Napravení vztahu s babičkou
Dobrý den, potrebuji cizi nazor. Kdyz mi bylo 9, nasi se rozvedli, od te doby jsem prestala pomalu ale jiste vidat babicku s dedou ( tatovy rodice). Proc? To nevim. Mozna proto, ze jsem se nevidala ani s tatou. Nemel zajem. V 25 jsem otehotnela, tatovi zemřel otec a muj tata zmenil pristup k zivotu a pomalu jsme zacali vztah napravovat. Jenze pote nahle zemrel. Myslela jsem, ze se trosku spravi vztah i s babickou, ale na pohrbu se mnou nepromluvila. Vim, ze to tatu trapilo, jak ty vztahy jsou. Ale ona sama nikdy neprisla, nezavolala, nenapsala. Obcas slycham od znamych, ze o me mluvi i o mem diteti, ale krok od ni zadny. Mne tata hrozne chybi, a cim dal vic premyslim nad tim, co by chtel. Napadlo me napsat babicce dopis a nejak to napravit. Ale ostatni me od toho zrazuji, ze budu dolejzat a ze ma prijit ona, ze ji prece nikdo nebranil kdykoliv přijít nebo udelat ten prvni krok. Na druhou stranu si rikam, co kdyz tak umre a bude me to jednou mrzet?
Jak byste se zachovaly vy?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
27.4.2020 20:11možná si to stejné říká ona...že je už dost stará na to, aby za někým "dolejzala" a že jestli chceš, tak přeci můžeš přijít ty za ní..třeba se bojí odmítnutí z tvé strany...určitě bych to zkusila, nejdřív třeba formou dopisu, ať si můžeš vše v klidu rozmyslet, co jí chceš říct. A ona bude mít dost časuna reakci..Rozhodně je lepší něco zkusit a zjistit, že tudy cesta nevede, než si pak celý život vyčítat, že se člověk o nic nepokusil
-
27.4.2020 20:13
Ja bych se urcite sebrala a sla bych za ni, rekla bych ji ze bych byla rada kdybychom mohly nechat byt to co bylo (protoze vlastne za to ani jedna nemuzete, rozvedli se rodice...), a ze bych byla rada kdybyste se mohly vidat uz jen kvuli pravnouceti. To ze ona se neozvala, nemusi nutne znamenat ze nema zajem. Treba ji to bylo zakazano nekym druhym (nevis co poradne driv mohlo pri rozvodu probihat), nebo se ted proste jen boji.. Vubec bych nedala na okoli a na ten nazor s dolezanim. Proste to zkusis. A pokud to neklapne (coz si moc nemyslim), tak aspon budes vedet na cem si, nebudes si jednou vycitat ze jsi nic neudelala a cekala jsi na to az nekdo druhy udela krok... Proc by ona nutne musela byt ta co ten krok dela
.... Proste to s nikym neres a udelej tak jak to citis v sobe, protoze koneckoncu... Vycitky z toho (jak pises ze bysis to jednou mohla vycitat) budes mit ty a ne ti druzi. Pokud ti neni lhostejna, urcite bych se do toho pustila!! -
27.4.2020 22:09
Ja bych přišla a řekla, ahoj Babi, vnoucek Te chtěl vidět taky... Tak jsme přišli... Nepsala bych dopis... Prostě bych přišla a řekla tp co jsem už napsala... Všichni stáří lidé jsou až dojatí když je někdo mladý navštíví a má zájem být s nima. Jestli O tobě mluví tak ji v srdci lezis
-
27.4.2020 22:48já bych to asi zkusila, i ona má možná pocit, že by se vnucovala a neví, jak začít, nezná tě, dala bych tomu tu šanci a udělala ten krok a pokud by ani to nepomohlo , tak bych se tím asi přestala trápit
-
27.4.2020 23:04Ať je jaká je, jednou je to tvá babička. Já bych ji napsala a potom za ni zašla. Nemáš co ztratit, leda získat. Babičky jsou fajn
