Miminko nechce dudlík
Ahoj všem, mám dvouměsíčního, plně kojeného chlapečka, který nejen že odmítá odstříkané mléko z lahvičky, ale i dudlík. Já vím, že mi hodně lidí řekne, ať jsem ráda, ale občas si říkám, že by bylo lepší, aby ho měl. Když nemůže usnout, poplakává, ztápí ho bříško, nevím jak ho uklidnit. Buď totiž vyžaduje přiložení k prsu a nebo si strčí do pusinky prstíky. Kolikrát už nepoznám jestli si ty prstíky strčil do pusinky, že chce usnout nebo má ještě hlad. Poradíte mi, jak uklidňujete bez dudlíku nebo jak jste děti na dudlík naučili? Říkám si, že ten dudlík časem odnaučíme, ale ty prstíky v pusině mu těžko seberu....Děkuji
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
16.11.2012 14:19
Syn byl plně kojený, dudlík nechtěl, vzal ho na milost jen asi 4x za celou dobu, z láhve se napil celkem bez problémů a prsty si necumlal.
Dcera má 3 měsíce, taky plně kojená, dudlík ani láhev taky nechce a občas si ručičky do pusinky cpe. Když nemůže usnout a potřebuje něco dudlat, tak jí dám svůj prst. Nevyžaduje to moc často, většinou se uspává tak, že sice pusinkou sosá, ručičku má u pusinky, ale prsty si necumlá. -
16.11.2012 14:46
Jo ten prst jsem taky občas dávala, můžeš to zkusit a když uvidíš, že ho dudá, tak mu ho zkus vyměnit za dudlík. A nebo zkusit jinej typ dudlíku. Nám se osvedčili dudlíky od Nuku, pak dostal od Tomme Tippee kterej je od 3-9 měsíce a ten nechtěl a až nedávno mu přišel na chuť a to už mu bude 10 měsíců.
-
16.11.2012 15:09
zkusit jiný typ dudlíku, můj syn si vzal raději ten kaučkový dudlík než ten silikonový a taky měl rád hodně veliké ty dudlíky, v dvou měsících měl dudlík velikosti 6+ . Když si ho nechtěl vzít kapla jsem mu na to sab simplex na prdíky, mu to asi chutnalo nebo nevím a s tím sab simplexem se nechal ošálit a dudlík si nechal v pusine.
nakonec ho definitivne vyplivl když mu bylo 8 měsíců a už jsem to do něj nedostala vůbec nijak. Ve 14 měsících bez problémů přešel z kojení na UM z lahve a vůbec mu to nevadí. -
16.11.2012 17:51
můj syn byl plně kojený a na dudlík ani lahev se nikdy nenaučil, naučil se brzy pít z hrnečku a ze lžičky. každé dítko je jiné a když něco nechce, tak nechce. Syn od kamarádky zas nedá ránu bez dudlíku a to už je dost velký, v noci pláče, když mu dudlík z pusinky vypadne a nemůže ho najít. Všechno má své pro i proti. Naučíš dítě na dudlík a zas tě bude štvát, že ho bude pořád vyžadovat a budeš stále jen hledat dudlík, ať už budeš kdekoliv.
-
16.11.2012 19:18
naprosto znám ten pocit, někdy v této době nebo kolem 3 měsíců jsem měla také krizi, ale já dudlík dát ani nezkoušela a nechtěla, o to víc, že to bylo mé rozhodnutí (které vycházelo z předchozích spíše negativních zkušeností od 2 dudlíkových dětí) to bylo těžší, protože jsem na možnost dudlíku byla prostě zvyklá..Jenže u nás to byla pomoc, která ve skutečnosti vlastně moc velkou pomocí není spíše naopak. Jestli dudlík pomohl, tak to bylo jen ze začátku. Proti bolení bříška nám dudlík opravdu nepomohl, to nepomáhalo ani kojení, prostě nic takového (syn byl hodně uplakané miminko). Prostě nějaká situace dudlíkem vyřešit šla, ale na hodně situací dudlík nepomáhal, když, tak jen na chvilku, ač ho obě děti milovaly
Nějak jsme to překonali, dcera si ale nikdy nic do pusy nestrkala, ale o tovíc jsem ji musela chovat a kojit, bez dudlíku člověk dítě těžko nečím ošidí (proto se asi dudlíku říká šidítko). Někdy jsem dělala obojí a stejně to nepomohlo, nejraději bych ji opravdu vrazila ten dudlík, ta možnost mi chyběla, jenže ona zas tak náročná nebyla, nakonec se to dalo zvládnout. CCa od těch 5ti měsíců už byla jen bezdudlíková (a bezprstíčková) pohoda.
Starším dětem jsem dudlík dala a nikkdy neměly problém, vzaly to, co bylo, mohla jsem si výbírat, dcera měla několik dudlíků, každý jiný a jinak veliký a bylo ji to naprosto fuk, i jako dvouleté ji nevadila ani nejmenší velikost, takže v tomto neporadím, sand jen, že největší úspěch snad mívá ta obyč levná latexová kytička. Jakmile dítko k uspokojování svých potřeb objeví prstíčky, které vlastně má vždy při ruce a jejich používání je naprosto v jeho režii, tak přeučit na dudlík je náročné. Myslím, že onehdy psala jedna maminka, které se to snad i podařilo, třeba se ozve.
Nabídnutí vlastního prstu se mi zdá jako dobrý nápad pro nouzové situace, u nás v tm věku už nefungovalo. -
7.7.2013 10:36
U nás to bylo to samé. Syna trápilo bříško a uklidnil se jen u prsu, nebo začal strkat do pusy palec. Toho palce jsem se tak bála (moje sestřenka si ho cucá ještě ve 30, hrůza), že jsem se rozhodla ho na dudlík prostě naučit . Hledala jsem druh, který by si vzal, máme doma přes 20 dudlíků a to nekecám, vždy když jsem viděla dudlík tvaru, který ještě nemáme, zkusila jsem. Při pokusu dát dudlík dělal že se dávil, až když jsem našla dva druhy (MAM a AVENT), u kterých to nedělal a chvíli to v puse vydržel mít s tím, že jsem mu ho u pusinky držela. Tak jsem ho to začala učit, necpala jsem mu ho, abych mu to neznechutila a vždy když si strčil do pusy paleček, vyměnila jsem ho za dudlík, za měsíc ho z ničeho nic začal sám dudlat, že jsem mu ho nemusela držet u pusy a nevypadl mu, pak si s ním i hrál a zkoumal ho po svém a teď už je z něj dudlíkové dítě a zatím bez závislosti, když mu ho nedáme, tak si nevzpomene a když ano, tak dudle, paráda. Celé to úsilí se vyplatilo