Manzelska krize
Ahoj holky. Potrebuju radu. Spis hlavne,co byste v mem pripade delaly vy. Jsem vdana uz 14 let a mame spolu dve bajecne deti. Manzel je uzasny a starostlivy tata. I o me se stara. Ne podle mych predstav,ale stara. Jiz jsme si jednou krizi pred osmi lety prosli a ted je tu dalsi. Obrovska. Nic k nemu jiz necitim a co je smutne,nemiluji ho. A na sex s nim se musim opravdu nutit. Dokonce se mi to zacina hnusit. Sve problemy jsem s nim i osobne resila a chtela jsem,aby se pokusil o zmenu. Chybi mi hlazeni,objimani,drzeni za ruce. Zkratka ta kouzelna polevka ve vztshu. To mi dat nechce. Pry je to uz v nasem veku trapne. Me je pres 33 a mu 35. Chtela bych s nim jet treba na spolecny vikend nebo cokoliv takoveho a to on nechce. Ani do manzelske poradny nechce jit. Pry mu to je jedno. Ale ztratit me nechce. Pred par dny mi doslo,ze jsem s nim vlastne jen kvuli detem a z litosti. Nechci,sby se trapil,kdyz ho opustim. Ale ja se trspim. Uz nevim,jak dal. Dekuji za radu
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
31.8.2015 14:00
zatím jen rady jak zahodit manželství
osobně si myslím, že 14 let hezkýho vztahu stojí za větší snahu o záchranu, zvlášť když už jste jednu krizi překonali.... zkuste si oba přečíst knížku Pět jazyků lásky, snad vám to též pomůže. naprosto chápu, že nechce jít do poradny, taky by se mi příčilo, aby se v mém životě vrtal někdo cizí. snažit se o změnu musíte oba, jinak to nejde, ale někdy je potřeba počkat až i ten druhý pochopí, že je něco špatně a začne chtít sám něco změnit, není to lehký, avšak myslím, že to stojí za to. ne (jen) kvůli dětem, kvůli vlastnímu štěstí. -
31.8.2015 14:20A co jít do poradny sama? kamarádka to udělala a prý jí to hodně pomohlo...navíc, co vím, tak se ve vztahu pravidelně krize objevují zhruba po sedmi letech (a u Vás to přibližně vychází), tak třeba to i samo přejde...
-
31.8.2015 13:57
je těžké radit pokud člověk nebyl ve stejné situaci..ale jste ještě mladí, je škoda už nyní být ve vztahu, který vám nic nedává, navíc i děti cítí napjatou atmosféru a ten vzor fungující rodiny jim stejně neukazujete v té správné podobě.
Asi bych dala manželovi poslední šanci v tom smyslu, že pokud vás nechce ztratit, jak tvrdí, tak musí začít jednat. Buď zapracovat na věcech, které vám vadí, navštívit manželskou poradnu, prostě aktivně ukázat, že o vás stojí a chce o vás bojovat. Klidně řekněte, že jste připravená se rozvést. Třeba spoléhá na to, že to kvůli dětem neuděláte, a drží vás tak v šachu, aniž by vyvíjel nějakou snahu.
Mám pocit, že byste i po rozvodu dokázala s manželem, co se dětí týče, komunikovat a rozumně se dohodnout. Takže by to pro děti mohlo být alespoň malinko snazší. Syn už je velký, má rozum, dá se s ním o věcech promluvit, vysvětlit..dcerka to nechápe, zatím, ale brzy začne vnímat, i atmosféru v rodině, napětí, stres...a ještě dlouho bude hodně malá na to, aby to pochopila a mohla to zpracovat.
Takže bych asi dala poslední jasnou výzvu, možnost začít něco měnit, a pokud to manžel nevyužije, začala bych situaci řešit. Za svoje štěstí si je každý odpovědný sám, i vy sama si zasloužíte partnera, se kterým vám bude dobře, budete si oporou a budete mít něco společného i po tom, co děti odejdou z domu. Vždyť jste mladá, můžete prožít ještě tolik krásných věcí..s někým, kdo o to bude stát
držím palce, ať se rozhodnete správně..
