Nevím, jestli je to příznak nějaké poruchy, nebo jen tlak, stres.
Ahoj,
chtěla jsem se zeptat, jestli se někdo setkal s podobnou situací, ve které jsem teď já. Nevím, jestli je to příznak nějaké poruchy, nebo jen tlak, stres.
Studuji teprve druhý semestr na VŠ. Někdy mě předměty, které studuji baví, někdy ne. Někdy si plním věci k předmětům s radostí, někdy ne. Aktuálně se nacházím v té situaci, že mě to moc nebaví, ale dělám to.
Společenský život mám docela zvláštní. Hodně lidí o mě říká, že jsem introvert. Já se tak nikdy necítila, ale začala jsem o tom přemýšlet a asi je to pravda... Nejlépe odpočívám tak, že jsem sama. Stačí mi být o samotě a pomalu se mi nabíjí baterky. Můžu u toho dělat věci do školy, číst, koukat na filmy, seriály...Hlavní je, že jsem sama, nemusím s nikým mluvit. Minulý víkend jsem celý strávila s kamarády a bylo to fajn. Smála jsem se, užívala jsem si to. Jenže teď jsem ve stavu, kdy se nedokážu "opravdově" usmát, mít z něčeho radost. Přišlo to ve středu. Kamarádky měly oslavu narozenin. Protože mě začínají tlačit termíny do školy, trošku panikařím a snažím se každý večer něco dohnat, tak jsem jim chtěla jen popřát, předat maličkost a chvíli se pobavit s lidmi, co tam byli. Jenže kamarádky spolubydlící mě začala řešit s ostatními, že se vůbec neusmívám a tak. Jenže já prostě neměla náladu na to, zubit se. Navíc, když jsem viděla, jak se řeší to, že se neusmívám. Bohužel se ke mě otočila polovina lidí na oslavě zády a s nimi i kamarádka, za kterou jsem tam přijela. S pláčem sem odjela a do teď mě to trápí.
Nevím vůbec, čím to může být. Rozpláče mě sebemíň dojemný moment ve filmu, seriálu. Cítím se tak divně sama. Vím, že asi nepůsobím jako studentka vysoké školy, ale názor někoho by mi moc pomohl.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
29.3.2014 15:49jsi citlivá a od kamarádů to nebylo vůbec pěknés e k tobě takto zachovat.
jsi taková jaká jsi, nemá smysl se kvůli někomu přetvařovat, protože pak to nejsi ty. pokud nejraději relaxuješ o samotě, kldiěn to tak dá ldělej - každý z nás potřebuje své soukromía pro mnoho lidí je to vzácností. a pokdu máš ve škole povinnosti a nějak tě to tíží, tak není divu, že ti nebylo do smíchu, když sis představila, že tě ještě čeká nějaké učení do školy.
hlavu vzhůru, bude zase lépe
-
29.3.2014 16:19Mas starosti do skoly, svoje povinnosti, zivot bohuzel nejsou jenom radosti. Kdo to nechape, tak je asi dost mimo. Neres to, nema to smysl
-
30.3.2014 8:40
Ne všichni vysokoškoláci jsou samý večírek... Já mám třeba za měsíc odevzdávat diplomku a jsem totálně na nervy... Moje situace je ale o něco komplikovanější, protože mám mimčo... Zrovna před čtrnácti dny jsem měla takovou depku, že jsem říkala, že se na to všechno vykašlu a tu školu nedodělám. Pak jsem zase chytla "slinu" a udělala kus práce... Včera vzal manžel malou na prochajdu sám, chtěla jsem dělat psát diplomku, ale prostě jsem už nemohla, zalezla jsem do postele a skoro celý ty dvě hodiny jsem prospala, konečně jsem si odpočala. Je to normální, že je VŠ jako na houpačce, většinou se střídají stavy nadšení a pak beznaděje. Jsou ale lidi, kteří vysokou proplují, ani neví jak... Taky záleží na typu VŠ a na povaze daného studenta, někomu stačí, že školu proleze, nějak se to zmákne, někdo je prostě větší stresař a pečlivka...
