Manžel mě podvedl
Dobrý den dámy, předem se omlouvám za anonymitu ale nemám sílu to ventilovat úplně veřejně. Dnes jsem zjistila že mě manžel podvedl. Zjistila jsem to úplně náhodou a je úplně jedno za jaké situace, to nehraje roli ale vůbec nevím co mám dělat. Jsem manželé 2 roky a máme téměř dvouletou holčičku. Manžel se přiznal a sype si popel na hlavu. Že o nás nechce přijít, že to bylo jen jednou, že byl blbec, že udělá vše aby to napravil atd. Mě je z něj akorát zle. Myslela jsem že jsme v pohodě. Doma všechno klape a i sex máme často. Snažíme se ob den... což si myslím není málo.. a on udělá tohle. Myslela jsem že je to chlap který by mi nikdy neublížil. Aspoň to jsem si o něm do teď myslela.... Vůbec netuším jak dál... chtěla jsem se spíš svěřit, protože ještě nemám sílu to říkat někomu kdo nás zná osobně... jen by mě zajímalo jestli to je někdo kdo řešil podobný problém a jak jste to vyřešili? Zvládli jste to ustát? Je jasné že ho stále miluji ale ta představa že se mě jen dotkne je pro mě nesnesitelná a působí mi až fyzickou nevolnost (prostě mi je z něj i z toho na blití)...
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
2.8.2017 20:58No, člověče jestli to udělal fakt jen jednou, tak bych to asi hodila za hlavu. Ty okolnosti podle mě nejsou až tak nedůležité, je dost rozdíl, jestli to inicioval sám, nebo po něm vyjela nějaká prdelinka ve chvíli, kdy byl třeba připitý. Co zkusit manželskou poradu? Třeba by vám pomohli se přes to přenést a jestli vztah jinak funguje, tak by byla škoda to všechno pohřbít kvůli jednomu úletu.
-
2.8.2017 21:08
Myslím, že spousta z náš žen, si nikdy nechce připustit, že by se tohle mohlo stát i někomu z nás. Je to zaprvé hnusné, při představě toho, že by mi to můj udělal, tak je mi fakt zle a neručím za sebe. Na druhou stranu, asi bych i s tím zhnusením, dokázala odpustit (nikoli zapomenout), pokud bych ho ovšem milovala jako otce i chlapa a nedovedla si představit bez něj žít. Problém je, že ať chceme nebo ne, chlapi to mají fakt jinak nastavené, něco jako super bonus od matky přírody (promiňte za tu ironii), v podstatě to je takový danajský dar - to že se dokáží v některých situacích chovat pudově jako zvířátka. A pak jim dojde jak to podělali a oni to určitě vědí a trápí je to, že ublížili, to si opravdu myslím, viz. sypání popele na hlavu. Já bych mu to dala sežrat se vším všudy, rozhodně ne v podobě odplaty, na to myslím, že nemáte povahu (ani já bych neměla) a tím vlastně ukážete jak jste ÚŽASNÁ žena. Já si myslím, že pokud spolu máte být, tak to zhojí čas, možná nikdy nezapomenete, ale odpustíte. Přeji Vám mnoho síly a teď bych nejradši za všechny ženy, co nepodvádí své muže, Vašemu muži pěkně nakopala zadnici. Ať zas slunce zasvítí.
-
2.8.2017 23:13
Sice jsem to nezažila, ale myslím si, že byste se neměla na sílu nutit mít teď s manželem sex a dělat, že jste v pohodě, jako by se nic nestalo. Pokud je přístupný mluvit o tom, co udělal, tak bych si s ním sedla a vysvětlila mu svoje pocity - že ho milujete, že jste mu věřila, že Vás to hodně zranilo a bude to asi chtít čas. Že pokud mu na Vás fakt záleží, potřebujete, aby Vám dal teď čas se s tím nějak vyrovnat. Na rovinu mu řekněte, že představa, že na Vás sahá jako na tu druhou ženu, je Vám odporná, a že zatím nevíte, kdy a jak se to spraví. Aby věděl, na čem je, a zda je ochotný toto přijmout jako součást toho sypání popela na hlavu.
-
2.8.2017 20:38
Stalo se mi něco podobného. Taky jsem 100% věděla, ze zrovna on by to nikdy neudělal
Jsme spolu dál, klape to, ale pořád mě štve, že mě zradil. Ten pocit na zvracení taky znám. -
3.8.2017 6:35Já bych jen doplnila, že je jedna věc hodně důležitá - jestliže mu odpustíte a rozhodnete se s ním zůstat, tak si prostě stanovte určitý okamžik (tlustá čára) a pak už se o tom nikdy nebavte. Protože zůstat spolu a neustále při "vhodné" příležitosti to připomínat a vytahovat, vašemu vztahu rozhodně nepomůže.
-
2.8.2017 22:20
Stalo se mi něco podobného.Manžel úžasný člověk,do kterého by to nikdo neřekl,manželství fungovalo ve všech směrech,měli jsme v té době 1 malé dítě jako vy.Souhlasím s tím,že okolnosti jsou důležité,u nás třeba manžel neví dodnes proč k tomu došlo
Je to už skoro rok a neodpustila jsem,jen se s tím snažím učit žít,dost mi v tom pomáhá,že jsem věřící.Manžela miluji,je to úžasný partner a otec,ale ta bolest v srdci je stáleProšli jsme si různými stádii a vám přeji hodně sil a dobré rozhodování do budoucna.