-
31.8.2015 14:05Podle mého je pro vztah dulezite,aby se ti dva hladili,drželi za ruce a objimali! Rozhodne na to nejste stari, to bychom my byli taky
a coz teprve nasi rodiče. Musim rict,ze to vnimam naopak, videla jsem ted par pres 80 jak se v autobuse laskyplne drzi za ruce a kdyz jsem se na ne usmala,rikali mi,ze se vzali pred vic nez 60 lety...rozhodne nevypadali trapně! A ani ja si tak nepřipadám. Snazila bych se teda zapracovat na tomhle,jeste manzela presvedcit. Je škoda se vzdát chlapa,kterého jsi jinak popsala jako skveleho! a navic po tolika letech. -
2.9.2015 11:16
Uplne vas chapu jak se citite. U nas je to stejne a mozna jeste horsi. Jsme spolu 7 let mam jednoho syna z predchoziho vstahu a ted mame spolu 1,5leteho syna. V nasem vztahu nejsou zadne projevy lasky. prej nejsme pubertaci. A to nam je 27. A pritom me to tak chybi,obejmuti pohlazeni ale prece jen mi neco chybi vic. O Vas se aspon manzel stara a stara se i o deti a to bych chtela mozna vic nez objeti nepo pohlazeni. taky je to jeden z projevu ze vas miluje a ze mu na vas zalezi. Me snicim nepomaha jen me urazi a je furt neprijemny cely den kdyz neni v praci sedi u pc a nesmi ho nikdo rusit jelikoz hraje. nic neni Nase i kdyz spolu zijem dlouho s vse jsme porizovali spolu. On ma vetsi plat nez ja tak je to jeho a ja se musim ptat jestli si muzu pujcit auto abych dojela k lekari a musim si i natankovat aby mu to nechybelo. nesmim nic delat a kupavat z matersky bez jeho souhlasu a kdyz potrebuji jit nekam k lekari bez deti tak si musim sehnat hlidani on hlidat nechce.Neustale mi dava najevo jak on je vic nez ja a ja uz se ho bojim i na cokoliv zeptat a nebo mu neco rict. odejit od nej je moc tezky a nevim zda bych to zvladla kvuli detem. kdyz mu reknu co mi vadi tak jsem blba a prej me miluje tak nechape co resim pak je tyden jak milijus a za chvili je to vse nanovo. Opravdu si myslite ze mate obrovskou krizi ? Kdyz je Vas manzel uzasny a starostlivy tata,tak se zkuste podivat na to co pro vas a deti dela a milovat ho za to. Nekteri muzi davaj tu lasku najevo jinak. Treba prave tim ze dokaze pomoct doma,byt s detmi a i jen to ze za nim muzete prijit a rict mu cokoliv a on vas vyslechne. Nevim teda jak to mate doma ale urcite se najde neco za co manzela muzete zas milovat,jen se musite koukat a vsimat si co pro vas dela aby jste se mela dobre.
-
31.8.2015 13:23
Možná, že má odpověď bude zbytečná, možná že ne. Nevím, jak máte děti staré... Když se rozváděli mí rodiče, mně bylo 14 a bráchovi 6 let. Začátky byly moc moc těžké, myslela jsem, že je to konec všeho, bratr měl deprese a má určité psychické následky... Ale teď je tomu něco přes 2 roky, jsme vyrovnaní, je to ulehlé a až na nějaké malé hádky při předávání bratra taťkovi na víkend je to v pořádku. Tím chci říct, že když máte vztah jen kvůli dětem, že je to škoda, držet něco násilím. Já jsem věděla zhruba měsíc, že se chystá taťka odejít, a to mi ani nikdo nemusel nic říkat. Nejhorší pro mě a bráchu bylo, když se před námi rodiče hádali, lítala sprostá slova, nábytek... Do teď mám díru ve dveřích, která mi všechny ty scény připomíná. Hádat se před dětmi je to nejhorší, co jim můžete udělat. A kdyby se stalo, že by se vaše cesty rozpojily, věřím, že byste to vy i vaše děti zvládly...
