Mám jít na potrat?
holky měla jsem sex a mymu klukovi se protrhl kondom je mi 17 teda bude a dělala jsem si test a je pozitivni a vevim co dělat !!!! ja nechci na potrat !!! ale nechci mit v 17 dítě ! poradte co byste udělali ?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
30.6.2010 16:37
Ahojky když mi bylo 16 byla jsem na tom úplně stejně jako ty!!!Miminko jsem si nechala hodně mi pomáhala mamča a jsem ji za to moc vděčná!!!Nikdy bych na potrat nešla!!!A můžu říct že mého rozhodnutí nelituji ted mám 9letýho kluka a 3letou holčičku a snažíme se o třetí zatím osm měsíců bez úspěchu ale snad se brzy zadaří!!A tobě moc držím palečky at se rozhodneš správně hodně štěstíčka!!!!
-
30.6.2010 22:36
Vím, že to je těžké, určitě ještě škola do toho, obava z rodičů a ještě ke všemu Tě opustil Také by mne zajímalo kolik mu je? Třeba se mu to ale rozleží v hlavě, třeba to bylo jen z šoku. Každopádně bych to hodně promyslela, v dnešní době můžeš být ,,ráda,, že jsi těhotná. Je tu spoustu žen c chtěj a nejde to. Já osobně bych na potrat nešla. Později by sis to určuitě vyčítala a nedej bóže, kdyby to mělo mít nějaké následky jako že další dítě by třeba nešlo. Stát se může cokoliv, s tím se musí počítat. a co rodiče, jací jsou? Myslíš, že Tě podpoří nebo ,,zabijí,,? Je mi Tě líto, ale mimi bych si nechala. Dej vědět, jhak se rozhodneš, držím pěsti!!!
-
30.6.2010 14:21
Ahojíky to mě mrzí. Ale jak píše anonym, buď si dítě nechat a postavis se k tomu nějak a nebo jít na potrat. Já (po zkušenosti, že jsme mimi pořád odkládali a teď nám nejde) bych si dítě nechala. Ale zase samozřejmně záleží na konktrétní situaci, zabepečení, případná pomoc rodičů atd...Toto rozhodnutí je na tobě a partnerovi.
-
30.6.2010 20:48
ahojky slečno, já ti teda nezávidím a je mi tě líto, protože ses chudinko chránila kondomem a ten se protrhl a tím, že ses chránila, tak jde vidět, že nějakou zodpovědnost máš... musíš poslouchat sebe, jestli se na dítě cítíš tak nějak a na potrat jít nechceš, tak nechoď - já ti to řeknu asi tak, je mi 24 let a jsem těhotná, v 16-ti bych na dítě psychicky neměla v žádném případě a jsem ráda, že jsem nebyla v situace, kdy se rozhodnout zda interupce nebo ne, protože já bych s tím neuměla žít - já určitě ne... přeju ti hodně síly a klidně napiš pak, jak jsi dopadla.
-
30.6.2010 22:17
Ahojky, rozhodnutí je zcela na tobě, ale dobře si to rozmysli jestli by si byla schopná žít s vědomím, že si dala dítě pryč a v pozdějším věku to třeba nemusí jít nebo kdybys ho dala k adopci tak to vědomí, že tvé miminko, které nosíš pod srdíčkem by vychovával někdo jiný. Je to velké rozhodnutí. Já vím, že bych dítě nedala pryč nikdy-pro mě je to dar, který má žena přijmout-jednou budeš ráda. Já bych si ho nechala. Je mi nyní 24 a čekám své první miminko a těšila jsem se na dobu kdy budu mít svoje vlastní děťátko, vždy jsem chtěla děti. Není ti patnáct, jsi skoro plnoletá, určitě by si to zvládla i školu dodělat- rodiče pomůžou neboj se. Přeji hodně štěstí a hodně dobře si to rozmysli-držím pěsti! Dej určitě vědět jak ses rozhodla. Přítel je asi hodně nezodpovědný, ale ber to tak, že to děťátko nosíš TY!!!! a on časem dospěje, že Vás bude chtít oba. Držím pěsti!
-
30.6.2010 22:19
ahoj,take jsem brzo otěhotněla,v 18letech a dítě jsem si nechala,a jsem moc ráda,dnes mám již 1,5letého kluka,pokud nechceš jít na potrat,určitě nechoď,obrať se na rodiče,věřím že ti pomůžou...jinak by sis měla zjistit,na jaké dávky máš právo,pokud bys chtěla s něčím poradit,určitě se ozvi a můžem popovídat,nejsi v zrovna lehké situaci,jinak pokud bys neměla ani podporu u rodičů,existují i krizová centra pro matky s dětma,takže hlavu vzhůru,určitě to zvládneš
-
1.7.2010 7:07
S ohledem na to, jako práci dělám, vím, že i sedmnáctiletá dívka, může zvládnout péči o mimčo a radovat se z něj. Je však hodně důležité, zda ti rodiče, či někdo jiný z rodiny bude schopen poskytnout patřičné zázemí, když se k tobě partner otočil zády. Je to hodně velký krok a chápu, že jsi zmatená a nevíš co s tím. Nevím, co dělá tvoje maminka, ale často to funguje tak, že s miminkem zůstane doma babička /tvoje mamínka/ a mamina si dodělá školu. Není to zase až takový problém. Je k tomu potřeba jenom jedno stání u soudu. A nebo se postaráš ty sama. Určitě to zvládneš. Pak je varianta druhá a tou je potrat. Musíš zvažovat rychle a rozumně. Myslím si, že hodně důležité bude také to, jak se k tomu postaví tvoji rodiče. Je samozřejmé, že nejdříve budou vyšilovat, ale to se dá vydržet. Kdyby nevyšilovali, bylo by to divné Tudíž je to naprosto normální jev, že je nejdříve příšerný "řev". Ve finále se pak na mimčo těší a jsou mamince velkou oporou. Pokud si potřebuješ o tom s někým promluvit, máš přístup na internet a není problém vyhledat kontakt na nějakou linku bezpečí. Byť je jejich hlavní náplní řešit problémy týraných dětí, určitě by se k tobě neotočili zády a poradili ti. Rozebrali to s tebou. Když jsem byla ve tvém věku, potraty jsem schvalovala, neviděla jsem na nich nic špatného. V současné době s potraty nesouhlasím. Ale chápu, že někdy prostě asi není jiného zbytí. Držím ti pěsti, ať tvé rozhodnutí je to správné pro tebe, abys, až se jednou ohlídeš zpátky, nelitovala.
-
1.7.2010 9:46
pak dej vedet jak si se rozhodla??
urcite to neni jednoduche.
A pokud se rozhodnes ,ze si to nechas,tak zivot vubec nekonci,muzes jeste studovat,pokud budes mit ochotne rodice,urcite ti radi pomohou.
Mam jednu kamaradku,ktera otehotnela tak jak ty,pritel ji opustil,a jeji dcera se stala jeji kamaradkou.