Na gynekologii poprvé ve 22 letech, šílený strach!
Milé dámy,
předtím než mě z Vás polovina odsoudí, jako v běžném životě lidé kterým jsem se svěřila, se chci jaksi "obhájit". Jsem děsný strašpytlík, takže ze všech doktorů mám panickou hrůzu. A hlavně z těch všech různých problémů co můžou nastat. Nyní mě čeká hodně nepříjemných zákroků u zubaře, v úterý to byl čep do dásně, bude trhání osmičky apd. velké kořeny atd. Takže nic příjemného. Pak mě trápí znaménko, které je tam dole u kalhotek a bojím se, že bych si ho mohla ztrhnout - mám ho tam odmala, chci jít na kontrolu a popřípadě odstranění - takže též šílený strach, že znaménku něco bude, že mi do třísel budou píchat injekci Nejvíc mě ale trápí ta gynda. Se sexuálním životem jsem začínala docela brzo a když už mluvíme tak narovinu, spala jsem s 10ti kluky. Byla jsem mladá a blbá, krásná holka co byla šťastná za každý zájem a skončil rovnou "tam". Teď už to nevrátím. Jde hlavně o to, že jsem nikdy nebyla u gynekologa. S mamkou jsem to nijak neřešila nikdy. Měla jsem šílený strach a nechtěla jsem brát antikoncepci. Nyní mám 5 let stáleho partnera - manžela a moje zájmy, povaha a myšlenkové pochody jsou úplně někde jinde. Chceme založit rodinu. Menstruaci mám vždy pravidelnou jako hodinky, neměla jsem žádné problémy, byla jsem očkovaná na rakovinu děložního čípku (ikdyž vím, že to nestačí) a tak mě prostě cesta ke gynekologovi nějak vynechala. Nyní mám ale hrozný strach, šílené myšlenky na to že mi něco třeba je, že mám rakovinu a tak podobně. O dítě se teda i tak chceme snažit, teda hlavně manžel který mě utěšuje že jsem prostě zdravá. Ale na gyndu se chci co nejdřív objednat, sice to bude tak za měsíc dva, protože tam bývá hodně plno (jednou už jsem měla sílu a zavolala si tam). Prvotně jsem tam chtěla jít až těhotná a třeba to tak i bude. Ale pořád mám ty myšlenky, že třeba budu těhotná a už s tou rakovinou. Nevím jestli se za 5 let (kdy mám vlastně stálého partnera) dá nějak něco poznat, prý to je všechno zdlouhavé. Ale mám šílený strach, jaké budou výsledky, co mi tam najdou. Nemám strach z vyšetření, stydlivá nejsem, ani z té konkrétní doktorky protože je hodně chválená a už podle fotek sympatická, ale bojím se těch výsledků, strašně. Vůbec nevím jak se nějak naladit na dobrou vlnu a překonat ten strach. Alespoň jsem se nějak vypsala... Budu ráda za každou podporu
- 08.09.2016 20:10:51 - full.avl změnila kategorie otázky
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
8.9.2016 12:44
a) kdyz chces byt mama, bud zodpovedna. k cemu by diteti byla nemocna mama?
b) v cem je lepsi zit v neustalem strachu z toho, ze mas rakovinu, nez jit k doktorovi a behem par dnu mit jistotu a bud byt nejaky cas v klidu a stastna, ze jsi zdrava, nebo zatnout zuby a bojovat s nemoci?
c) vis jake strachy pak budes mit o to, zda je dite zdrave, tluce mu srdicko, atp.? mela by ses nejprve srovnat sama se sebou a celit svym strachum, protoze pak i tohle budes diteti predavat, coz asi neni cil -
8.9.2016 12:06
tak já ti mazat med nebudu. sama víš, že tvé počínání je nezodpovědné.
a 10 sexuálních partnerů není ve 22 letech málo. měli jste alespon styk vždy důsledně s kondomem? pokud ano, je riziko, že jsi nějakým způsobem nemocná je podstatně menší, než pokud ty styky byly rizikové. navíc jsou (bohužel) onemocnění, která proběhnou skrytě a mít vliv na budoucí plodnost, a už tomu nijak nepomůžeš. takže čím dříve tím lépe než se přidá stres z toho, že "ještě" nejsi těhotná a stresovat se každý měsíc, že to nevyšlo. a se snažením o dítě bych opravdu počkala až na vyšetření od lékaře. pokud se nestydíš, tak nevím, proč jsi tam za tu spoustu let už dávno (po zahájení pohlavního života) nedošla. spíš mívají holky problém, že se stydí. oddalováním návštěvy lékaře nic nezlepšíš a naopak se zvyšuje tvá nejistota.
a očkování opravdu není zase až taková ochrana a i v příbalovém letáčku je psáno "spolu s prevencí". -
8.9.2016 11:58
Podle me bys tam mela jit urcite jeste pred otehotnenim...prave aby zjistila, ze je vse ok... Pokud zadne problemy nemas,tak je pravdepodobne,ze ti nic neni,tak se neplas...a jestli by ti neco bylo,tak tomu stejne neuteces a vzdy je lepsi resit driv nez pozdeji...ale jak rikam-pravdepodobne ti nic neni a stresujes se zbytecne... Vem to tak-s ditetem taky budes muset chodit po doktorech-to taky nepujdes ze strachu z vysledku? Urcite pujdes
-
8.9.2016 12:31
Ny gynde se nic zvlastniho nedeje, proste si sednes do kresla vezmou ti ster a to je vsechno. Deje se to jednou rocne a na to si teda mela chodit alespon od prvniho partnera.. A sla bych driv, nez bude na ceste dite.
