Má cenu takový vztah?
mam obrovský problém.. sem s přítelem už dva roky, často se hádáme.. už sem párkrát chtěla odejít ale vždy bylo zas vše najednou ok a pak zase zvrat a sme tam kde sme byli.. přítel nepracuje maximálně chodí na brighady spíš ani to ne a já sem celé dny v práci kdy on doma užívá svých koníčků a toho co ho baví.. do toho spadá dělat bordel a mně pak po celim dni v práci kibicovat za to že neumim ani uklidit, že sem neschopná ženská říct mu že si muže po sobě uklidit nekdy sám už nemá ani cenu příjdou argumenty jako to bych chtěl vidět chlapa co meje nádobí nebo uklízí.. bordel je bordel ale co on dokáže to fakt nechápu.. sklopim uši a jdu uklízet protože by sme doma měli za chvíli prasečák.. nebo si jezdí po výletech a pak kdyš sme spolu doma nikam nevyrazíme protože nemáme peníze prý.. on všechny své peníze cpe do koníčku nebo naprosto zbytečných věcí.. a pak já si koupim boty protože ty které sem si v nouzi kouúpila v sekáči za stovku nevyhovují tak je ohen na strese protože co budeme jist, a máš to spočítaný to sem zvědav jak vyjdeš s penezi.. já na to neřeknu ani popel protože já nemám koníčky, já jen spím nebo sem líná.. prý.. a když už si dovolím něco říct přijde to známé... co řeknete to bude použito proti vám.. když uz sem fakt na dne a uronim slzu protože jemu se nic říct nedá tak sem cittová vyděračka co jen dělá scény.. vím že mam své chyby ale to ma snad každý.. nejhorší je že je to dnes už se vším a když už on se dostane k něčemu nám prospěšnému tak ho musím vychvalovat jak je užasný jinak je to peklo a ničeho si nevážím... nesmím se malovat a vlasi vyžehlit už vůbec ne ale jakmile potkáme nekde nákou upravenou slečnu které to prostě sekne tak div by mu nevypadli oči.. když sem píšu tak si řikám proč s nim vlastně sem když nebyl schopnej ani na výročí bejt doma nebo něco podniknout narozeniny svátky ani nemluvim.. teda ty moje ale něco ve mně mi prostě nedovolí se sním rozejít.. a že bych tu mohla psát plno dalších alle to sou fakt perličky za které bych se asi stydela třeba jak mně zapoměl na autobusáku atd.. a já ne a ne se sním rozloučit i kdyš sem na dně jako nikdy bojím se co bude potom.. potřebuju nakopnout
tak vám všem děkuji za upřímnos.. 
vše konečně a zdárně ukončeno.. akorad teď prijít na to jk naložit s volným časem je mi výborně děkuji..
- 09.02.2016 17:19:48 - full.avl změnila kategorie otázky
- 09.02.2016 17:19:48 - full.avl změnila titulek otázky
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
9.2.2016 16:59
Ahoj, toto je chlap totálně bez sebevědomí, že tě musí buzerovat a srážet, najdi si někoho lepšího, přece nechceš takto žít a věř mi, že to bude časem jen horší!!! Je to flákač, že se nestydí se nechat živit od ženy a ještě má kecy, já bych s ním vyrazila dveře teda. Važ si sama sebe, nestojí ti za to takový ..... ani nemám slov, abych pojmenovala něco takového. Prostě pryč od něj!
-
9.2.2016 16:58já bych řekla,že sisi odpovedela sama,je t idiot,co te jen využívá
-
9.2.2016 17:06Ahoj
Honem nohy na ramena a utíkej! Blbeček, kterej si na tobě akorát hodí ego a ty se budeš čím dál více cítit k ničemu. Nenech se přece ponižovat a dělat mu služku! Máš na víc! Každá máme právo být šťastná a spokojená s někým, kdo za to stojí. Buď silná a pošli ho do zádele, co nejdřív, uvidíš jak se ti uleví Držím palce -
9.2.2016 20:39S takovým chlapem mám vlastní zkušenost. (a předem se omlouvám za román)
Když jsme spolu začali chodit, zdálo se vše OK. Pak mu umřela máma a on "chudák" neuměl hospodařit s penězi. Málem příšel o barák díky dluhům po mamince, tak jsme mu pomohli, aby mu barák zůstal. A tím to začalo. Co si vydělal, to utratil, co na tom, že v půlce měsíce neměl na jídlo, však já vše zařídím. Odmítla jsem mu platit inkaso, tak to musel dávat ze své výplaty. Vše co bylo potřeba zařídit, jsem zařídila. A to jsem v tu dobu studovala a sem tam šla na brigádu.
Milý bývalý si na to zvykl, že když nemá co do pusy, nahodí "psí oči" a já nakoupím, přece ho nenechám hlady. Jenže pak se ke mě začal chovat ještě hůř, úplně mě přehlížel, pořád si ze mě dělal srandu i před kamarády a kolikrát dost nechutně a trapně, přestaly jakékoliv intimnosti....ale jakmile mu zase došly peníze, tak byl chudáček, kterému jsem dobrá.
