Neplodnost - jak jste se s tím vyrovnaly?
Ahoj holky, mám takovej dotaz. Dva roky se víceméně snažíme s manželem o mimčo. Neúspěšně. Problém je ve mně a v mých hormonech. Zatím jsme v CARu měli časované pohl. styky, které nevyšly a dr. mě teď nabádá k tomu, abych šli do iui nebo ivf. Jenomže...já (29let) nějak vnitřně necítím, že bych to mimčo tak moc moc chtěla, abych podstupovala ty umělý oplodnění atd.
Těžko se to popisuje, děti mám ráda, ale necítím tam takový to úplný rozněžnění nad tím, když uvidím nějaký mimino, některý holky z dětí nemůžou spustit oči a jsou i z cizích totálně odvařený, já ne. Možná to ještě příjde, až mi přibudou roky, ale myslím, že 29 je dost na to, aby to už ženským tikalo, já nic moc necejtím
)))
Tak si pohrávám s myšlenkou, že to necháme plynout přirozeně a buď se zadaří přírodně anebo se hold nezadaří a děti mít nebudeme....je tu někdo s podobným osudem?...
Díky
- 16.06.2017 17:39:14 - full.avl změnila kategorie otázky
Související články v encyklopedii
-
Asistovaná reprodukce v kostce
Umělé oplodnění
Mnoho párů dlouho se snažících o početí potomka se často obrátí na specializované centrum pro léčbu neplodnosti (IVF centrum, neboli centrum asistované reprodukce CAR). Jak v takovém případě postupovat, co čekat a na co se připravit?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
16.6.2017 15:42
Tak proc se snažíte kdyz ani nevis jestli deti uz chces
tak se nesnazte a ono to necekane treba prijde 
-
16.6.2017 16:00
Ahoj,
my se s manželem snažíme 7 let - od mých 27 let. U nás je příčinou hlavně moje těžká endometrióza. Všechny IVF byly neúspěšné. S každým pokusem jsem se cítila hůř a hůř (fyzicky i psychicky) až jsem si říkala, že se divím, že vedle CAR není rovnou blázinec. S tím, že děti nemám se osobně do konce života nevyrovnám. Což asi není zrovna Tvůj případ... Od posledního IVF uběhly asi 4 roky. Za tu dobu jsem se pustila do cvičení powerjógy a taky jsem začala chodit na čínskou medicínu. Obojí vřele doporučuji!!! Kdybych o tom věděla dříve, určitě začnu nejdříve tímto. I když je podle lékaře šance, že přirozeně otěhotním nebo dokonce porodím nulová, za poslední 2 roky se mi podařilo otěhotnět 2 x. Bohužel jsem vždy v 5. týdnu potratila. Takže pokrok jsem sice udělala, stálo a stojí mě to spoustu sil, ale k vytouženému dítěti jsem se nedopracovala. Ani nevíš jak moc Ti závidím to, že po dítěti zase tolik netoužíš... -
16.6.2017 20:26
Jsem,my jsme na malou cekali 5 let a vedela jsem od zacatku,ze do umeleho oplodneni nikdy nepujdu,bud to prijde ze ma nebo neprijde protoze to tak ma byt,u druheho stejny postup,volny prubeh a druhe prislo po 2 letech jo a problem byl tez u me,PCOS.
-
16.6.2017 15:39
Mela jsem to podobne, problem u me.. Po 4 letech se ten vztah rozpadl.. I diky tomuhle.. Nasel si novou zenskou a po 3 mesicich otehotnela..
Jak jsem se s tim vyrovnavala? Nejak.. Proste jsem to jen prezivala.. Vyrovnat se s tim neumim.. Ted mam chlapa co sve deti ma, takze neni to nejvetsi dusno, ale jeste by prcka chtel.. -
16.6.2017 16:08Taky jsem nikdy nebyla odvařená z cizích dětí a svoje jsem přesto moc chtěla
Je to úplně jiný Po roce snažení se povedlo, ted zase rok druhé nejde. Byli jsme v CARU, já s IVF problém nemám, ale manžel nechce (docela zvláštní, ne? On by musel jen jednou do kabinky, vše ostatní by bylo na mně 
). Když po dítěti tak moc netoužíš, tak můžeš upravit životosprávu, cvičit a zkusit bylinky na úpravu hormonů.
