Nervózní z dítěte
Ahoj holky.Už od narození mého syna kterému je nyní rok jsem hrozně ve stresu a nervozni. Prameni to hlavně z péče a všeho co se kolem něho týče. Například aby ho někdo nevzbudil,aby manžel nebyl doma moc hlasitý, aby televize nebyla moc nahlas, aby mu nebyla zima-teplo, když jdu venku a někde se provádějí práce tak se mi sevre žaludek a doufám ze ho to nevzbudi. Když někam máme jet tak aby se před tím vyspinkal a hlavně abych ho nemusela budit. Když někam jedeme tak jsem hrozně ve stresu aby vše bylo v pořádku. Když jsme v obchode tak jsem nervní a spěchám aby malý nezačal náhodou brecet/aby mu nebylo teplo atd. Štve me ze neumím byt v klidu i když ve vnitr vím, ze to jsou blbosti a prkotiny. Nevím z jakého důvodu tohle mam. Jsem perfekcionistka a stresar + malý byl hodně náročné uplakané miminko. Ma to taky některá z vás? Jak to řešíte? Preslo to? Diky moc za odpovědi
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
15.10.2017 17:36
Já to mám podobně, dokonce se že mě stála nenávistná osoba zejména k hlučným osobám a psům, páč jak mi venku malá usne, zaručeně se najde iks porvavacu, bouchacu dverma od auta, různých pouličních pracovníků a ublafanych psů, které mi dítě vzbudí. Ano, takže když mi malá cenu spí, přijdu si jak na jehlách a hledám místo, kde zaparkovat kočár, aby byla co nejvíc stranou, a při procházce furt monitoruju, kde by se eventuálně mohlo vyskytnout něco, co jí vzbudí. Nakupují taky ve stresu, i když pořád menším, aby se dítě nerozervalo z nudy. Takže v tom nejsi sama, ale jak z toho ven, to neporadím. Možná si časem zvykneš. Já to dřív řešila ještě víc, teď už je mi spousta věcí jedno
-
15.10.2017 21:29Znám to taky, když byl mrňous miminko, byl děsně uřvaný a náročný, usnul jen venku v kočárku, občas jsem byla fakt strašně utahaná a byla jsem šťastná, že usnul, že si na chvíli odpočnu a pak ho vzbudil čokl nebo blbec se sekačkou. Jednou jsem seřvala i souseda
Dnes už má malý 2 roky, spinká krásně po obědě v posteli, takže už nemusím uspávat venku. Vůbec na sobě pozoruji, že jsem více v klidu, než dřív, malý je hrozně živý a asi mi časem došlo, že pokud budu vše řešit jako dřív, tak se z toho zblázním. Teď čekáme druhé dítě, tak jsem na sebe zvědavá. Ale myslím, že se to zlepší časem. Tak pevné nervy
