Nespokojená se životem
Zdravím.
Jádro pudla je v tom, že jsem se svým životem nespokojená. Přesto, že mám přítele, který se mi snaží vykouzlit úsměv každou minutou a přesto, že je mi teprve 17 a "opravdový život" mě teprve čeká.. mám k krku knedlík a chut jenom brečet. A co že mě k tomu neštěstí vede? Asi škola.. studuji třetí ročník na průmyslové škole, obor stavební. Nikdy to nebyl můj sen, spíše jsem nevěděla kam jít a na gympl jsem jít nechtěla a na tuhle školu šlo hodně mých přátel. Tak proto. Ovšem, jak na nás začínají tlačit s maturitou, vysokou školou a přidávají se odborné předměty, přicházím na to, že tohle opravdu dělat nechci. Sedím u projektů do tří do rána a stejně tu školu nestíhám. Od rána do čtyř jsem ve škole, přijdu domů, přesleču se a opět se učím nebo dělám na projektu. V sobotu jsem u přítele a v neděli zase doma protože se připravuji na školu.. Nedokážu se bavit. Pokaždé, když si jdeme někam sednout nebo i zatančit, myslím na to, jak zrovna ted mrhám časem, který bych mohla věnovat tomu, co ještě nemám hotové a že vím, že jsem ve skluzu.. Chtěla jsem z té školy odejít už ve druhé ročníku,a le nevěděla jsem kam. Ted bych taky ráda odešla (vědět kam), ale ze všech stran slyším, at to dotáhnu aspon k maturitě. A ted je přede mnou další otázka, co dál? Chci jít na vysokou, vlastně všichni od nás ze třídy, jenže já nevím kam. Vím, že nic co se týče stavitelství to nebude, ale taky nevím, co by to být mohlo.. Nemám žádnou představu, nemám ani koníčky a zárověn nechci skončit jako rodiče: vyučeni jedním, ale dělají ve fabrice práci, která je v podstatě ničí a za malý peníz. Kamarád mi říká, že to přijde, že do maturity taky nevěděl a pak ho to koplo, že chce učit informatiku a tělák. Jenže, co když mě tohle nepotká a já nebudu vědět? Možná něco s designem. ale zase nevím, jestli mám tu fantazii se tomuto věnovat.
Třeba na tohle nikdo neodpoví, nu, aspon jsem se vypsala.
Každopádně, pokud mi k tomu máte co říct, budu jen ráda. Možná i něco ze svého života, jestli třeba děláte to, co ste studovali.
Přeji hezký zbytek dne 
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
17.11.2015 17:05
Ahojky. Mas hodne narocnou skolu. Nicmene neni dobre ze mas jen tu skolu. Je dulezite umet se odpoutat a uzit si volno. V tomhle veku bys mela trochu radit. Zajit ven a proste neresit ze mas doma resty. Ja v tvem veku taky nevedela co budu jednou delat. Nicmene po stredni muzes klido jit rok treba do jazykovky a udelat si treba certifikat a az pak na vysokou
) Odpocines si a pak treba budes lepe vedet -
17.11.2015 18:02Ahoj slecno anonymko
,
Neboj, byla jsem na tom podobne. Loni jsem maturovala na gymplu. A ver, ze jeste tesne pred maturitou jsem nevedela co chci delat. Podle toho vypadalo slozeni mych maturitnich predmetu, kam jsem vecpala technicke predmety, zemak, umeni. No proste hnus, protoze jsem se ucila 5 predmetu a kazdy jiny.
V tvem veku jsem si zacala vsimat, ze lidi okolo me maji sny a ja nic. Jeden chce byt doktor druhy architekt a ja chtela byt od vseho neco a zaroven nic. V maturitnim rocniku se vsichni ptali co budeme delat po maturite a ja porad nevedela. Doma se na me zlobili, ve skole blbe koukali. Nakonec jsem si vybrala studium jazyku v zahranici. Bavi me cestovat, takze dnes se venuji italstine, anglictine a nemcine. A jsem spokojena.
Vis, skola neni vsechno. Do matury mas jeste rok, nerikam neucit se, ale odpocin si obcas! Ja se na maturitu ucila od zari. Jasne, udelala jsem ji, ale udelali ji i ti, co si k tomu sedli mesic pred maturou. Takze uc se, to urcite, ale vseho s mirou! Zajedte si s pritelem na vylet, zajdi s kamaradkou na vino (ikdyz v tvem veku bych ti to jeste radit nemela
), pust si nejaky pekny film. Proste si uzivej, delej co te bavi! Nejen to co musis delat. -
17.10.2018 0:28Ahoj, vyřešila jsi svůj problém? Jak to dopadlo? Vím, jak moc škola může člověku padnout na psychiku, měla jsem to na vysoké podobně a nakonec to dopadlo tak, že jsem se totálně zhroutila, byla jsem hospitalizována a na vysokou jsem se vykašlala, protože jsem usoudila, že moje mentální zdraví je přednější. Našla jsem si práci na www.vimvic.cz/pracovni-nabidky a jsem spokojenější než kdy dřív...
