Noční můry po smrti bývalého přítele - co s tím?
Ahoj, je mi 18. Koncem února minulého roku jsem se rozešla s přítelem (byl stejně starý a chodil do vedlejší třídy). Důvodem byl můj, současný přítel, kterého jsem poznala a zamilovala se do něj. S bývalým jsem byla skoro rok, i přes to, že jsem do něj pravděpodobně nikdy zamilovaná nebyla, a všem včetně mě se zdál úplně v pohodě, hodnej kluk. Jenže rozchodem to začalo. Nejdřív se snažil mě citově vydírat fotkama a společnýma zážitkama, pak mu došlo, že se k němu už nevrátím a začal mi sprosté nadávat, do děvek a bůh ví čeho ještě a neustále mi říkal, jak mi věřil a já mu vrazila kudlu do zad. Kdykoliv jsem ve škole nebo i mimo ni potkala jeho nebo jeho spolužáky, neustále mi nadávali a pokřikovali na mě nadávky. Z jeho strany to došlo až k tomu, že mě sledoval ve škole, aby mi mohl nadávat, což už byl stalking. Táta mu napsal několik zpráv, že mě má nechat být, poslední byla o tom, že je to stalking a když toho nenechá, tak půjdeme na policii. Po tomhle si ho na Facebooku zablokoval, aby mu táta už nemohl nic napsat, ale všechno přestalo, po několika měsících jsem měla konečně klid (neustále jsem chodila ve strachu, že někde někoho potkám a nosila jsem všude s sebou pepřový sprej). Jeho spolužáci ještě pokračovali, pak jsem byla měsíc nemocná a všechny to přešlo. Ještě občas v září na mě někdo něco zařval. Ale bývalý si dal pokoj a vyhýbal se mi. Od toho rozchodu jsme se spolu nebavili. Na konci března přišel šok. Bývalý se zabil na motorce. S přítelem jsme se to dozvěděli o den později téměř ve stejnou chvíli každý od někoho jinýho. Nebrečela jsem, až 2 dny po nehodě, když jsem to říkala rodičům. Přítel mi řekl, že mi to pravděpodobně ani nikdy reálně nedojde. V den, kdy se to stalo jsem četla titulek a viděla fotky z tý nehody, napadlo mě, že to byl on, ale řekla jsem si, že to je blbost. Nebyla. Od tý doby se mi začal Facebook plnit zprávami s upřímnou soustrastí a fotkami pomníku u místa nehody a společnými fotkami s kamarády. U školy vznikl další pomník a ve škole další. Začaly se mi o něm zdát sny, hlavně o nehodě, o pohřbu apod. Po tom, kdy na mě na Facebooku vyskočilo oznámení o posledním rozloučení se to zhoršilo. V přátelích jsem ho neměla, ale spousta mých přátel ho znala. Myslela jsem si, že to bude trvat pár dní až týdnu ale už je to skoro měsíc a půl a noční můry trvají, zdají se mi častěji a je to pořád horší a horší. Fakt už si nevím rady Nemůžu pořádně spát, ty sny jsou nepříjemný a i přes den mě občas napadají různý myšlenky. Co bych s tím mohla dělat, aby to přestalo? K psychologovi jít nechci, mám s nimi špatný zkušenosti a nikdy mi nepomohli. Spíš mě většinou poslali na psychiatrii a tam mi chtěli dát prášky na uklidnění a uvolnit že školy. (nemluvila jsem s cizíma lidma)
- 04.05.2017 15:37:34 - full.avl změnila kategorie otázky
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
4.5.2017 13:03
Ahoj, mozna to bude znit blbe, ale prijmi to... Prestan to brat jako neco nezadouciho, misto zamerovani se na to, ze to nechces se zamer na to, proc se ti to deje... Mam dojem, ze podvedomne jsi neodpustila sobe (byl prece hodny kluk, takze se tak pak k tobe takhle choval prot, zes mu tak ublizila), odpust i jemu za to,jak on pak ublizil tobe. Podle me se podvedomne obvinujes, prijdes mi jako hodna citliva holka, ktera o vecech premysli a nesoudi smahem, o tom svedci i popis toho,jak se k tobe pak choval... Rikej si vecer, odpustim Tobe a odpoustim i sobe, posli mu myslenku a prani at odpociva v pokoji a dovol sama sobe byt stastna... To zes potkala lasku neni nic spatneho, to ze on to nezvladl byl jeho problem a jeho zpusob řešení problemu, misto prace na sobe si zvolil ublizovat Tobe. Ber to jako neco, co te do budoucna spis posili...
-
4.5.2017 13:04
Já myslím, že by ses k tomu měla postavit čelem a vnitřně to v sobě vyřešit. Nemusela to být láska jako trám, ale z nějakého důvodu jste v sobě přece našli zalíbení. To, jak se choval po rozchodu, jen vypovídá o tom, že nebyl na dospělý vztah připravený. Zašla bych za ním na hřbitov se svíčkou a kytičkou a usmířila bych se s ním, klidně i se slzami.
-
4.5.2017 13:07
No, kdyz se na to tak podivas, prozila jsi s nim hezke chvile, ale i spatne. Zejmena k posledni dobe a hlavne nejvic te asi dostalo to jak ti porad chodily soustrasti - to jako nevedeli, ze uz spolu nejste? Nevycitas si ze se to mohlo stat "kvuli tobue"? (nerikam ze to tak bylo, spis jestli si to vnitrne nevsugerovavas? Ze jsi ho nechala pak presel ke stalkingu atp. A nakonec se treba nemohl soustredit protoze premyslel nad vami co a jak a diky tomu se to stalo? Sugesce je v tomhle ohledu pekne svine i kdyz si to mozna sama neuvedomujes, zkus se nad tim zamyslet jestli to neni taky jeden z duvodu nocnich mur...)
Co jeho kamaradi po smrti? Nevycitaji ti to? Vse v tomhle ohledu je dost velkej napor na psychiku.
Zamysli se nad tou sugesci, nejspis sis opravdu vnitrne vsugerovala ze to bylo kvuli tobe a ted mas vycitky a z nich nocni mury atd...
A i kdyz psychologum neveris... Nekdy i pres tuto neviru je lepsi zkusit pomoc - ale nejlepe od nekoho, kdo ma dobre preference. -
4.5.2017 13:23
Tohle je složitý. Asi to chce čas. Srovnat se s tím vším, co se stalo. To většinou trvá delší dobu. Myslím, že ve snu se člověk nějak vypořádává s tím, co se mu děje, dokud to není zpracované. Za prvé zkus vzít papír a tužku a všechno napsat - co se stalo, co ti vadí, cos nestihla udělat, všechny pocity, který máš. Určitě pomůže mít to na papíře, dostane se to ven a pak s tím můžeš i líp pracovat. A za druhé zkusit se zabavit přes den něčím, co tě baví, s přítelem, rodinou, kamarády, hrát hry, sportovat, prostě aktivní zábava, kdy nemáš moc čas nad něčím dumat. A taky dovolit si smutek, stalo se toho hodně, máš dost důvodů brečet, na druhou stranu si dovolit se smát, radovat se ze života. Můžeš zkusit to i oddělit, tedy udělat si čas na smutnění, přemýšlení, pak tě to třeba nebude tolik "rušit" při jiných činnostech.