Mohu něco dělat ?
Dobrý večer,jsem tu poprvé na radu kamarádky.Je mi 15let a 7měsíců.Moje rodina je věřící,chodíme každou neděli a o všech svátcích do kostela,ale mě to tam nebaví,vlastně ani nevím jestli v Boha věřím.Je to strasně špatné vůdči mé rodině a často na to myslím,ale můj problém,jak asi víte věřící odmítají jakoukoliv ochranu před početím a uznávájí pouze milování po sňatku,tedy alespoň moji rodiče ano.Mám už nějakou dobu přítele a často jsme spolu u něj doma.Nikdy k ničemu velkému nedošlo,ale líbáme se a oba bychom chtěli aby to pokračovalo dál,jestli víte jak to myslím?Kamarádka mi poradila,že nejlepší ochrana je antikoncepce.Bude to znít hloupě, ale já o tom vím vlastně jen z internetu,kde mi kamarádka ukázala i jiné druhy ochrany,moji rodiče o tom se mnou nikdy nemluvili.Proto jsem asi před 14-ti dny došla za mamkou a řekla jí,že bych ráda užívála antikoncepci,protože mám přítele a chtěli bychom se milovat.Mamka se strašně rozlobila,dívala se na mě jako na člověka,který patří do vězení.Hned druhý den jsem musela do kostela ke zpovědi,ale nechtělo se mi se tomu člověku svěřit,je to muž a dělá mi problém o takových věcech vůbec s někým mluvit.Nakonec jsem řekla něco málo a mohla jsem odejít.Od té doby nesmím chodit ven,nesmím se stýkat s mým přítelem ani chodit ke kamarádkám,protože prý oni mě přivedli na takové zcestí.Jsem teď zoufalá,rodiče mi kontrolují i mobil.Pokud mi tam najdou nějakou sms od Toma určitě mi ho zabaví.Je to jediná možnost jak s ním komunikovat,možná ještě málo kdy internet,protože chodí do jiné školy.Jsem opravdu tak strašná,že jsem se postavila rodičům,strašně si to vyčítám a vůbec nevím co mám dělat.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
4.2.2010 21:23
Kačko,
jedna věc je tvá víra/nevíra v Boha. Promluv si s farářem, měl by umět s tebou o těchto věcech mluvit. Pro rodiče nebude lehké ten fakt nevíry přijmout. Ubezpeč je o tom, že tvá nevíra a nechození do kostela neznamená tvou cestu špatnostmi a špínou. V patnácti je těžké učit rodiče přijímat v lásce dceru, která jde jinudy, chce to hodně lásky a odhodlání, pevnost a sebevědomí.
Druhá věc je antikoncepce. Nemyslím si, že 15 a půl je věk vhodný pro pohlavní styk. Je to opět o tvém sebe-vědomí - nakolik jsi si vědoma sama sebe a toho, co podnikáš, nakolik vnímáš možné důsledky. Každopádně si najdi gynekologa a s ním prober své tělo, ochranu a vlastně i svou situaci.
Hodně síly! -
4.2.2010 20:37
Ahoj Kačko!
Hele, já ti rozumím, neměla jsem to sice jako ty, ale ty výčitky znám. Pokud jde o víru, jsem taky věřící a mohu ti říct jediné - nikdo jiný, ani tví rodiče, ti víru nevnutí. Tu musíš najít jen ty sama v sobě. Takže pokud jde o tohle, nemusíš chodit do kostela ani se nikomu zpovídat, ale sama k tomu dojít. No a kdyby ses rozhodla, že v Boha nevěříš, je to tvoje rozhodnutí a nemusíš to nijak okázale demostrovat rodičům, pokud nechceš. Nakonec, k víře se pak můžeš kdykoli vrátit. A třeba nakonec dospěješ k tomu, že jsi věčící, ale jinak než rodiče.
Pokud jde o tvého přítele...ber to jako zkoušku vašeho vztahu. Pokud se máte opravdu rádi, tohle váš vztah jenom posílí. Vydrž chvíli, dělej hodnou dceru a až se kontrola rodičů trochu zeslabí, vídejte se jako předtím, jen dávejte pozor, abyste v tvých rodičích nevzbudili pochybnosti. Co se týče sexu, pravda je taková, že na ten je vždy času dost. Pokud si ale myslíš, že už jste k tomu oba dospěli, neriskovala bych nic a prostě se chránila. Kondomy jsou fajn a nejsou zase tak drahé. A rodiče o tom vědět nemusí.
Držím palce v tomto nelehkém období! -
4.2.2010 17:51
Kačko !
Vůbec nejsi špatná. Podívej se kolem sebe, kolik je na světě lidí, kteří v Boha nevěří, nebo věří, ale nemají potřebu až fanaticky (promiň mi to) dodržovat zásady, které někdo vymyslel. Moje mamka pochází také z náboženské rodiny, ale v 15 letech se rodičům postavila a řekla, že do kostela prostě chodit nebude a hotovo. Mně to nikdy nevnucovala, jsem pokřtěná a tím to skončilo.
Musíš si o tom s maminkou promluvit. Řekni, ať se nezlobí, ale že ty to cítíš jinak.A o antikoncepci bych s ní vůbec nemluvila. Zeptala bych se kamarádek, ke kterému chodí gynekologovi, mamce bych nic vůbec neříkala. Ke gynekologovi stejně jednou musíš. Vím, že s rodiči je to těžké, zvlášť když jsi na nich závislá. Ale prostě si musíš život zařídit podle sebe. Hodně štěstí -
5.2.2010 1:03
Ahoj Kačko,
naprosto chápu Tvé pochybnosti o víře, tím si prochází naprosto každý, kdo je z věřící rodiny. Já sama jsem vyrůstala ve věřící rodině a z počátku nechtěla chodit na mše a dlouhé období jsem v Boha opravdu nevěřila. Teď je mi 21 a svou cestičku k víře jsem si přece jen nakonec našla. S tím jsem přijala samozřejmě i rozhodnutí sex až po svatbě, je to těžké, ale stojí to za to i když vám to přijde nejspíš neuvěřitelný Mám dva roky přítele a musím říct, že to vztah opravdu posiluje. Neříkám Ti, že to tak máš taky udělat, jen že to jde i jinak. Hloupé je jenom, že Tě rodiče tak moc nutí protože pak je člověk jak beran, chce se jim za každou cenu vzepřít. -
4.2.2010 20:05
Kacko, nemáš to lehký, ale nenech se vmanipulovt do toho, co ty nechceš. Nešlo by to třeba přes ten kostel? O antikoncepci bych farářovi asi neříkala, ale že nevěříš v boha, za to by se na tebe zlobit neměl, ale mohl by to zkusit vysvětlit tvý mámě, že máš svůj život a že asi půjde trochu jiným směrem, než ten její. Myslím, že to máma přijme, ale asi jí to bude chvíli trvat. Na gyndu můžeš jít i bez mámy, problém je v penězích za hormony viď? Domluv se s přítelem, ať půlku přidá a s doktorem vyberte nějakou levnější. Anebo zkuste kondomy, je to s nima někdy i sranda. Přeju hodně štěstí!!!