Nikdy mě nebude milovat víc než já jeho
Mám takový problém, který mě trápí celý den.
Mám přítele asi půl roku. Měli jsme pár hádek, ale nic hrozného. Už dávno jsme dospěli do stádia, že si říkáme, že se milujem. Dneska jsme měli jednu větší hádku a já mu dala najevo své všechny city, i ty největší a nejsilnější. A on mi napsal, že ke mně bude upřímný, ale že mě nikdy nebude milovat víc, než já jeho. Dostalo mě to. Nevím co dělat, jak se chovat? Co by jste dělali nebo jak by jste se chovali vy?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
14.9.2010 0:48
Pokud jste mladi, rekla bych, ze se kluk proste jen vydesil potom, co ses mu az moc sverila. Kluci dospivaji pozdeji nez my a popravde i ve triceti muzes chlapa timhle vydesit. Jestli jste teprve ve stadiu, kdy jste si zacli rikat "MIluju te", tak bych se tomu vubec nedivila, pro toho kluka je neco novyho uz tohle, lasku na celej zivot, svatbu, hromadu deti, smrt ve stejnou minutu, ... , to si u tyhle veticky vazne nepredstavuje. Zatim bych to moc neresila, spis se hlidej, abys to zas nekdy takhle neprehnala. Ono se to vyvrbi, bud od nej ucitis, ze te miluje stejne nebo ne a pak uz zalezi na tobe.
Pokud jste starsi, tak jak jsem psala, neni to taky nijak zvlastni, ale trochu bych se asi divila tomu, ze ti to takhle rekl, chlapi uz jsou preci jen trosku rozumnejsi a nektere veci by se proste rikat nemely, i kdyz se laska pomerovat proste neda, clovek si muze pripadat, ze nedokaze milovat, tak jako ten druhy jeho, ale podstatne je, jestli to jemu osobne staci a je stastny, pokud milujes tolik, kolik jen sam dokazes, je to spravne. -
14.9.2010 17:05
Já mám v podstatě trochu podobný problém, já vím, že přítele miluju víc než on mě. Jsme spolu dva roky a mě to trápí docela často. Na druhou stranu je nám ale 24 let oběma a všechno se ještě může změnit, nakonec chlapi to mají v mozku zařízené jinak, často tak, že si neuvědomují spojitost mezi tím, co cítí a tím, jak by to měli pojmenovat.
Každopádně jsem si ale všimla toho slovíčka "napsal". Pokud řešíte takové věci, řešte je z očí do očí, ne po telefonu nebo třeba icq. Pak vznikají velké hádky, mnohem větší než naživo, protože si nevidíte do tváře a není tak jasné, co kdo a jak myslí, cítí, vnímá. Myslím si, že kdyby jste se v tu chvíli viděli, možná by situace taky byla trochu jinačí.
Markéta