Moje psychika

Otázku položila: Anonymní uživatelka #412038 14.7.2020 23:23

Už nějakou dobu uvažuji jestli je s mou psychikou vše v pořádku. Nemocný člověk si tohle sice prý neuvědomuje ale já tak zlehka, občas, si řeknu že to už není až tak normální. Jinak to nevnimam, spoustu věcí co vypisu si během toho neuvědomuju proto to ani neovládám. Ale občas když je zamnou těžký den a já se nějakým způsobem chovám, nebo chytnu nějaký stav tak si říkám, že to Normalni úplně není. Jsem celkově hodně náladová dokážu změnit náladu víckrát během dne, často z naprosto vesele do naprosto negativní. Dokáží se trápit kvůli jedny věci často kravina, tak že nejsem schopná dělat nic jiného a fungovat, dokážu se kvuli tomu schoulit třepat se a bulet. Často jako východisko beru to že když se to posere nebo to bude tak a tak, tak odejdu z tohoto světa a budu mít vyřešeno. Sklony k nějakým sebevražednym pokusům nemám přímo to ne..ale často takto myslím když jsem v nouzi nebo mám blbý období. Že by mě to kdyžtak vysvobodilo..nedokážu se v životě pořádně soustředit, zvládám jen jednu věc někdy ani nepoberu co po mě kdo chce. Třeba jen stojím koukám a nevím kde začít a jak daný úkol splnit. Někdy je pro mě obtížné i nachystat si snídani nebo oběd. Občas mám pocit že se na mě někdo zaměřuje, že ne za zády pomlouvá nebo jsou zaujati proti mě. Pak sleduju jak se chovají k jiným jestli tak jako ke mě atd. Nejlépe mi je sama se sebou, ale to mě pak i přepadávají depky a úzkosti. Mluvim si sama se sebou, pořád. Dokážu se hodně uzavřít vůči nějakému člověku nebo celkově. Občas ani nemám chuť s někým mluvit nebo ani nevím jak a co. Cítím spíš takovou prázdnotu nevím co chci do budoucna takže nedokážu ani dělat nějaké kroky do budoucna, přijde mi že život nemá smysl a že vůbec nevím co bude semnou atd. Při hádce či sporech jsem docela agresivní. I maličkost mě dokáže vzít na kolena, když se nějaky věci třeba nemocí bojím, tak dokážu na to myslet 24 h a být nervózní, nedokážu dělat nic normálně atd. Většina věcí mi jde jedním uchem tam druhym ven. Jsem i dost upjatá a když se na něčem či někom upnu tak je to fakt hodně znát. Často měním názory či pohled na věci / situace. Někdy sama nevím co chci. Jeden den chci s ním vztah protože mám pocit že se zamilovavam a chcu s ním být druhý den mi přijde ten člověk cízi, a vůbec bych s ním do vztahu nesla, a raději jsem sama. Mám v sobě velký zmatek , v životě , ve všem. Psychiku mám slabou, a moc šťastná v životě nejsem. Myslíte, že u mě může jít o nějakou poruchu ? Je pravdou že už jsem doporučení na psychologa měla dále mi byla nabízena i antidepresiva od mojí odborné lékařky. Děkuji.

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

  • Vsechny tyto pochybnosti bych resila s psychologem. Muzes byt jen precitlively introvert, ale muze to byt i zacatek nejakeho problemu. To ti ale povi jen psycholog, pripadne nasledne psychiatr.

    Hodne veci z toho, co jsi popsala, mam podobne a je to tim, co jsem psala vys - jsem citlivy a dost vnimavy introvert, nad vsim zbytecne hloubam a hodne veci si beru osobne. Nicmene psychicky jsem zcela zdrava. :)

  • Nepíšeš, koľko máš rokov, či máš školu alebo prácu, čo ťa bavia.

  • Tohle rozhodně není zdravý stav. Psychicky nemocný člověk se sebou může něco dělat teprve, když si to uvědomuje, takže první krok k lepším zítřkům jsi splnila. Rozhodně zajdi za psychologem, a pouvažuj i o psychiatrovi. Obvoďák sice může napsat nějaká antidepresiva, ale jen nějaké základní a tlumící, které ti vůbec nemusí sednout. Psychiatr ti je schopný napsat léky čtvrté a páté generace, já třeba beru inhibitor zpětného vychytávání serotoninu čtvrté generace. Nejedná se o návykové látky ani o tlumící látky. Pokud se rozhodneš k psychologovi nebo psychiatrovi jít, počítej s tím, že ti nemusí sednout jejch přístup, třeba já mám šestého psychologa, na psychiatričku jsem měla štěstí. Taky jsou psychiatři dost vytížení, počítej s čekací dobou. Pokud ale máš akutní problém, neboj se jít buď na pohotovost (přemýšlení nad sebevraždou je stav vyžadující okamžitou péči), nebo pokud jsi někde blízko většího města a máš možnost se do toho města dostat, tak vyhledej centrum krizové intervence, kde jsou 24/7, a nabízí akutní psychologickou péči a spolupracují s psychiatry, takže ve vážných případech jsou schopní zajistit i hospitalizaci.
    A rozhodně se neboj tu pomoc vyhledat. Je to v podstatě fyzická nemoc. Tvé tělo prostě produkuje málo některého hormonu, a tím se špatně přenáší látky v mozku, a to má za následek ty výkyvy nálad, úzkostné stavy,... S chronickým zánětem střev taky člověk vyhledá pomoc, tak proč by neměl vyhledat pomoc při chronickém nedostatku třeba dopaminu?

  • Dobrý den, je mi líto, jak se cítíte. Mně v podobné situaci pomohl kratom, který jsem si koupila na internetových stránkách https://www.greenherbs.cz/, a byla to skvělá volba. Pomohl mi zvládnout stres i únavu a dodával mi energii pokaždé, když jsem jí potřebovala. Jsem opravdu ráda, že jsem si ho pořídila. Možná by mohl pomoci i vám. A pamatujte, že návštěva psychologa nebo využití antidepresiv není na škodu. Hlavní je, abyste se cítila lépe.

  • Holky já jsem dříve svoje stavy řešila také pomocí léků, ale to pro tělo prostě dobré není. Proto jsem začala v poslední době léky vysazovat a nahrazovat je pomocí přírodních produktů. Velmi dobou zkušenost mám s oleji z technického konopí https://www.cbdcko.cz/cbg-oleje/konopny-olej-20-cbg-20-cbd-full-spectrum-40-10ml/

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 80 464 otázek, kterým se dostalo 272 344 odpovědí a 410 239 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se

TOPlist