Co se tyce poctu tvych partneru, do toho nikomu nic neni. A pokud jsi pouzivala alespon kondom, tak nevim z ceho mas strach. -
8.9.2016 12:46
Myslím, že zjistíš, že vedle čepů do dásní a trhání osmiček (se mi ježí vlasy jen to píšu) je návštěva gynekologa vlastně docela fajn
Rozhodně tam běž dřív než otěhotníš! Doteď bylo tvoje zdraví tvoje věc, ale vezmi si, že když budeš mít v sobě děcko, tak jsi zodpovědná i za něj. Jít tam až těhotná je vůči miminku pěkně bezohledné. -
8.9.2016 12:54
hele s tím znaménem si hned dojdi. já chodím každý rok na prevenci a lekar se me zeptal: a mate nekde kde to neni videt? A ja ze jo a stydela sem se - mela sem ho primo u analniho otvoru a velke asi jako nehet. Nikdy sem ho snad poradne nevidela, ale byvaly partner se o tom parkrat zminil takze sem to doktorovi rekla s tim ze tamk ale slunce nesviti a ze je to ok.. Ten si to prohledl, vyfotil a hned druhy den sem lezela na sále, kde mi opíchali zadek, vyrízli a zašili... A to ho mam od mala..
vysledek? predrakovinové stadium. nevim, na co cekas. cim dyl to budes prodluzovat, tim vetsi budes mit strach -
8.9.2016 15:11
neodsuzuju, znám to, jsem úplně stejná. Teda já zamlada chodila, a pak jsem se na to prostě spoustu let vykašlala. No pak jsem taky měla strach, v noci jsem se jednou vzbudila s tím, že musím k doktorce nebo že bude pozdě. Vystrašilo mě to, zvedla jsem telefon a obvolávala doktory, kdo by mě vzal. Vzala mě až asi patnáctá. Ještěže jsem to dál neodkládala! Měla jsem závažné předrakovinné změny, a musela na konizaci. Měla jsem jak se říká pěknou kliku, rozhodně víc štěstí než rozumu. Teď už chodím naprosto poctivě, dostala jsem lekci, naštěstí s dobrým koncem.
-
8.9.2016 17:08
Čteš moc na internetu články a jsi zbytečně vyděšená. A jasně, budeme tě tu odsuzovat . Já šla až těhotná na první prohlídku na gyndu, když jsem zakrvácela v 9.týdnu. Bylo mi 28let. Nepsala jsem to nikam, nestěžovala si, neříkala jsem to nikomu, ani ošetřující lékařce na pohotovosti. Ostatním je do toho buřt, protože je to na mé triko. Své tělo znám a i když jsem měla za život 10chlapů (je úplně jedno v jakém rozmezí), používali jsme kondom téměř pokaždé. Zítra mě může srazit auto, možná mám nějakou smrtelnou chorobu, ale že bych si během života stěžovala a všude řvala, jak se bojím, to fakt ne. Vzchop se, chovej se zodpovědně, nestěžuj si. Co tím docílíš, když se budeš pořád strachovat a myslet na nejhorší TEĎ? Ničeho...
Tak hodně zdraví a štěstí. -
8.9.2016 18:43
Zdravím tě ty mi píšeš přímo z duše. Za měsíc mi bude 21 let a ještě jsem u gynekoložky nebyla. Před pár dny jsem se objednala k registraci a první prohlídce, takže jsem nervózní (hlavně z toho, že mám stejně jako ty strach, že mi na něco přijdou). Sexuálním životem žiju a mám stále prvního (doufám že i posledního ) partnera. Přesto je určitě vždycky možnost, že něco nebude ok. Mám takový problémek, který mě dost znervózňuje, takže se samozřejmě bojím toho, co se dozvím. Hlavní je, že když jsem volala na objednání, tak sestřička zněla moc mile a na doktorku taky všechny známé pějí ódy Určitě budu nervózní jak pes až tam půjdu, ale říkám si, že když to zvládnou holky o dost mladší, tak my musíme taky. Hlavně nemít černé myšlenky dopředu a bezdůvodně (což tak trošku dělám já a taky mi to nedá spát posledních pár dní). Já mám třeba v plánu, že si pak vymyslím nějakou odměnu za to, že jsem to tam zvládla. Moc ti držím palce a hlavně mysli na to, že rozhodně nejsi sama v takové situaci.
-
8.9.2016 19:20
Ahoj, na gyndu jsem sla poprve v 21 letech... Tehdy jsem zacala mit prvniho sexualniho partnera a od te doby chodim pravidelne. Rozhodne bych s navstevou lekare neotalela.. Bohuzel mam maminku, ktera prevenci zanedbala a bez priznaku se ji rozlezla rakovina delozniho cipku natolik, ze sance na vyleceni je temer nemozna...