Nevlastní brácha přítelem
Obracím se na váš s prosbou vyslechnout si tenhle příběh a chci slyšet váš názor.
Rodiče jsou rozvedení a bydlím s mamkou. Asi před rokem jsem začala na škole narážet na jednoho kluka. Ze začátku jsme si psali pře facebook, pak se scházeli v parku a na oslavě kamaráda to došlo i k nějaké té puse a přiznání, že oba k sobě něco cítíme a tak nám ten vztah nějak začal. Každopádně jsme se zatím ještě nenavštívili doma, ale jen venku. Dávali jsme si čas než jeden druhého představíme rodičům.
To, že má moje mamka nějakou známost jsem věděla, ale asi se bála to nějak zveřejnovat a posílat dál dokud to neviděla vážně. Já jenom věděla, že se jmenuje Karel.
Asi týden zpátky mi řekla, že mi ho chce představit a že chce udělat večeři pro něj a že vezme i svého syna. V ničem jsem neviděla problém, mámě jsem přítele přála a že si přivede i nového "sourozence" mi taky nevadilo a docela jsem se tešila.
Když k nám potom večer přijeli, nevěděla jsem jak se zachovat když mi byl jako nevlastní brácha představen právě ten kluk, se kterým jsem už nějaký ten pátek měla vztah.
Oba jsme byli zaraženi, ale uhráli jsme to na to, že se známe ze školy.
Po večeři jsme si sedli ke mně do pokoje, lehl vedle mě, objal mě a zmohli jsme se jen na to, že je to divný..
Když jsme si na druhý den psali, napsal, že se mu táta svěřil s tím, že se chtějí sestěhovat a možná i vzít. A že z toho všeho má divný pocit. A to já mám taky. Přece jenom pod jednou střechou s klukem kterýho miluju, ale který je to zároven nevlastní brácha.. sice nevlastní, ale BRÁCHA.
Jaký na to máte pohled? Přemýšleli jsme nad tím to rodičům říct, že se známe dýl a že nejsou jediní, kdo tady má vztah, ale pořád nevíme jak to podat. A ikdyby jsme jim to řekli, jak by to vnímalo okolí?
Když si to tak čtu, zní to jako scénář nějaké romantické komedie.. ale jako realita nic moc.
děkuju za každý názor.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
11.11.2015 22:32
Určitě ti může být jedno, co si o tom bude myslet okolí, protože jim do toho nic není. To že možná, budete žít pod jednou střechou buď váš vztah posílí nebo zničí. Rozhodně si z toho nic nedělej. Rodiče by to měli pochopit právě proto, že i oni sami jsou zamilovaní. Jen bych si dala pozor abyste jim to řekli co nejdřív. Je lepší jim to říci předem, než aby pak vypadali jako hlupáci. To by jim asi opravdu vadilo. Jinak se nic nemění vy dva jste prostě pořád dva úplně cizí lidé, kteří se potkali ve škole. Dokonce kdyby se rodiče vzali, tak si ty přeci nemusíš změnit příjmení, tím pádem ani nikdo nemusí vidět, že byste byli sourozenci. Atd.
-
12.11.2015 12:39
V první řadě-není to tvůj brácha a to ani nevlastní. Sourozenci - stačí se podívat na podstatu toho slova. Ber to tak, že nejspíš budete jednou spolubydlící. Což byste časem byli tak jako tak, ne? Je škoda ničit fungující vztah. Na Vašem místě bych prostě řekla: "Hele mami (tati), chtěli bychom vám vysvětlit jednu věc. Možná vás to zaskočí, stejně jako tehdy nás, ale nejdřív jsme si to museli sami celé urovnat, než jsme se rozhodli vám to říct. Už spolu chodíme tak a tak dlouho. Tedy mnohem déle, než jsme se všichni potkali u společné večeře. Je nám spolu fajn a proto si myslíme, že byste to měli vědět. Co si o tom myslíte?" Ukážete jim tak, že jste rozumní mladí lidé, kteří nedělají ukvapená rozhodnutí a záleží jim na názoru rodiny . Copak lásku jde zakazovat? Ať už vám to vyjde, nebo ne, budete mít před sebou alespoň čistý stůl a důvěru v rodině. Hodně štěstí.
-
12.11.2015 5:18
Tenhle kluk zatím není tvůj nevlastní bratr a ani bych ho tak nebrala po svatbě vašich rodičů, nemáte ani jednoho rodiče stejného. Spíš bych to celé brala usmevne, že jste se s mamkou takhle každá zamilovala. Řekněte to co nejdřív a určitě zduraznete, že to bylo nezávazně na nich. Možná se jim to nebude líbit, ale podle mě na tom není nic divného. Můžu ss ještě zeptat, kolik tobě a tvému klukovi je?
-
12.11.2015 12:36
pokud nemate oba vlastniho rodice,na nejaky nevlastni bych vubec nebrala ohled,furt si budete vlastne ,,cizi" takze pokud se milujete,urcite bych to pred rodici netajila,proste je to jak to je a spolecnou krev ani vzdalene nemate,tak o co jde.Tam by nastal problem,pokud byste se rozesli casem,nemuselo by to delat dobrotu,ale bude zalazet pokud vas vztah skonci,jak skonci.A co se tyce okolo,na to bych nekoukala vubec.