Máme krizi ve školce...
Holky, poraďte co mám dělat prosím. Malej 3 roky, chodí od září do školky, byl dobrej, nijak zvlášť se mu tam nechtělo, ale zvládal to dobře. Pak byl cca 3týdny doma nemocný a teď to na něj dolehlo, od pondělí každé ráno to samé, nechci do školky, nechci do školky, doma kňourá a ve školce se rozpláče, pak je to prý dobrý, říkala p.učitelka. Ale mě to samozřejmě drásá srdce, jsem z toho sama nešťastná a hlavně nevím jak ráno reagovat, když mi kňourá už od probuzení, že nechce do školky,snažím se mu to v klidu vysvětlovat, mazlím se s ním, říkám, že pro něj příjdu, až si pohraje a vyspinká se, když se ho zeptám, proč tam nechce, tak mi řekl, že se mu tam stýská, vím, je to o zvyku, ale mě samotnou to trápí...
- 12.11.2015 22:05:16 - full.avl změnila kategorie otázky
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
12.11.2015 10:32U nás na tohle pomohlo - dnes jezdí popeláři, pojď po cestě do školky jim zamáváme, dnes paní učitelka vymění nástěnku a já uvidím tvé obrázky, dnes budeš mít službu s paní učitelkou, budeš velký chlap, dones paní učitelce roličky od toaleťáku (chtěla na výrobu domečků pro skřítky), vezmi paní učitelce ukázat, co jsi doma namaloval....něco je pravidelné, něco si vymýšlím ze dne na den, ale prostě máme ráno nějaké poslání, proč se připravit a jít. Pak už nekňourá a jde.
-
12.11.2015 12:39
Dcerka mi také nastoupila v záři. Bylo jí 2,5 roku. Od začátku jsem ji tam dala i na spaní, protože nějaké mezistupně ji matou. Krizi neměla žádnou, ale každé ráno u snídaně řekla: pudu kolky, máma píde. Ujišťuju ji, že ano. Všechny děti, že jdou domů i paní učitelky. Je malinká, takže ji vyzvedávám opravdu hned po odpolední svačině. Dbám, abych tam byla mezi prvními. Děti mají každý týden nějaký úkol. Tu přinést listí, knížku, co čteme doma, obrázek stromu. Ona se vždycky cítí důležitá, že má ,, kůkol,, při příchodu ji čtu, co bude mít dobrého k jídlu. Jde si dát značku na spinkání. Do třídy mohu pustit o tu roční. Všichni se pak dcerky na miminko ptají. Malá je ve smíšené třídě a jeden chlapeček o dvě hlavy větší se o ní strašně hezky stará. Dcerce chvilku trvalo než se zorientovala, než se začala zapojovat do aktivit, učitelky ji daly čas, protože byla fakt nejmenší, nespechaly na ni, aby ji neodradily. Teď tam má i kamaráda jen o půl roku staršího a jsou jak utržený ze řetězu. Určitě by nebylo od věci zmínit se učitelce, některým dětem pomohl obrázek maminky, někde u svých věcí. Odvézt pozornost jinam ano, ale ne za cenu, že dítě bude potlačovat emoce a přetvařovat se. Stesk není ostuda.
-
12.11.2015 8:32
Ono ho to brzy přejde jak píše anonymka chce to odvést řeč jinam a brzy to bude ok já když vodila tenkrát mladší sestru do školy tak brečela objímala mi ve školce nohy že do školky nechce když nás slyšela učitelka vzala si jí odtáhla do vnitř a malá se do ani ne půl hodinky uklidnila a hrála si já samozdřejmně taky uřvaná ale pak sme to zvládli a za nějakou dobu možná 2-3 měsíce už se do školky moc těšila a vyprávěla mi vždy co tam dělali a tak
Chce to jen vydržet já vím, že je to těžké zvlášt pro mámu ale chce to jen vytrvat oni ve školce rychle na vše zapomenou a věř že opravdu ani ne do hodinky si hrají a sou spokojený -
12.11.2015 9:27Já osobně zkušenost nemám, ale kamarádka mi říkala, že ji malý taky takto dovadel a pomohlo, že ho do školky zavedl tatínek. To už žádné srdceryvne scény nebyly 😃 tak jestli mas možnost poslat tatínka, za vyzkoušení to stojí
-
12.11.2015 10:35
Plno dětí to špatně nese, jsou zvyklí být doma a najednou šup do školky a máváme. Dcerka je třeba společenská, tak je od začátku ve školce ráda. Byly jen 2 špatný období - když ji v první školce (tam byla měsíc a půl) zlobil jeden klučina. Asi se mu líbila, tak za ní chodil, ale do toho ji štípal, tak tam nechtěla. A když se nám narodilo miminko. Dcerka je ve školce už druhým rokem, tak jen chtěla, abych tam s ní ráno byla, dokud si nedá svačinu. Ze začátku to tak bylo, ale teď rovnou mávám a je to.
Chápu, že to maminky špatně nesou taky, ale čím víc se budu s dítětem mazlit a ve školce "zdržovat", tím hůř. -
12.11.2015 8:06
Tímhle obdobím si projde každý. Já si nepamatuju svoje období, kdy jsem nastoupila do školky, ale věř mi pamatuju si období, kdy jsem přestupovala ze školky do školy a nelíbilo se mi to. Do teď si pamatuju na ty scény.
Ale je to pravděpodobně tím, že nastoupil do školky, pak byl nemocný a viděl jaké to je když se o něj celý den staráš, ve školce tolik pozornosti určitě nemá. Doktorka tenkrát mamce vysvětlila, že je lepší se moc nemazlit a od rána prostě tak nějak zavést jednotný systém jak to bude. Každé ráno jsem prostě musela vědět, že je to pevné rozhodnutí, že dítko musí jít a nic se na tom nezmění. Dostali jsme taky takové vyprávění, něco o medvíděti, které každý den usíná a ráno jsme četli jak medvídě vstává, protahuje se a jde do školy. Mě to pomohlo. Když začínala kamarádky chlapeček chodit do školky zapůjčila jsem jí text z archívu 
a pomohlo to. Škoda jen, že už nevím kde ten text mám 
-
12.11.2015 11:52nemá třeba najednou pocit, že ho tam odkládáš? možná má pocit, že je odstrčenej když čekáte další miminko... já bych doporučovala přečíst si knížku Děti a pět jazyků lásky a k tomu si trvat na pravidlech. když bude velmi dobře vnímat lásku rodičů všemi "jazyky", nebude tolik smlouvat a bude snáz přijímat rozhodnutí. neříkám, že to pomůže jako zázračný lék, ale opravdu to dítě změní hodně, vlastní zkušenost
-
12.11.2015 13:33
Mame to podobne, hlavne po nejake nemoci. U nassi prcek navic nesedl s jednou pani ucitelkou, takze kdyz tam je ona,je to jeste horsi.ale taky mu rikam,ze pro neho nekdo prijdeme a ze se tam bude mit dobre-pujdou na prochazku,maji dobrej obed,neco budou tvorit a ze sem zvedava,co mi potom odpoledne povyklada.
