donutit se do toho obchodu jit. Cestou tam to treba obejdi kolem jineho baraku, at si tu prochazku prodlouzis. Prochazkami se aspon i psychicky pripravis na to, ze musis nekam chodit a nebude to takovy sok, ze mas po mesici najednou vylezt z baraku.
Nebo nekomu zavolej, babicce, kamaradkam. Taky jsou doma a treba taky osamele. Parminutovy hovor udela divy a ani nemusis nikam chodit.
Duben je za rohem, zkus se tesit na novou praci jako takovou, jake to tam bude, co te tam bude bavit, jestli je to neco uplne noveho, zkus se sama nejak vzdelavat.
A doma je dulezite si udelat rezim. Vstavat ve stejnou dobu, ranni hygiena, prevliknout se do domaciho, at nechodis cely den jen v pyzamu, snidane, odpoledne nejaka prace, at uz uklid (klidne jen jeden den treba vyprat, druhy den vytrit atd) nebo ten nakup. Pres den i svaciny, obed a vecere a spat take ve stejnou dobu. Chaos bez radu te jen dostane hloubeji do depky. Toto je dulezite i kdyz nekdo pracuje z domova, nezustat v pyzamu a mit nejaky rad. -
18.3.2021 13:47
Jak se ztratí denní řád, je to na nic. Dělám si rozvrh, který mi ukáže, co je zrovna třeba udělat, a i když se mi nechce, zvednu se a jdu na to. Pokud člověk jen pustne, akorát se zadělá na depresi.
-
18.3.2021 19:51
Myslím, že to je jen souhra blbých okolností a věřím, že jen dočasná, rozhodně bych se neztotožňovala s nějakou diagnózou typu deprese. Tyto stavy jsou úplně běžné ve chvíli, kdy přestaneš mít nějaký pravidelný řád a pravidelné povinnosti. V této době letargií a demotivací trpí zcela zdraví lidé. Jakmile nastoupíš do práce, bude ti líp. Co doporučuji já: ukliď si, navař si, vyper, vyžehli, ať pak nemáš stíhy z toho, že to s prací nestíháš. Všechno si před nástupem zařiď, ať máš čistý stůl. Budeš dobrá. Ta vládní opatření už jsou dlouhá a doléhají psychicky na všechny. Drž se.
-
19.3.2021 15:57
Upřímně, taky mám teď takové stavy, že se mi nechce nic. Do práce nemůžu, jsem celé dny jen doma, naštěstí ne sama. Ale ještě to nespadlo do takového stavu, že bych nevylezla z postele, nebo se nechtěla ani obléct a tak. Musíš bejt silná a překonat ten moment, když si řekneš, že se ti nechce. Zkus to překonat a jít ven, nalíčit se, hezky se obléct a něco podniknout
Určitě ti pak bude líp Držím palce
