Nestojí o mě přítel?
Ahoj
Potřebovala bych radu.Mám 12letý vztah s přítelem.Začátkem roku jsme se začaly pokoušet o miminko,po několika měsících mi přítel řekl,že by si chtěl zase začít dávat pozor,že vlastně neví co chce a co ke mě cítí,že každý chceme něco jinýho.Začal hodně sportovat,chce cestovat a já rodinu.Krize trvá už tři měsíce,stále vše probíráme a hádáme se.Velký problém máme hlavně v sexu,první dva roky v pořádku,pak možná i po antikoncepci nastal u mě útlum,který se vlastně napravil až nedávno.Konečně se cítím jako ženská,je mi 30.Jenže přítel už mě za tu dobu přestal brát jako sexuální objekt,řekl že prostě už to ke mě necítí a že v tom má blok a že už možná rok dělá spoustu věcí jen ze zvyku hlazení,líbání atd.A ani prý neví jestli má sílu a chuť to všechno se mnou napravovat
Nechce se ukvapeně rozejít,protože mě rád má a těch 12 let pro něho něco znamená.
Ale já nevím co s tím,miluju ho a nechci o něj přijít.Jsem zoufalá,celá moje rodina bude brzo 100 km daleko,nemám nic,protože jsme před rokem dostavěli dům,kde jsem momentálně sama,ale ten je na přítele.
Taky byl přítel u psychoterapeuta a tomu řekl že kdyby jsme spolu rok nebyly,tak si myslí že kdyby mě potkal byla bych pro něho určitě hodně přitažlivá...
Máte pro mě nějakou radu,nápad,stalo se vám něco takového?
Děkuji
Související články v encyklopedii
-
Spolehlivá metoda proti početí
Hormonální antikoncepce
Chcete se stát matkou až v pravý čas? Berete milování zodpovědně a chcete se chránit? Seznamte se tedy s hormonální antikoncepcí.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
20.11.2010 23:21
Ahoj,
tohle je určitě hodně složitý problém a já si ho neumím představit úplně, vzhledem k tomu, že můj nejdelší vztah trval dva a půl roku. Ale i tam jsme po těch letech naráželi na problémy typu nechuť do sexu nebo takové to "dělání věcí jen ze zvyku". A myslím si, že po určité době, kdy už krize trvá, tak je určitě něco špatně a samo se to lusknutím prstů nebo nějakou jednorázovou událostí nezmění. Buď se to změní nějakou soustavnou "péčí" o ten vztah, ale to by muselo plynout z obou stran a on by se musel rozhodnout. Jenže to chlapi těžko dělají, nechce se jim do toho rozhodování, čekají, že přijde čas, kdy si budou jistější, jenže to jsou jen řeči, jistý si člověk nemůže být nikdy a ničím.
Co mi zabíralo na tyhle krize jako téměř jediná věc je, že jsem se mu přestala ukazovat jako ten samozřejmý objekt. Chlapi jsou dobyvatelé, když mají ženskou jistou, přestává je to bavit. A obzvlášť, když ji mají tak dlouho. Z vlastní zkušenosti teda doporučuji dát mu najevo, že to ani z tvé strany není tak jisté, jak se může zdát. Chodit ven s lidmi, které nezná, poznávat nové kamarády, ukázat mu, že tu zdaleka nejsi jen pro něj a že by si tě měl hlídat, protože jsi krásná ženská, o kterou bude mít zájem spousta jiných, pokud si on nedá bacha.
Tohle zabírá. Trochu se "odcizit", ale předstírat, že tobě to nevadí, naopak, že i ty potřebuješ svůj prostor a vlastně ti je fuk, jestli s tebou bude večer doma, nebo jestli půjde do hospody, protože ty máš přece svůj vlastní program a možná lepší. Dost možná tě pak začne uhánět on, abys s ním chvilku pobyla.
U mě tohle zabralo vždycky, i když to předstírání není jednoduché a člověku se do toho nechce, to varuju předem. Každopádně přeju hodně štěstí, ať už se rozhodneš jakkoliv.
Julie
