Maminka mého přítele a problémy s alkoholem
Dobrý den, mám veliký problém, který mi dělá už hodně dlouhou dobu starost a já už nevím, co s tím a chtěla bych jo vyřešit a konečně mít klid na duši. Jde o maminku mého přítele, říkejme ji třeba Dana. S přítelem jsme spolu už skoro 5 let, s jeho rodinou se znám přes 4 roky. Rodinu má úžasnou, stejně jako jeho maminku. Dana je báječná osoba, pro každého by se rozdala, je to snad ten jehodnější člověk co znám. Ale..... Říká se, že pije už dlouhých 10 let. A je to na ni i dost vidět. Je hrozně oteklá jak v obličeji tak i v prstech na rukou, je hrozně rudá, někdy snad dokonce i fialová. Hodně zapomíná, opravdu hodně. Na něčem se s ni domluvíte a ona druhý den tvrdí, že jste s ní o ničem takovém nemluvili. Něco vám řekne, za hodinu to řekne zase s tím, že to teda určitě ještě neříkala. Několikrát se stalo, že ji přítel volal třeba v 14:30, že pro ni v 15:00h jdeme a půjdeme se projít. Bylo 16h a Dana nikde. Volali jsme ji a ona ZAPOMĚLA. Za hodinu zapoměla! Je toho opravdu spoutu, co provádí za ,, kraviny " ale to bych se asi upsala. Ze začátku vztahu jsem to přehlížela, ale všímala jsem si toho. Teď v létě se mi přítele brácha svěřil, že na něj ze skříně na prádlo, padají vodky, vína, rumy.. S přítelem jsem se o tom bavit nedokázala nikdy, příjde mi že on sám to přehlíží a snaží se dělat, že to tak neni. Nechce si to asi připustit. Když jsem se ho jednou opatrně zeptala, jestli má Dana problémy s alkoholem, vyjel po mě, že to neni pravda, že jedna sklenička neni závislost na vínu. Bojím se to s ním řešit, vím že mu to neni příjemné. Ale jak to mám tedy vyřešit? Dana je úžasný člověk, ale když někdy vidím, co dokáže, je mi z toho smutno. Nechápu proč pije, má doma úúúúúžaaasného neskutečně pracovitého, spolehlivého, hezkého manžela, nikdy ji nebyl nevěrný, spíš naopak. Pořád ji dává lásku najevo. Chtěla jsem se zeptat, jestli se třeba někomu nestalo něco podobného? Nebo co mám dělat??? S přítelem se o tom bavit nemůžu. Nevím jak ji mam pomoc. A co si budeme povídat, hrozně na sebe kašle i co se týče vzhledu, holení, oblečení. Už nevím co s tím ale trápí mě to a já to potřebuji nějak vyřešit. Jeji rodina se to snažila vyřešit 5 let, chtěli s ni jezdit i na nějaké léčení, ale ona se vždy urazila, že neni blázen a léčení nepotřebuje. Tak co s tím? Vždyť to nemůže skončit dobře........
- 30.04.2015 20:17:39 - Bývalá uživatelka #55767 změnila titulek otázky
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
30.4.2015 15:40
Jediná rada: smiř se s tím a nic víc od ní nečekej. Bohužel jí tím nepomůžeš, ale pomůžeš aspoň sobě. Taky mám mamku alkoholičku. Dlouho jsem se s tím snažila něco udělat. Kdysi jezdila opilá autem z práce. Teď už naštěstí neřídí, tak aspoň nikoho neohrožuje. Musí si to sama uvědomit. A jestli ne, tak ty nic nezmůžeš, jen budeš nešťastná, že nic nezabírá. Už dva roky bydlím s přítelem přes půl republiky daleko. Jednou v měsíci tam jezdíme na víkend, ale spíš za kamarády. Naučila jsem se nebrečet, když ji potkám na chodbě a ona se na nás dívá jak na zjevení, skoro nás ani nepozná. Nevolám jí, radši počkám, než zavolá ona, protože to udělá jen za střízliva - já jsem ji vždycky chytla jen v tom špatném stavu a akorát jsme se pohádaly. Snažím se smířit s tím, že jednou třeba taky nebude, protože těch 12 let pití se na ní musí zákonitě podepsat. Vím, že to zní strašně, ale prostě se snažím to přehlížet a vycházet s ní dobře. Abych jednou nelitovala, že jsem se s ní jen hádala. S tím fakt nic neuděláš. Nejlepší bude, když budeš chránit aspoň své nervy... Protože já jsem se nejednou sesypala, než jsem konečně pochopila, že ona je jediná, kdo s tím může něco udělat.
