Nepatří to sem , ale já jsem z toho hotová
Ahoj holky. 
Jsem ješte děcko. 
Sice mi je 16 ale opravdu moc bych chtěla psa.. Moji rodiče niky nebyli milovnici zvířat , ale já za tím psem opravdu 'chcípam' .. Ale nechci žádneho pražského krys. to je pes podle mého k ničemu, opravdu se mi líbí pitbull. Samozřejmě sem si vědoma co tito psi jsou schopni udělat a četla sem o nich mnoho článků a jak je správně učit atd... Proste VÍM že to bude v pořádku..
Už i rodiče s tim sou tak jakš takš smířené. Máma mi dokonce nabýdla i jméno. Ale dostanu ho jen s tím , že se dostanu na SŠ ..
Opravdu se o to snažím. doma uklízim jak divá, učím se jak šalená. Ale mam totální strach že to nestačí??
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
6.2.2012 21:54Být Tebou, tak si to ještě nechám projít hlavou. Teď seš posedlá touhou mít psa, učíš se, ale na střední škole je mnohem víc učení a nebudeš mít možná ani tolik času, aby ses mu mohla dostatečně věnovat.
-
6.2.2012 21:55
ahoj, já napíšu svojí zkušenost, naši mi nikdy psa nepovolili, taky jsem ho moc chtěla, ale mamča mi tvrdila, že se nebude starat o psa, pak jsem ho chtěla, když jsem začala žít s mým současným manželem, jenže nebyl na něj čas, protože jsme byli pracovně vytížený a pes by byl chudák, tomu se musíš věnovat. teď máme syna, no a manžel plánuje, jak dětem až budou větší pořídí pejska, tak jsem otočila a oznámila mu, že se o psa starat nebudu, protože tu budu mít dvě děti a nejsem blázen si k tomu pořídit ještě psa. Ale pochybuji, že vyhraju, když budou mít na svoji straně děti tatínka. Tak uvidíš, jen si taky myslím, že si bereš silné sousto, ale je to je tvé rozhodnutí, já chtěla vždy labradora, jsou krásný a hlavně hodný a neagresivní. Tak at ti to vyjde.
-
7.2.2012 5:03Myslím si, že člověk, který nikdy psa nevychovával by si neměl pořizovat bojového psa - nemusí ho zvládnout a těch tragédií potom ..... Pokud půjdeš na střední, tak na toho psa nebudeš mít čas .... souhlas s Petra 1981.
-
7.2.2012 8:47
I my máme doma pejska, "jen labradora", ale občas je toho až nad hlavu. Vůbec si nemyslím, že začínat s pejskem a rovnou s takovouto rasou je dobrý nápad. Kamarád jej má, tak vím, kolik je právě u takovéhoto psíka práce - to není malá procházka na hodinku, to chce toho psa maximálně odkrvit, občas projdou i několik km, než se unaví, nehází mu malé klacíky na nošení, ale pořádný kus dřeva nebo psst pneumatiku, nelze jej cvičit doma, ale v centru, protože pak nebude nikdy tak poslouchat, jak by měl..a hlavně, s tímto psem počítej, že jej budeš stále vodit na pořádnym vodítku i s náhubkem - může být jak mílius hodnoučkej, ale jak potkáš kohokoli na procházce, bude mu vadit, když nebude bezpečně připevněn..a jen maličkost - pokud nemáš hmotnost alespon kolem 60ti kg, tak takovy zvíře vůbec nedoporučuju. Promysli holka, ale takový pes není sranda.
-
6.2.2012 21:07Pitbula hmm...Jsem pejskař.A na poprvé si bereš opravdu velké sousto.Doufám že budeš navštěvovat nějaký kynologický klub. A kupte fenku.Bývají přeci jen mírnější.
