Nejistota, obavy, strach

Ahoj, nevím proč a kdy vlastně začal můj problém, ale je hlavně ve mě. Zamiluju se vždycky do někoho a chci s ním trávit veškerý volný čas, to mi nepřijde až tak zvláštní, ale prostě cítím, že ať dělám cokoli, kdekoli s kýmkoli jiným, tak prostě nedokážu být šťastná, připadám si, že jsem upnutá pouze na toho jednoho člověka a chci s ním být pořád. Když spolu nejsme, tak se sice zabavím, někam zajdu s kamarádkou/kamarádem atd., ale pořád myslím na něj, co asi dělá, jestli mě vůbec chce a takový ty myšlenky týkající se nejistoty vztahu, protože teď přišly nějaký problémy, které se ještě nedořešily do konce, takže vlastně nevím, jestli spolu vůbec zůstaneme. Ale i když máme problémy, tak bych se prostě neměla chovat tak upnutě a zpět na každé větě co mi napíše/nenapíše přes FB, například včera mi ani nenapsal na dobrou noc, nejspíš usnul, když jsem mu psala já, tak si to přečetl, ale nic nenapsal. Nevím, jestli jsem divná, ale i takové věci se mě dotknou a řeším je sama v sobě a zbytečně hledám další problémy a moc přemýšlím nad různýma věcma, co by kdyby...Už to došlo tak daleko, že jsem se rozhodla jít svěřit psychologovi (nikdy jsem tam nebyla, ale chci to zkusit), buď mi to nějakým způsobem pomůže nebo to budou max vyhozené peníze. Měla jste to taky tak některá, případně co jste s tím dělaly, aby si vás přítel pak víc vážil a neměl vás tak jistou?