Má takový vztah smysl?

Ahoj holky, zajímal by mě váš názor na tuto situaci. V práci jsme se hodně sblížili s jedním kolegou, začalo to povídáním, pak jsme se šli spolu koupat k přehradě a tam jsme se políbili. Spíš on políbil mě. Od začátku jsme si neobvykle dobře rozuměli, ale měl přítelkyni, tak jsem tomu nepřikládala význam. Pracujeme ve velké nemocnici, každý jsme na jiném oddělení, jen občas na jeho oddělení docházím. V době, kdy jsme se políbili, chodil s přítelkyní (3,5 roku, spolu vychovávali její dceru), ale ve vztahu se hádali, nějak si neseděli, uráželi se, ale zůstávali spolu ze zvyku a kvůli té dceři. Za ty 2 měsíce, co jsme se sblížili, tak se spolu rozešli. Ona mu stále píše, volá, vyžaduje po něm hlídání dcery (která není jeho), když se mu nedovolá, zjišťuje, s kým tak dlouho volal. On je dobrák, má ji pořád rád a na hlídání, nebo nějaké chlapské práce na bytě většinou kývne. Chce jí pomoct. Přitom si mě stěžuje, jak ho pořád uráží a mě přesvědčuje jak mě miluje a chce, abychom už měli klid a mohli spolu začít vztah. Ale mám pocit, že se od ní nedokáže odstřihnout. Chápu, má ji rád, ale nemůže mezi nás takhle zasahovat do nekonečna. Zároveň si uvědomuji, že je náročné zůstat s dítětem sama, ale ta holka má taky poblíž pravého tátu a prarodiče, takže hlídat můžou ostatní. Mám pocit, že s ním bývalá přítelkyně manipuluje a on se nechává, protože ji má rád. Někdy se držím, snažím se ho podpořit, někdy to jde ze mně ven. Nechci se mezi nikoho plést, zároveň si s ním hodně rozumíme a mohl by to být fajn vztah. Jak byste se k tomu postavily vy, kdybyste byly v mé situaci?