Nevěra
Ahoj holky...Chci být jiná,lepší. Já vím že taková můžu být a nemyslím si že jsem špatný nebo zlý člověk. Je mi 23 let. V poslední době jsem dělala chybu za chybou a jsem sebou znechucená. Mám dvouletý vztah,svého partnera miluji a chci s ním žít.Nastěhovala jsem se za ním z rodného města které mám teď 120km daleko,nechala jsem tam rodinu,práci,kamarády..a nelituji toho ani kouskem své bytosti. Nedávno prošel náš vztah menší krizí. Přítel chatoval na internetu na seznamkách,vyhledával jiné ženy a s jednou i dlouhodobě komunikoval a líbal.Pro mě bylo něco takového u něj nemožné a po tomto zjištění jsem mu přestala důvěřovat. Sexuální vztah u nás ochladl. Začala jsem vyhledávat milá slova a pozornost u jiných mužů a svého partnera i párkárt podvedla. Náš vztah vzal najednou nečekaný směr. Po obrovské hádce kdy málem došlo k rozchodu se vše urovnalo. Vztah mezi námi je opět skvělý,sex lepší než dřív a i komunikace je v pořádku. Ovšem během posledního měsíce jsem pod vlivem alkoholu partnera opět podvedla a nyní mám neskutečné výčitky a chci to napravit.Nemohu mu to říct protože vím že bych ho ztratila a to nechci v žádném případě. Chci změnit svůj život. Chci být čestná a věrná partnerka.Nedokážu pochopit jaké důvody mě dohnaly k takovému jednání.Jsem pro monogamii a nemám nevěru ráda.Ale když jsem se napila jako by za mne jednal cizí člověk jako by mi najednou bylo vše jedno.Nechci už takovou věc nikdy udělat.Nevím jak se sama se sebou vyrovnat.Nehledám lítost,tu si nezasloužím.Hledám jen radu..
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
1.4.2012 19:08
. Jééééj . Já měla dopodrobna to samé.. Ale uplně.. Vše bylo ok , já se opila a udělala to znovu .. Nenáviděla jsem se za to, připadala jsem si hnusná, nadávala si za každou blbost mohla sem si trhat vlasy vztekem sama na sebe.. Jemu sem to nedokázala říct i když si myslím, že něco tušil, protože asi měsic po mejch strašnejch mukách co sem to držela v sobě , když mě líbal sem se strašně rozplakala.. Nechápal co se děje a já mu řekla, že nikdy nechci milovat jinýho ať mi to prosím věři . Nemohla sem v tu chíli s ním být v jedné místnosti , protože jsem si myslela že vevnitř exploduju těma myšlenkama , že sem ho zklamala tak sem se sebrala a z totálním brekem sem utíkala tam, kam jsme spolu chodívali když jsme byli malý ... Seděla sem na hlíně a strašně sem brečela.. Byla jsem tam dlouho , doopravdy dlouho.. Byla mi pak zima , tak sem šla domů.. Dva dny jsem se mu neozývala.. On k nám pak přišel a začal na mě strašně křičet. Já sem ze začátku měla strach že na to přišel,ale pa řekl tu větu Proč ses mi neozvala, já o tebe měl strach! , strašně moc tě miluju a objal mě.. V tu chvilku jsem si zakázala na minulost myslet ... Po dalším roce a půl jsme se vzali Miluju ho stále víc a víc.. Ted jsem si na to vzpoměla a je mi z toho hnusně... Na to není žádnej recept. Musíš být SILNÁ!!!!!!!!!!!!!! Čas zpraví všechno.. SILNÁ!!!! Miluj ho.. Protože to jeto nejhezčí na světě.... -
1.4.2012 22:35