-
30.4.2015 15:27
Problém je v tom, že ona sama si MUSÍ uvědomit, že má problém... A to je v tom všem to nejvíc komplikované... Můžou ji všichni schovávat alkohol - koupí si nový. Tak to s alkoholiky bývá...
Vždyť já nemám problém s pitím, dám si vždycky jen trošku...
Co zkusit se s ní vsadit, kdo dýl vydrží nedat si skleničku?
Pak ještě jedna možnost, její lékař by ji měl upozornit, že z důvodu prospěchu jejího zdraví by měla přestat pít. Ale to taky občas nejde (znala jsem alkoholika, u kterého v důsledku alkoholu propukla epilepsie - verdikt lékařů: buď přestanete pít, nebo Vás to brzy zabije - nedal si říct, zemřel při epileptickém záchvatu)...
V tomto přeju hodně síly všem zůčastněným.
A bylo by záhodno (třeba i za přítomnosti přítelova bratra) o tom promluvit s přítelem. Že máš jeho maminku ráda, ale nemůžeš vydržet jak se tím alkoholem ničí... On sám to asi přehlíží, protože si nechce přiznat, že pro něj dokonalá máma má problém... -
30.4.2015 15:33
Byla jsem v úplně stejné situaci, až na to, že přítel si to plně uvědomoval. Pokud ona sama nebude chtít, bohužel s tím neuděláš nic. Ani kdybys ji násilím někam dovezla, ona sama musí mít tu vůli. Pokud se nerozhodne, nezbyde ti, než jen přihlížet. U nás to dopadlo špatně. Jednou za měsíc se udělal úklid, kdy jme z poza gauče, skříně a jiných důmyslných skrýší vytahali krabice od vína a lahve od vodky a jelo se zase znova. V pozdějším stadiu se k tomu přidalo i to, že nebyla schopná dojít ani na záchod, ale to tu nebudu popisovat Maminka se během našeho vztahu upila až k smrti... Je to sice trpké, ale oběma se nám pak neskutečně ulevilo. Bezmoc z toho, že nemůžeš pomoci a nijak to změnit, je opravdu hrozná. A jen přihlížíš. Moc ti držím palce!!!
-
30.4.2015 18:54
Ahoj, jak už Ti psaly holky. Pokud si maminka neuvědomí co dělá a sama nebude chtít něco změnit, tak to nepůjde. Mluvím z vlastní zkušenosti. Mamka před třema rokama taky pila, vždy než šla spát, padla min.láhev vína. Když jsme jí to s tátou říkali, byli jsme za cvoky. Tak jsme si na jedné sešlosti promluvili s babičkou ( mamky maminkou), že má její dcera problém s alkoholem. Nevěřila nám, aby toho nebylo málo, dala jí víno a slivovici domů, údajně na večer. Samozřejmě že víno hned padlo. situace se zhoršovala, musela jsem po večerech chodit do práce, abych mohla nakoupit jídlo, přes den se učit na maturitu, starat se o sestru. Dospělo to tak, že den po odmaturování jsem se odstěhovala, už jsem dál nemohla. Řekla jsem jim, proč odcházím 250 km daleko a naštěstí to mělo i účinek mamka přestala pít.. asi se lekla že přijde i o druhou dceru... kéž by ti to dopadlo podobně. Držím palce
-
30.4.2015 20:50
Přesně jako bys mi psala z duše, akorát s tím rozdílem, že se to týká mé mámy. Nakonec to dopadlo tak, že sama se léčit nechtěla, ona přece problém nemá a dokáže s tím sama přestat (což není pravda), léta měla táta trpělivost, měl/má ji ještě pořád rád, ale psychicky to bylo neúnosné, nakonec se rozvedli a jsme spokojeni, i když je to opravdu smutné, ale je to tak.
-
30.4.2015 15:26
Ahoj.Takto jsem bohuzel ja prisla o maminku.Taky si nikdy mepriznala ze je alkoholicka.mohli jsme to resit po dobrem i zle a nic nepomohlo az uz se ji pomoci nedalo.byli jsme v tomto uplne bezradny.nekolikrat ji odvezla zachranka ze nekde spadla nebo zkolabovala.tak rada bych ti chtela napsat co by pomohlo ale bohuzel.nakonec to nevydrzelo srdicko dnes uz bohuzel je lecebna dobrovolna takze pokud si ona sama neprizna ze je zavisla tak s tim nikdo nic neudela.asi jsem neporadila jen ma osobni zkusenost.ani tvuj pritel o tom nechce slyset to neni dobre.drzim moc palecky aby to dopadlo dobre.