Nervozita při sexu

Zdravím slečny, maminky, ženy,

chtěla bych se nejspíš vypovídat, jít si pro radu...
Současný přítel je můj první opravdový vztah. Jsme spolu teprve půl roku, ale už teď tak nějak vím, že bych chtěla, aby to bylo navždy. Je to úžasný člověk, co se o mě stará jako o princeznu, je hodný, milující. Až s nim jsem konečně pochopila, co znamená milovat.

Zatím to zní fakt krásně a ono je, ale problém nastává u mě. Jak už jsem psala, je to můj první vztah. Před tím jsem měla spíše úlety, kamarádství s výhodami, i vztahy nevztahy, které trvali chvilinku a ani tam nebyly pořádné city.

Teď k tomu problému. Vím, že přítele miluji, ale stále jsem se nenaučila mu to třeba říct. Vlastně jsem nikdy neprojevovala citu vůči druhým, třeba mamce. Nějak to neumím a třeba dlouho vedle něj sedím, ležím nebo stojím, strašně chci říct, jak ho miluji, ale neumím to vyslovit. Hrozně mě to trápí, protože v mé hlavě to jde tak snadno říct, ale z úst mi to nevyjde. Už jednou, když jsem si dala víno a byla víc uvolněná, tak jsem se mu rozbrečela, že mě to strašně mrzí, že nezvládám projevovat své city. Samozřejmě že mě uklidnil, že to nevadí, že na tom můžeme spolu zapracovat, jestli mě to trápí... ale já si říkám, co je se mnou špatně...

Druhá věc se týká sexu. S předchozími sexuálními partnery jsem byla naprosto v pohodě, ale až přítel mi začal říkat, co mu třeba vadí, co se mu líbí atd... na to jsem nikdy nebyla zvyklá. Hlavně se začal ptát i mě a o tom už vůbec neumím mluvit, protože vlastně pořád nevím, co se mi líbí, i když už jsme spolu na několik věcí přišli. Hlavní věcí ale je, že mám strach, že něco pokazím při sexu a tak vždy začíná on a všechno vlastně dělá on, já se přizpůsobuji. Líbí se mi to, ale cítím se, jako bych byla strašně nezkušená. Přitom před nim s jinými jsem byla já ten, kdo rozhodoval. Trápí mě, že najednou neumím být tak divoká jen kvůli tomu bloku, že mi na něm tolik záleží, a tak nechci nic pokazit. Nejhorší je, že je to opravdu jen v mé hlavě, on je strašně tolerantní člověk...