Ahoj! Chápu jak se asi cítíš, ale chápu i důvody, které tě k těm činům dohnaly. Já za život poznala jenom kluky, kterým šlo jen o sex. Vždycky jsem byla věrná. Až na jednoho ženáče, kterej se mnou podváděl ženu. Ten mi nasadil laťku dost vysoko! Co jsem s ním zažila, už s nikým nezažiju. Leda že bych ho zkusila vyhledat znova. Ale momentálně druhým rokem žiju s klukem, který naopak tvrdí, že sex k životu téměř nepotřebuje. Sice bych potřebovala něco mezi, ale to bych mohla čekat do smrti. Nechci umřít sama. Podvádím ho jen ve svých myšlenkách. Přítel je jinak moc hodnej kluk, rodiče má fajn i ségru a všichni jeho přátelé tvrdí, že se vedle mně úplně rozzářil! Jen kdyby tu nebyla ženská odnaproti. Manžel ji podvádí a ona kdykoliv si potřebuje pobrečet na něčím rameni, tak volá mému příteli. No a on poslušně naběhne. Mě tvrdí, že ji bere jako ségru, ale já tý ženský nevěřím. Kdyby nám to aspoň klapalo v tý posteli, tak bych byla možná klidnější. Ale on je schopnej mě odmítat třeba dva měsíce. A když k tomu přeci jen dojde, tak mi z jeho strany chybí vášeň. Už sme se kvůli tomu mnohokrát chytlli, ale nijak se to nezměnilo. Čím dýl jsem s ním, tím víc uvažuju, zda zavolat tomu ženáči. Ale nadruhou stranu mám strach to udělat, protože přítele miluju a nechci si pak vyčítat, jako ty castanetto. Čekáme totiž rodinu a mohla bych si to zbytečně zkomplikovat. Ale ty hříšné myšlenky tu jsou. Myslím že by to ten můj trouba měl vědět. Co se mi honí hlavou. Ale jak? Abych nerozbila náš jinak celkem dobrej vztah. A hlavně... Jak zatočit s tou ženskou, která se mi ho nejspíš snaží odloudit?
-
2.4.2012 16:41
Pokud chceš v tom vztahu pokračovat a máš na to se s tím nějak SAMA vyrovnat, tak mu to neříkej. Bylo by to sobecké. Tobě se uleví, ale jemu neskutečně ublížíš. Vím, že je to těžké se mu teď dívat zpříma do očí, ale zkus to ještě nějakou chvíli vydržet, než přejdou Tvoje nehorší emoce/výčitky a pak se nad tím ještě jednou hluboce zamysli.
Asi by bylo nejrozumnější to s přítelem ukončit, protože jestli jsi mladá a bezdětná, a Tvůj životní vztah by neměl mít na štítu takovouhle hnusnou kaňku.
Pokud ale s Tebou tenhle zážitek natolik otřásl, jak píšeš, a chceš s ním z celého srdce být, tak začni s OKAMŽITOU změnou, žádný alkohol, diskotéky... Raději si najděte najaký společný koníček, nějakou novou společnost. A k němu se snaž chovat jako k něčemu velmi drahému a vzácnému - jak říká jeden můj starý moudrý známý - "Měl jsem zamlada stovky žen, jejich jména mě ani nezajímala, ale když jsem byl ve vztahu, vzdycky jsem myslel na to, že je to něco strašně jemného a křehkého a že se toho smím dotýkat jen něžně a v rukavičkách" - snad chápeš, co tím chtěl říct.
Držím palce. -
1.4.2012 19:00ahojky .. hledala bych možná chybu sama v sobě.Proč to děláš když miluješ jiného?Nemůže to být tím,že u svého dosavadního přítele nemáš něco co ti chybí tudíš to hledáš u jiných můžu?I když píšeš jak se vše změnilo k lepšímu jak sex,vztah a pod je naprosto super.
Pokud toho člověka miluješ tak nedělej takové hlouposti možná by jsi potm o něm mohla nechtěně přijít a svojí chybou ho ztratit,a pokud u svého přítele ti něco chybí není dobré si o tom s ním promluvit?Nebo nepít ten alkohol a chodit s ním na nějaké diskotéky? -
1.4.2012 19:30Ahoj....Já tě chápu....Ono je těžké se vrátit z5 do normálu a být zase tou milou,hodnou a věrnou partnerkou,když už jednou nevěry váš vztah málem zničili. Chápu to,že se bojíš to přítelovi říct. Máš dvě možnosti...Řekneš mu to,uleví tvému svědomí,ale na druhou stranu počítej i s tím,že, můžeš ztratit toho koho miluješ,kvůli jedné noci....Nebo se musíš sebrat,zatnout zuby,zapomenout a začít se opět snažit aby váš vztah byl jako dříve nebo ještě lepší !
Každopádně ti držím palce -
1.4.2012 22:17
já budu stručná - 2 roky není nic moc doba, co budete dělat za deset let, když se už teďka podvádíte vzájemně a nejde jen o tu nevěru jako takovou, ale taky o nemoci, kt. z ní můžou přijít, takže nebezpečí pro oba...já bych šla od toho vztahu a začla časem s jiným partnerem a s čistým štítem..
