Mám chaos v hlavě
Zdravím. Přicházím se sem k vám spíše vypsat než pro radu, ale samozřejmě každý komentář ocením, takže bych za něj chtěla předem poděkovat.
No abych nějak začala. Za asi 3 týdny mi bude 18 let, nikdy v životě jsem se nelíbala, nikdy jsem neměla přítele (takže jsem panna). Teď bych tu hlavně chtěla řešit ten problém, proč nemám přítele. Já si sama nepřijdu ošklivá, zájem by o mě i byl. Včera jsem se seznámila s jedním klukem na seznamce, mám normálně jeho Facebook, Instagram a píšeme si. Včera bylo vše OK, byla jsem ráda, že jsem ho našla, protože je fakt hezký a i milý, jenže dnes začal ten problém. Jakmile o mě začal jevit větší zájem a pořád pořád mi dnes celý den psal, zalekla jsem se a cítím opravdu takový odpor v té konverzaci s ním pokračovat. Takhle přesně stejně to bylo i s klukem, se kterém jsem se poznala někdy v lednu a taky přes seznamku, takže vlastně tato věc se mi stala už podruhé. Mám v hlavě zmatek, protože si strašně přeji vztah, vždycky bylo mým velkým přáním zažít takový ten "mladý"/teenagerovský vztah, i přesto, že vím, že tyto vztahy moc dlouho nevydrží, zkrátka jsem to chtěla moc zažít...a teď mi bude zanedlouho 18 let a tato touha se navždy rozpadne...poslední dobou jsem kvůli tomu hodně smutná, prostě se to nevyplnilo. Abych se zase vrátila k tomu klukovi...nevím, je to hrozně zvláštní, jako bych se kvůli němu začala cítit nesvobodná, jenže zase na druhou stranu si ten vztah moc přeji. Já nevím, možná je to kvůli tomu, že jsem těm seznámením přes seznamku nikdy moc nevěřila a stále tak nějak nevěřím nebo je to prostě kvůli tomu, že ještě na vztah nejsem připravená? Jenže zase já si ten vztah moc přeji a občas kvůli tomu i po nocích brečím, že ho nemám. Vždycky jsem si myslela, že ten důvod, proč jsem nikdy neměla přítele je ten, že o mě prostě kluci nemají zájem, ale postupně přicházím na to, že ten největší problém je v mé hlavě. Jsem kvůli tomu všemu v hrozným zmatku a chaosu a hodně to dopadá na mou psychiku, nesnáším když jsem zmatená, ničí mě to. Cítím se sama, ale jakmile má o mě někdo zájem, chci zpět svobodu, já prostě nevím co chci a nedokážu si to v hlavě nějak urovnat.
No, to bude asi vše z mé slohovky. Jsem moc ráda pokud jste to dočetli až sem a přeji vám pěkné dny a prosím nepropadejte zmatku jako já, je to hrozné. ♥
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
17.4.2020 11:31Zdravím. Začnu tím, že nemít v 18 zkušenosti se vztahy není nic nenormálního. Ten tlak společnosti je ale docela velký, já ho cítila nejvíc asi v druháku na gymplu. Každý je připravený jindy a půlka lidí, hlavně kluci, si v tomhle věku vztahy vymýšlí
Problém bych viděla už v tom, jak si tu otázku pokládáš. Zní to jako vztah pro vztah, ale zrovna jako u kamarádů je láska jenom o konkrétních lidech. Taky přece nevejdeš do místnosti, nepopadneš cizí holku a nerozhodneš o tom, že budete "nejky", protože chceš prožít to kamarádství se stejnými náramky, přespáváním a společným tajemstvím. Musí zafungovat chemie. Možná i proto tě tvoje vnitřní já brzdí. Zkus nepřemýšlet nad tím, že "chceš přítele" nebo "chceš lásku, vztah", už vůbec není dobrý dávat si věkové limity, mladá poblázněná láska nesouvisí s příponou "-teen". Navíc čím přesnější budeš mít představu, tím míň tomu ideálu budou kluci odpovídat. Zájem taky ještě neznamená vztah, zvlášť dokud se nesetkáte naživo... a ani potom to není závazek, prostě nemusí přeskočit jiskra, i kdyby byl jinak ideální. Být tebou, tak se ty myšlenky nesnažím uspořádat, ale udělám "jarní úklid" a úplně je vyhodím. Když jsi single, není to o tom, že by ti něco chybělo, nejsi sama, jakmile se dokážeš takhle smířit se sebou, bude snazší si do života pustit někoho dalšího, nebo mu aspoň dát šanci. 
-
17.4.2020 6:46A není to třeba tak, že jedna tvoje část by přítele chtěla, protože ti je 'už' 18 a nikoho si neměla? Protože ostatní mají vztahy a ty chceš být taky žádaná? Nebo ti přijde trapné mít vztah přes seznamku před ostatními? Není to jen kvůli okolí? Tvoje srdce ti myslím jasně říká, že na vztah připravená nejsi. Do té doby než si budeš opravdu jistá, nepodnikej žádný unáhlený kroky. Ono je to pak dost nefér vůči klukům, kteří mají zájem o vztah a ty je vlastně trochu taháš za nos, i když třeba ne úplně úmyslně.
-
17.4.2020 22:40Nelámej to přes koleno, hlava by asi chtéla víc než říká srdce. Až přijde ten pravý, tak tě tohle vůbec nebude trápit. Měla jsem to stejně.... a pak jednoho dne když jsem to nečekala , zjevil se a obrátil mi život naruby. Mimochodem jsem měla prvního kluka taky až v 18. Není kam spěchat.