Když jsem měla svátek, narozeniny, nebo byla nějaká rodinná oslava, tak mě jen ponižoval, občas mi koupil dárek, ale nic závratného, zatímco on si koupil nové auto na splátky, které nesplácel....nový telefon, foťák, vše na splátky....zaplatil vždy jednu splátku a pak nazdar, nezájem. Doma na mě začali tlačit, ať od něj odejdu, kamarádky taky říkaly, že je to debil a že mě ničí....ale já si asi potřebovala dojít až do extrému. Dopadlo to se mnou tak, že jsem málem skončila na antidepresivech. A až mi jiná kamarádka řekla, že to všechno mám od nervů, tak jsem se sama sekla, že takto tedy ne, že jsem mladá na to, abych skončila na antidepresivech, ne-li hůř. Měla jsem těžké období i díky státnicím a úmrtí mé babičky, ale on mi v ničem nebyl oporou. Jediné místo, kde jsem se cítila jakž takž dobře, bylo při cestě autem k němu a od něj. Navíc na něj co chvilku přišla nějaká exekuce...
Když mě naposledy zesměšnil, že úplně v klidu flirtoval s jinou holkou, pak s ní odjel k ní domů a ráno mi volal, ať pro něj přijedu, tak jsem mu sdělila, že ať si přijede jak chce, ale já že jedu domů a že si v týdnu přijedu pro své věci.
Doma se mě na nic neptali, bylo jim to jasné. Já v tu chvíli byla v takovém špatném psychickém stavu, že jsem potřebovala utéct, tak jsem jela na víkend ke kamarádovi do Prahy. Nadomlouvala jsem si na každý den někoho známého na kafe, oběd.....a mezi nimi byl můj nynější partner. To jsem byla rozejítá 2 týdny a zapřísáhla jsem se, že nechci aspoň rok žádného chlapa ani vidět. Jenže srdce řeklo "ne" a bylo to silnější než hlava....a díky němu jsem skutečně neskončila na těch antidepresivech. Jsem mu vděčená nejen za své zdraví, ale za vše, co pro mě udělal. Ikdyž je o 3 roky mladší, neuvěřitelně mě podržel ve všech pro mě těžkých situacích, ikdyž jsem to nechtěla, po měsíci se za mnou přestěhoval, aby mi byl blíž....a i teď, po 5ti letech, mám pocit, jakobychom byli spolu půl roku. Máme domeček, 2 pejsky a čekáme miminko
A s bývalým to dopadlo, jak jsem čekala. Díky tomu, že jsme si nechali podepsat smlouvu o zápůjčce vzhledem k zaplaceným dluhům, tak "chudák musel" prodat barák(takže jsem byla ještě horší, než předtím - že jsem ho připravila o bydlení), vyplatil nás a během půl roku vše rozfofroval.
Takže moje rada zní jednoznačně. Okamžitě se sebrat a co nejdál od něj. Je to těžké, ale je to to jediné, co tě zachrání. Ať si klidně nabije hubu, když s tebou tak zachází. Nezasloužíš si ho, třeba za rohem čeká někdo daleko hodnější, kdo tě udělá šťastnou a bude ti oporou.
Přeju ti vše jen to dobré a snad v sobě najdeš notnou dávku odvahy, abys ten krok udělala. Uleví se ti. Věř mi, vím o čem mluvím
-
9.2.2016 17:31
Nikdy nepochom ženský co jsou hloupý a naivní a to ty bohužel jsi :-/ s takovým zmetkem bych nebyla ani vteřinu, najdi si chlapa co si tě bude vážit a ne somráka
-
9.2.2016 21:03
pryč od něj a to urychleně. tohle ti nestojí za ty nervy a to trápení. své peníze si vyděláš, ale aby jsi dotovala chlapa, který makat nechce a neudělá ani pořádek, tak takového kopnout do zádele at si jde za jinou, která mu to bude tolerovat.
a že by chtěl vidět chlapa, který tohle dělá? já takových znám několik. a dělají to pro svoji ženu rádia s láskou..a ještě klidně pohostí chlap když přijdu na návštěvu - uvaří kafe, anbídne zmrzlinu se šlehačkou ... co se nádobí týče - u nás hodně vyřešila myčka
-
9.2.2016 19:02Tak o takového chlapa bych si ani kolo neoprela
Pryč, pryč, pryč!!!!!! -
9.2.2016 19:14Jsi s ním ze setrvačnosti... Jen tě vysává a dělá z tebe trosku. Ani bych se s ním nepokoušela něco řešit, prostě bych to ukončila a nenechala se zviklat. Pokud je byt zvůj, zbal mu kufry a nazdar. Samotné ti bude líp, budeš mít menší výdaje, uklizeno a hlavně nervy v pořádku. Až se oklepeš, určitě najdeš chlapa, který si tě váží. Nikdy už to nenech zajít takhle daleko... Držim palce
-
9.2.2016 20:56Když si to ted po sobě ještě jednou přečteš, tak si musíš odpivědět sama
S ním tě nečeká pěkná budoucnost...navíc asi ani nemá snahu najít si práci. Živíš ho a nemužeš si nic koupit. A že chlapi neuklízí je blbost. Máme malé mimčo a manžel i vaří i uklízí, protože já hládim malého a nemám čas...navíc pokud se hádáte 
-
9.2.2016 16:58
myslím, že problém je v Tvojí sebeúctě. pracovat na sobě. Psychoterapie, homeopatie by mohly pomoci...
-
15.2.2016 18:15
Tak to je to nejdůležitější, že se ti ulevilo. A určitě ti bude ještě líp. Drž se
