Nešťastně zamilovaná a navždy sama
Zdravím. Na tohle asi moc co radit nebude.... Cejtím se zoufale. Založili jsme s bývalým přítelem rodinu a vznikly nám dvojčata. Dvě krásný holky. Tak jsem si malovala, jak to bude super a že budeme šťastná rodinka. Bohužel mně nikdy nebylo přáno být šťastná a tak bývalý začal s pervitinem. Nemohla jsem nic jiného dělat, než ho vyhodit - byl nebezpečný, agresivní atd...Už je to skoro 2 měsíce, co jsem s dětma sama. Hodně mi pomáhá moje rodina, nemůžu říct ani ň... Problém je jinde. Mám kamaráda, kterého znám od asi 14ti let...vždycky byl do mě zamilovaný, ale já ho chtěla jen jako kamaráda. Za život měl jednu holku, která ho nakonec podvedla a utekla mu za jiným. Vždycky mě přitahoval, ale nikdy jsem k němu necítila nic víc. Až do teď...nedávno za mnou přijel a ve mně se něco změnilo. Prostě jsem se do něj zamilovala. Sebrala jsem nakonec odvahu a řekla(chtěla jsem mu to říct osobně, ale dostali jsme se k tomu tématu na chatu..)..takže jsem mu to napsala...přiznal mi, že mě miluje v podstatě od té doby, co mě zná, ale že se mnou asi nemůže být, protože mám děti...a on neví, jestli by je měl rád atd...a že si chce založit někde rodinu jednou sám...já se mu nedivím...chápu ho. Měla jsem to dřív stejně a nikdy bych po něm nemohla chtít, aby se takto obětoval. Hrozně lituju, že jsem se do něj nezamilovala dřív, ale prostě to dřív nešlo. Nevím, co mám dělat... Hrozně se za to nenávidim, ale asi s tím nepůjde nic dělat...zůstanu sama jako kůl v plotě a budu na tom už navždy takto... Někdo mi řekl, že jsem se do něj zamilovala jen proto, že se cítím teď špatně atd, ale takhle to nevímám. Hlavně ani nevím, kde bych se s někým měla seznámit atd, když se prakticky nehnu z domu. To je další zabiják. A teď ještě do toho finanční problémy, které nevím, jestli zvládnu a je to...Asi občas psychicky nezvládám tuhle situaci, kdy se mi zesral život úplně totálně do mrtě...Mám chuť utýct někam daleko a nikdy se nevracet...ale to nikdy neudělám. Svoje děti miluju ikdyž jsou a budou asi vždycky brány jako jakýsi handicap(dle toho, co jsem na internetu četla se takovéto děti nazývají často "kukačky"...tohle mě hrozně mrzí...)nebudu moct být s nikým...po nikom nemůžu nikdy chtít, aby vychovával cizí děti...nevím, jak se z tohohle dostat, na co jinýho začít myslet...jak se nezbláznit... Jsem prostě mladá a naivní, že jsem si myslela, že by mi rodina v dnešní době vydržela pospolu...Zažil jste to někdo...? Dá se tohle nějak zvládnout bez psychciké újmy...? Mám pocit, že jsem jak na houpačce, jednou je mi líp a říkám si, jak to zvládnu všecko a pak zase je mi hrozně...zvlášť po tom, co jsem někde četla, že samotný matky s dítětem(dětma) jsou brány jako póvl ... jem i hrozně...díky
- 13.12.2015 11:30:21 - full.avl změnila kategorie otázky
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
13.12.2015 10:10
Tady trochu mě zarazilo jak sama vidíš matky samoživitelky. Já samoživitelka jsem, mám synka 19 měsíců, dokonce nemá ani uvedeného otce v rodném listě, takže jsem komplet samoživitelka bez nějakých alimentů a tak. A vzhledem k tomu kolik jsem brala než jsem šla na mateřskou, tak nemám ani nárok na žádnou dávku. Každopádně jsem se nikdy necítila jako nějaký póvl a nikdy jsem neměla pocit, že by tak na mě někdo pohlížel. Ono je tohle i hodně o tvém přístupu. Pokud má z tebe okolí pocit, že si se svou situací nevyrovnaná, pokud si na svou situaci stěžuješ, tak se vždycky najdou tací, kteří budou přidávat sůl do ran. Navíc nikdo neřekl, že budeš navždy sama. V dnešní době je hodně mužů, kteří rádi jsou s ženami, které již mají děti. Ať už jsou to muži, kteří mají sami děti z předchozího vztahu, nebo ti, kteří nechtějí vyloženě miminka a tak jsou rádi, že jim tahle fáze utekla. Nebo takový, kteří budou tvé děti brát jako své a třeba s tebou pak budou chtít ještě další. Myslím, že u mužů je to tak půl na půl kdo chce ženu s dětma a kdo bez dětí
Zkus si o tom co tě trápí s někým promluvit, jsi v téhle situaci chvíli a ještě si neměla čas se přizpůsobit. Myslím, že jsi v té fázi, kdy to na tebe doléhá, doznívající stres z problémů s expartnerem a tak. Určitě se i tvůj psychický stav zlepší.
