Nemám žádný kamarády
Ahojky. Je mi skoro 15 a nemám žádný kamarády. Opravdu nikoho. Jenže já se bojím mluvit s lidmi.. vždy se cítím nesvá.. zároveň bych alespoň jednu kamarádku hrozně chtěla.. Je mi hrozně, když přijdu do školy a jen tam sedím a dělám, že jsem vzduch. Nemám žádný sebevedmí a v ničem si nevěřím.. nic mi nejde. Každý má kamarády.. jen já jsem tak divná a nikdo me nechce... už z toho začínám šílet, protože tenhle školní rok jsem byla ve škole i hnusne kyberšikanovaná a dvě holky jsou teď kvůli tomu v pasťáku, ale já se v lednu pokusila o sebevraždu a celý rok jsem se řezala..Bojím se už lidí a nikdy nikomu nevěřím...pomoc
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
12.8.2018 22:39
Ahoj, po tom čím sis prošla, je jasné, že máš strach se otevřít. Ale začít se musí už od přístupu, když se bojíš "lidí", už tím děláš dělicí čáru TY versus masa XY, ale každý ten jednotlivec, co tam sedí, je nějaká osobnost, má své strachy, občas neví jak dál, taky ho něco baví. Nemusíš být v něčem nutně nejlepší, stačí když tě nějaká činnost baví a najdeš si lidi, s kterými to budeš mít společné. Je ti 15, takže buď půjdeš na střední nebo jdeš do druháku, každopádně se ti otevírá šance pro nové kolektivy, ať už v nové třídě, nebo v nějakém semináři, a i kdyby tam někdo z tvé třídy byl, můžeš se stát právě tou povědomou tváří, se kterou se bude chtít bavit. Jednotlivci se chovají jinak, jakmile za nimi nestojí banda známých. Nové lidi budeš potkávat celý život a každé nové setkání je šance udělat lepší první dojem. Nemusíš hned věřit, začátky jsou vždycky o tom, jak chceš, aby tě ten druhý viděl (nemyslím lhaní) a až pomalu se kamarádi poznávaj. Neshazuj se, reaguj na situaci, pokud děláš, že jsi vzduch, může si nějaká milá osoba myslet, že o kamarádky nestojíš.