Nechuť chodit do práce
Ahoj,
přišla jsem se trochu vypat. Jsem týden po dovolené a mám zřejmě hroznou krizi, vůbec se mi nechce chodit do práce a pondělky jsou hrozné utrpení pro mě. Připadám si, že žiju od pátku do ptáku, kdy se těším na víkend a klid, kdy se konečně vyspím.
V práci jsem cca 4 měsíce, dalo by se říci, že je to moje první práce. Dělám na callcentru na aktivní lince pro jednu banku, před tím jsem dělala 2 měsíce na pasivní lince pro jednu logistickou společnost, ale tam jsem to psychicky moc nedávala. Teď je pro mě lepší, když lidí spíš se mnou mluvit nechtějí a zavěsí mi.
Práce to není úplně zřejmě pro mě, dělat jsem ji původně nechtěla, ale s minimem praxe se mi nedařilo nic nalézt. Lidi tu jsou fajn a před dovolenou jsem taky měla ráno krizi a moc se mi nechtělo, ale nebylo to tak hrozné, jako teď po dovolené, kdy se mi vůbec nechce z postele.
Problém je ten, že ani nevím pořádně, co mám dělat. Do práce chodit musím a vybírat bez praxe si moc nemůžu. Snažím se myslet na to, že tohle je jen přechodný můstek, abych získala praxi a pak si snad najdu něco lepšího, ale na druhou stranu v sobě stále cítím tu nechuť.
Problém je ten, že já si ani nejsem jistá, co bych chtěla dělat. Vystudovala jsem provoz a ekonomiku dopravy, studium mě bavilo a původně jsem si myslela, že bych v dopravě pracovala, ale postupně mi došlo, že bych práci třeba dispečera nezvládla, je to náročná práce časově i psychiky a asi bych to nedala. Možná by se mi v dopravě nebo logistice líbilo, ale maximálně dělat třeba nějakou administrativu nebo něco podobného. Zároveň by mě i možná bavila nějaká administrativa jinde, v průmyslu nebo ve strojírenství, případně práce na obecním úřadě nebo matrice, ale nic se mi nedařilo sehnat. Ucházela jsem se původně i o místa na fakturantku apod., ale bez úspěchu, proto jsem pak sáhla po tomhle.
Říkala jsem si, že bych brala i práci někde v knihkupectví, v knihovně nebo třeba nějakém obchodě třeba s hrami a něco podobného, ale tady bych praxi zřejmě nezískala a mínusem je tady plat.
Bohužel nejsem ale ani schopna se nějak rozptýlit, měla jsem očekávání, že zlepším svůj život, začnu hubnout, více se hýbat, lépe jíst, věnovat se něčemu, když jsem doma už v půl 5 a ne jako v minulé práci, ale nejsem po práci schopná nějak ničeho, jsem ráda, že jsem ve svém pohodlí a nedokážu nic udělat.
Byl jste prosím někdo v podobné situaci? Jak jste se odhodlali něco dělat a jak jste se srovnali?
Budu ráda za vaše názory a rady a pokud si to někdo dokázal přečíst.
- 24.07.2024 16:27:24 - yamd smazala odpověď od fakevivi182t
- 24.07.2024 16:26:58 - yamd smazala odpověď od Bývalá uživatelka #238735
- 24.07.2024 16:26:55 - yamd smazala komentář od terinator19
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
2.8.2021 14:52Ahoj, ten pocit znám. Teď akorát jsem dala výpověď z práce, která mne totálně ždímala. Jen mám tu výhodu, že s manželem máme účetní firmu, ale přes covid byl útlum, tak jsem šla do práce. Pracovat ve firmě, kde se necítíš dobře, práce tě nebaví je otřes, ale kvůli penězům to člověk musí vydržet. Jediná rada je vyzkoušet si více prací, třeba v obchodě, tam berou každou chvíli, třeba v Lidlu a tam nejsou špatné peníze, práce v továrně, cokoliv, třeba něco osloví. Vím, že to není snadné, ale ten kdo chce pracovat, si práci vždy najde.
-
2.8.2021 14:54
Dej si aspoň měsíční výzvu, že každý den uděláš nějakou maličkost mimo tvoji komfortní zónu. Malými ale vytrvalými kroky se dá zlepšit leccos.
-
3.8.2021 6:28
Tohle úplně znám... Mám to teď naprosto stejně, jenže já už jsem ve stejné práci téměř 5 let.... Nastoupila jsem s tím, že budu brzo těhotná a že tam stejně dlouho nebudu. No a koukej, otěhotnět se mi nedaří a já odchod z této práce pořád odkládám, co kdyby se zdařilo. Potom, co jsem otěhotněla, tak jsem si řekla, konečně nebudu muset chodit do práce, hned jak to půjde se hodím marod a začala jsem si hned stěhovat věci z práce domů a strašně se těšit. Malovala jsem si to úplně na růžovo. Jenže ejhle jsem ve 13tt musela těhotenství ukončit z důvodů vývojových vad neslučitelných se životem a od té doby chodím do práce s úplnou nechutí. Je mi kolikrát ráno i na zvracení, páč jsem si plánovala, že po prázdninách už do práce nevlezu. Navíc další dvě kolegyně otěhotněly nejspíš stejně jako já, páč obě mají stejný termín, jako bych měla já a obě už jsou dva měsíce doma a mě to úplně užírá..... Je to hrozný, nevím, jak to vůbec překonat.... Na tvém místě bych se poohlížela po jiné práci. Co zkusit třeba práci na nějakém úřadě?? Nebo nějakou jinou administrativu? Já vím, že v těchhle oborech je těžké něco najít, ale určitě by se něco našlo, lepší než call centrum, to bych byla nešťastná jenom z té náplně práce... Držím palce, aby se to brzo vyřešilo.... Já se snažím hledat si na té práci něco pozitivního a pořád si říkám, že už tady stejně dlouho nebudu...
-
25.2.2022 21:51Naprosto klíčovým faktorem v této problematice je nalezení práce, která vás skutečně baví a naplňuje. Chápu, že to může znít jako klišé, ale musíme si všichni uvědomit, že v práci strávíme většinu svého života - a proč ho trávit v nepříjemném prostředí. Z vlastní zkušenosti bych například mohla doporučit mého zaměstnavatele: http://prace-naschleb.cz/ , u kterého jsem už přes nesmírně spokojena.
