Nejlepší kamarád a já

Můj nejlepší kamarád a já se známe téměř tři roky. Nikdy jsme nebyli jenom kamarádi, oba jsme vždycky věděli že je v tom něco víc, ale nikdy jsme spolu nic neměli. Nikdy to nebylo jenom kamarádství, nikdy jsme nebyli sourozenci nebo milenci, vždycky to bylo všechno dohromady, od každého kousek. Už od začátku co se známe mi všichni tvrdí, že je do mě zamilovaný a že by jsme se k sobě moc hodily. Ale vždycky když se ho na to zeptám tak to všechno popírá, ikdyž tím jak se chová říká opak. Myslím že spolu nemůžeme chodit, ale ani jeden z nás si nemůže najít nikoho jiného, protože tím se navzájem ztratíme. Fyzická přitažlivost je tu velká, často když jsme spolu venku chybí jen kousek abychom se políbily, ale pak jakoby si uvědomil že jsem jeho kamarádka a radši změní hned téma. Tvrdí že mezi námi nemůže nic být, že to prý ani nechce. Ale když jsme každý jinde a jen si píšeme tak mi píše jak mu chybím a že se těší až mě zase obejme. Jakoby změnil názor pokaždé když zrovna nejsme spolu. Před pár dny mi konečně po těch třech letech přiznal, že žárlí na každé kluka, se kterým se bavím nebo sním jdu ven, že mě chce mít jen pro sebe, ale nechce se mnou mít nic víc. Vím to už delší dobu, al on si to nechtěl přiznat. Snaží se bavit s co nejvíc holkama abych žárlila já a daří se mu to. Spíš mě to mrzí. Já bych s ním být chtěla, ale když sem mu to řekla tak on řekl čeká na jinou, kterou možná nikdy nedostane. Když to říkal viděla sem jak ho mrzí že to musí říkat. Lhal mi, poznám když mi lže. Už opravdu nevím co mám dělat, nevím jestli mě má rád jen jako kamarádku nebo něco víc a ten pocit mě užírá. Prosím poraďte...