Jinak literatura je fajn.Ale realita jiná.Je to pse ,který potřebuje makat.Tobě je 16 .Co kluci ,lásky....to půjde stranou?Nebo psík půjde pak stranou?Jen se ptám.neber to jako útok.Ale sama se věnuji hafanům už spoustu let. -
6.2.2012 21:10Pokud se učíš jak šílená, tak je velká pravděpodobnost, že se na SŠ dostaneš a pak si ho snad budeš moci pořídit
Já jsem psa vždycky také chtěla a jak ty říkáš, ne pražského krysaříka A u mě nepomohlo vůbec nic, psa mi nikdy nedovolili a nemám ho ani teď, když už nebydlím u rodičů, nemám ho, protože bydlíme v malém bytě. Mám kamarádku, které rodiče slíbili, že si může pořídit psa, když úspěšně dokončí zkoušky na VŠ a doteď žádného psa nemá a nejspíš u rodičů ani nikdy mít nebude, protože jí to máma nakonec nedovolila. A to je nám oběma 23 let ne 16 jako tobě 
Ale pokud ti máma nabídla i jméno, tak to snad vypadá nadějně Držím pěsti. -
7.2.2012 6:44Věřím, že je to moderní procházet se s pitbullem. Já být tvými rodiči, tak ti řeknu, aby sis psa pořídila až budeš mít svůj byt. Svoji domácnost. Ono to nakonec bude totiž hlavně zbývat na Vašich. Když nebudeš moci jít ven nebo když něco rozkouše, počůrá, bude štěkat...Já být tebou, tak si to ještě rozmyslím. Nevím, jestli bydlíš v bytě, do toho bych si psa už vůbec nepořídila. Moje švagrová taky pořád chtěla psa, to bylo fur ťuťu ňuňu a teď toho lituje. Je to OBROVSKÁ zodpovědnost. Já bych si na ní netroufla a to mi je 28.
-
7.2.2012 8:06
My chceme psa, manželovi se strašně líbí dobrman. Také si ho časem pořídíme, ale až v případě, že budeme mít postavený baráček. Bude coby hlídač domu, do bytu by psa nikdy nevzal. Jak píšou holky, taky myslím, že nestačí jen chtít. Musíš znát, co a jak a při studiu opravdu nebude tolik času, ráno vstát a jít ven, bude venku hnusně a i za takového počasí tam musíte. Zvaž to, opravdu.
-
7.2.2012 19:06Já jako 17náctiletá holka dostala Německého ovčáka byl to můj první pes (letos v květnu mu bude 10 let.
) Já jsem se o tom, že bych chtěla svého psa zminila poprvé asi když mi bylo tak patnáct, když jsme měli štěňata a já si jedno chtěla nechat, jenže my doma měli německý ovčáky na chov a máma mi řekla, že za 1 jsem na to moc mladá a za 2 jsou ty psiska již zamluvené a za 3 že budu na intru více jak 120 km jak se chci v týdnu o psisko starat. Tak jsem se už o psech nezminila vůbec. Uběhli dva roky, a odjeli jsme tenkrát celá rodina na dovču, na Vysočinu a když jsme se pak vrátili domu, máma s tátou mi řekli, že se jednou podívat k tetě a strejdovi jim oznámit, že jsme z dovolený doma, že nemusí chodit krmit k nám hafany pak když přijeli domu, přivezli mi domu krásný klubíčko štěněte, který i sotva chodilo jaký to byl buřtík
Já bych na rodiče nenaléhala. Pokud nejsou milovnící psů, tak se můžeš i odpichovat na uších ale psa ti nekoupí. Však i ten pes něco stojí, můžu říct, že já sama jsem si pro psa kupovala kupují krmení do dnes+ všechny náklady za psa, vet atd, Prostě je to můj pes já za něj odpovídám a musím říct, že jsem byla ráda, že jsem měla jistou brigádu za dobré prachy už ve věku než jsem psa dostala. Jenže u mne to bylo něco jiného já ze zvířaty vyrůstala mi na dvoře měli i 12 hafíku trávila jsem s nimi celé svůj život i přesto že mě jednou jeden cizí pes pokousal když jsem byla 5letý děcko (věřila bys tomu že si to do dnes pamatují, jak pes an mě skočil a začal mi trhat ruku? a pak že na to zapomenu, když jsem byla tak malá, ale ne já si to dobře pamatují i to jak jsem brečela ať mě pustí, jak měl bolela ruka, ale přesto jsem za pesany lezla pořád. )
Jinak teda nesouhlasím s tím, že se nedá zvládnout pes, škola atd dohromady, ale jde ale jak říkám, záleží na přistupu.. nejde si vzít psa a pak aby omrzle jen proto že to byl nějaký rozmar... to když takový lidi vidím, tak bych jim jednu vrazila. Znám takový, bohužel a jejích psiska jsou chudáci...
Hlavně člověk nesmí být magor... prostě musí se ke svému zvířati (je jedno jestli je to pes bojovného plemene nebo není) chovat zodpovědně pak jediné ze svého psa dokážeme vychovat skvělého společníka. Však co si budeme povídat já se psům věnují fakt dlouho, a poznala jsem jak RTW, pitbula a jiné jako skvělé psi, které by nepokousali a pak jsem třeba poznala i psa do kterého by nikdo nikdy neřekl že to bude malý kr**ík jak pokouše člověka.
Můj souhrn je takový, pořídit si psa s PP , kvalitní krmivo, dostatečný výcvik, prochajdy a hlavně mít své finance a nespoléhat se na rodiče že ti psa budou živit oni, však je to tvůj se ne jejích.