Jinak mám takový dojem, že pod pojmem !kukaččí děti" jsou myšleny děti, které má žena s jiným chlapem, než je její manžel, ale manžel si myslí, že jsou jeho. Nejde o děti, které vědomě vychovává jiný než biologický otec. -
13.12.2015 8:46
Pises, ze jsi skoro 2 mesice s holkama sama. To je moc brzy na budovani noveho vztahu a myslim, ze ten Tvuj kamarad byl skutecne jen zachranny kruh. Casem se to vsechno nejak vyvrbi, uvidis. A zase bude fajn. To, ze se spatne kouka na samotne matky s detma, to uz je snad prezitek, naopak ja je obdivuju, ze to vse zvladaji samy. A jeste jednu vec, az prijde ten pan Pravy, bude mit rad Tebe i Tve holcicky. Neves hlavu, urcite se najde. Muj tata si vzal moji mamku se trema holkama a pak meli teprve me.
-
13.12.2015 9:01
Předně: samotné matky s dětmi rozhodně nejsou brány jako póvl! To platilo možná tak před sto lety.
Píšeš, jak se ti totálně ze*ral život a že ti nikdy nebylo přáno být šťastná... Jsi si tím jistá? Máš dvě krásné holky, oporu v rodině, jsi pořád mladá a po světě běhá dost chlapů, kterým nevadí mít partnerku už s dětmi. To, že se ti pokazil vztah a odmítl tě kamarád z dětství sice musí být těžké, ale není to konec života. Skoro se mi chce napsat něco ve smyslu: přestaň se litovat a seber se - už kvůli tvým dcerkám. -
13.12.2015 9:03
Ahoj, on by byl problém kdybys měla ještě další dítě s novým přítelem? Na tom nevidím nic špatného, že by sis někoho teď našla. Já jsem zažila podvádění od tehdejšího přítele, někdo by mohl říct, že nového přítele jsem si našla hodně rychle-ano, po necelém měsíci a můžu říct, že je to ten nejlepší chlap na světě, teď spolu čekáme rodinu. Však i ty máš právo být šťastná, i kdyby to bylo na chvilku a upřímně, i když máš hodně malé děti, tak i ony cítí, že ti není dobře. Nemusíš s ním jít hned do postele, ale sem tam zajít spolu na kafe nebo na procházku není na škodu, pokud bude i on chtít, tobě to psychicky pomůže
-
13.12.2015 9:04
Určitě maminky s dětma nejsou póvl dneska už se to tak určitě nebere. Teď to řeknu hodně blbě ale každá druhá je sama a s dítětem. Je moc brzy proto tě to všechno užírá ale ono se to spraví uvidíš. Vše zvládneš....Máš obrovskou výhodu že ti pomáhají rodiče a s penězi kukni na různé pčíspěvky aby ti stát pomohl. Najdi si nějaký koníček rodiče určitě rádi pohlídají aby sis mohla jít například zacvičit nebo conoliv by tě bavilo.....s kamárádem není napsané že to nemůže ještě dopadnout dítě spolu přece mít můžete jen teď je to podle mě na oba moc brzy. Pokud ho miluješ poznáš to i za půl roku , a to že on měl jen jednu holku taky svědčí o něčem. Nevím jak moc jsi mladá a on každopádně pokud je dost mladý je jasné že se bojí jestli by vás uživil atd. Okamžitě by mu skončil jeho současný život ale ponud by tě miloval tak by jste to zvládli. Děti jsou největší štěstí to si pamatuj žádné kukačky či cokoliv jiného....I onu ti se vším pomůžou uvidíš. Moje teta se rozvedla má dvě holky a jak ji z toho krásně dostaly. Pomohli i rodiče a teď je spokojenější jako v manželství začla chodit do volejbalu našla si tam plno kámošek zhubla a steašně skrásněla.....Jak to vypadalo strašně zle tak to dopadlo nejlíp jak mohlo
-
13.12.2015 11:44
Rozvedli jsme se s exem kdyz mela dcera necelych 5 let. Ano,byla sem nejakou dobu sama, hlavne abych se vzpamatovala. Po 5 letech sem potkala soucasneho manzela a mame spolu dite.
Ano,xituace zeny s detma je slozitejsi, kdyz hledaji partnera, protoze ne kazdy do toho chce jit. Ale jsou i taci,kteri do toho jdou s hrdou a vztycenou hlavou a jsou zene i jejim detem velkou oporou.
Ty se musis ted vzpamatovat a nechtit hledat hned utechu nekde jinde.nech to nejdrivprebolet. A pak uvidis,jaka bude situace.
Pripadat si jako povl proto,ze ti nevysel vztah a ted mas 2 male deti je nesmysl. Nejsi ani prvni,ani posledni. Hlavu vzhuru.