Mít třetí dítě?
Ahoj,
chtěla bych poradit asi hlavně od maminek,které mají tři a více dětí.
Mám dvě zdravé a krásné děti. Syn 4,4 roky a dcerka 2,10.
Když dcerce byl jeden rok, tak jsem začala podnikat a děti mi pomáhala hlídat moje mamka. Přišlo mi to v té chvíli úžasné,ale teď vím, že to byla chyba.
Sice mám práci, která mě baví a rodinu uživí,ale přišla jsem o ty njkrásnější chvilky s dětma. Teď mám ohromnou touhu mít další miminko. Chtěla bych tentokrát být celé tři roky doma.Užít si to s miminkem, být dobrou mamkou a parťákem na lumpačení starším dětem a syny i dcerku si "odchovat" až do školy.
Ale řeším, jestli to nejsou jen růžové sny. Jestli by děti dalším miminkem víc netrpěly,že bych se jim nemohla tolika věnovat. Že bychom nemohli jezdit na výlety adekvátní k jejich věku.
Peníze, dům, auto problém nejsou. I manžel po troše škemrání souhlasí. Ale nerada bych kvůli mé touze po miminku a ukojení mateřských pudů ničila rodinu. Ve mě se to tak pere. Moc bych ho chtěla,ale mám strach.
Je tady někdo kdo mi může poradit nebo říct jak to chodí u nich? Dá se aktivně žít se třema dětma?
Předem děkuji za odpovědi.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
27.10.2017 20:36
každá strana má dvě mince. máme čtyři děti a tvůj strach o aktivní život je tak trochu oprávněný, ale jen trochu. záleží co je pro tebe víc. u nás převážily ty výhody a navíc ty nevýhody jsou dost často jen relativní. miminko se dá uvázat do šátku a můžeš vyrazit na výlet kamkoli (zvlášť pokud kojíš..... dvě plínky a ubrousky nacpeš do batohu ke svačině). aktivní život s porodem miminka skončit nemusí, záleží na ochotě "překonávat problémy". všechno se dá řešit, jen je potřeba hledat způsoby jak a vědět kde jsou hranice tvojí "komfortní zóny". někdo má problém jet s dvouletým děckem na chatu (moc špíny a aby něco nechytlo, v noci neprochladlo atd.) a někomu nevadí spát s tříměsíčním kojencem ve stanu.....
-
27.10.2017 22:51
Mám taky 4 děti, manžela jsem docela dlouho přemlouvala na 3., když pak druhorozené nastoupilo do školky, já do zaměstnání, rychle obrátil, byla to totiž katastrofa, obě 2 děti nezralé, rozhozené z takové změny, já hotová (prostě ne každý je připraven o to být dětem k dispozici přijít, já nebyla), domácnost naruby, 3.tí dítko to tehdy krásně urovnalo, nevznikl žádný zádrhel, starší děti jsem dovedla svou přítomností k větší samostatnosti, když jsem pak nastoupila na plný úvazek, jakmile třetímu byly 3r, už to šlo, i když času na děti bylo málo, byly doby, kdy jsem je několik dní po sobě vídala jen třeba na pár hektických okamžiků ráno, ale měly i sebe navzájem, sice se řezaly (řeší), ale i pomáhají. Pak přišlo nečekanně čtvrté a je to neuvěřitelná pohoda, jsem k dispozici, když mě děti potřebují, prostě super, akorát už jsou samostatné a tak moc mě nepotřebují, ale dohmala jsem nějaké resty Aktivně žijeme celé ty rodičovské roky normálně, jsme sportovně založená rodina - jsme tím tak trochu v okolí vyhlášení , počet dětí nás neomezuje, naopak, akorát starší děti, hlavně to nejstarší (13) jsou už dost samostatné (už moc ne rodinné aktivity, vedou kamarádi), každopádně byly doby, kdy jsme si hodně děti i různě dělili, podle jejich zájmů a schopností, když jsou 2 dospěláci, tak není problém vyhovět i individuálně, to si děti právě hodně užívají, když je vyčleněno a věnuje se člověk jen jemu. Podnikat něco houfně lze, ale je to opravdu složitější (miminko třeba v onom šátku tedy zasahuje minimálně, ale jak roste a prosazuje svou osobnost, je to oříšek.), každého baví právě něco jiného a td. , máme kluky i holky, takže to taky není to jednoduché skloubit a sjednotit k bezmezné spokojenosti všech, naopak, často je to o kompromisu, o sebezapření a td., jen se člověk snaží, aby to bylo rovnoměrné...
-
27.10.2017 21:08
Já bych do toho šla. A aktivní život jak píše paní nade mnou nekončí! Naopak... děti si budou moc hrát smalím. Syn dcerku a malýho bude moc učit když je nejstarší a až ti dva odejdou zbyde vám ještě jeden. Ve třech je vždycky zábava děti se nebudou nudit naopak. Být tebou do toho jdu dokud můžeš
-
27.10.2017 21:35
Kamaradka ma treti dite, kterymu je pul roku. Starsim jsou 3,5 a 5,5. A nedavno rikala, ze se trema se ji zije lip jak se dvema. Ze ji vse prijde hrozne jednoduche a ze uz ani malyho tak nehroti a ze vseho se nehrouti, uz ne nejspis otrkana. Za ni pry tri lepsi nez dve. Ja nemuzu soudit, mam zatim jedno.
-
27.10.2017 22:24
Tak ja resim uplne totez. Jsme v naprosto stejne situaci. Penize, dum, auta + 2 zdrave deti mame
...ale porad mi to vrta hlavou, jestli 3.jo nebo ne. Manzelovi to je jedno, podpori me. Tak ja tomu za sebe nechavam volny prubeh a ono se to nejak casem vyvrbi. Jo a nejsem nejmladsi...35 tuka na dvere -
27.10.2017 21:35
Já trochu odbočím. Mám dítě jedno 2 a půl roku.. od jeho 3 měsíců pracuji na plný úvazek. Bohužel, v naší situaci s rekonstrukcí domu byla moje mateřská a manželův plat málo.. Pracuji s dětmi , dětský domov ,nyní učím ve skole,rok jsem měla na hpp pouze noční. V září nastoupil syn do školky a trpí.. probrecela jsem několik nocí,jak je mi líto,že nemá mámu se kterou může být doma a toho času,co jsem se starala o děti nepřizpůsobivych občanů ,který jsou vysmaty na dávkách a sama bojovala o tu almužnu ,hrůza.. ... Uzivej si dvě děti,co nejvíc to jde..