Mám se snažit nebi od toho dát ruce pryč?

Pěkný večer,

má otázka bude nejspíš delší, a proto začnu od začátku. Nikdy jsem nebyla ve vztahu, když teda nepočítám ty dětské lásky ve dvanácti letech. Jenže už se dostávám do věku, kdy se mě všichni ptají, zda mám přítele, s někým se scházím a podobně. Je mi osmnáct, takže je to nejspíš pochopitelné. Už tady byly jakési začátky něčeho, co vypadala, že bych konečně mohla být milována, ovšem nevyški to. Chlapec mi hezky psal, rozumněli jsme si, zahrnoval mě lichotkami, a když jsem k němu něco začala cítit, úplně mě začal ignorovat a dokonce mě vyloženě poslal do určitých míst. Nakonec jsem si přišla, že za vsechno můžu já a ještě jsem se hloupě omlouvala za své chyby. Když na to spětně koukám, směju se. Řekla jsem si, že od něčeho takového couvna a nenechám, aby si se mnou takto někdo zahrával. Ovšem teď, po dlouhé době, se objevil někdo, koho už jsem znala. Povídali jsme si spolu snad celý večer, až se tomu divím, protože já jsem introvert... Sešli jsme se několikrát a povídali si. V jednu chvíli mi dokonce přišlo, že mě chce políbit, ale já sklopila hlavu, jelikož mě přepadl strach. Pak mi došlo, že mu to možná mohlo přijít, jakože bych vůbec neměla zájem, což asi není tak úplně pravda, protože je mi s ním vážně dobře. Pozvala jsem ho tedy do kina... Nakonec z toho sešlo a já teď netuším, co mám dělat. Mám strach, že bych začla k němu něco cítit a on by mě nakonec odmítl, ale zase mam chuť s ním trávit svůj volný čas, ač netuším, zda má o mě zájem on... Co byste dělali na mém místě? Je lepší to vzít situaci do svých rukou a třeba jeho pozvat znovu někam nebo to nechat prostě jen být, jestli se ozve on sám? Možná řeším jen hlouposti.