Odkládání svatby

Otázku položila: Anonymní uživatelka #282352 8.2.2018 23:08

Ahoj holky,
jsme s partnerem spolu devět let. Vztah nám funguje a čekáme první miminko. Ještě než jsem otěhotněla tvrdil, že pokud by bylo dítě na cestě, ihned by si mě vzal. Jenže se k tomu stále nemá. Vím, že je to jen papír, ale já bych nechtěla, aby moje děti a on měli jiné příjmení než já. Nedávno mě pozval na večeři. Nechtěl šetřit a pozval mě do romantické restaurace. Já se těšila, že to bude TEN okamžik, ale nebyl. Byla jsem hodně zklamaná. O svatbě už nemluví a k ničemu se nemá. Vím, že mě miluje, ale stejně mě bolí, že to gesto ještě neudělal. Moje sestra zažila totéž. Děti má už skoro dospělé a její partner si ji vzít nechce. Přítelova máma se ho ptala ihned, když zjistila, že jsem těhotná, jestli mě už požádal a on ji odbyl. Mě řekl, že to jednou udělá. Jen nevím kdy to jednou bude. Co by jste dělaly na mém místě? Nevím, jesi to jsou těhotenské hormony, nebo fakt, že si připadám trapně, když s břichem mluvím pouze o příteli. Jinak na něj netlačím a o svatbě nemluvím. To, že bych svatbu chtěla jsem mu řekla už v prvním trimestru a dávám mu prostor.

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

  • Ja bych treba z ryze praktickych duvodu dala diteti prijmeni po matce (doktori, cviceni, skolka,...). A bud ho to trkne,nebo ne...? :-) Kdyby si te pak chtel vzit, neni problem zmenit prijmeni i prckovi. Jasne,ze lip se mu bude menit, dokud bude prcek malej, nez skolou povinnej... Ted me napada, stejne budete muset na matriku ohledne prave jmena, příjmení ditete... Tak to pri te prilezitosti muzes zkusit nakousnout, jako ze by melo z praktickych duvodu prijmeni po tobe....a sledovat jeho reakci...

  • Je teď strašně moderní říkat, že je to jen papír. Já si to nemyslím.Dokonce jsem svými argumenty dokonalá ke svatbě přítele od kamarádky.Pro chlapa se nic nezmění,ale pro nás holky je to určitá forma potvrzení toho, že jsme opravdu jeho, dá nám své příjmení, právně k sobě patříme. My holky od malička sníme o svatebních šatech.Od chlapů mi to přijde jako pohodlnost, mají vlastně fullservis, proč by se měli tak zavazovat? Možná jsem staromódní,ale pro mě svatba není jen papír, ale logický správný krok, navic když je na cestě dítě.

  • piprdka9.2.2018 7:55

    Já si třeba vůbec nemyslím, že jde jen o nějaký papír. Svatba je také otázkou sounáležitosti, cítit se jako rodina v tom tradičním pojetí. Sama jsem se vdala a ač ještě nemáme děti, nemůžu říct, že by šlo jenom o papír, naše vnímání jeden druhého se změnilo (v pozitivním slova smyslu). Takže tě chápu, ještě navíc v situaci, kdy jsi těhotná. Ale co poradit, to nevím. My jsme si s manžele prostě řekli, že se vezmeme, na všem jsme se společně domluvili, vše společně zařídili. Prostě jsme to chtěli oba. V tvém případě to vypadá, že to chceš jenom ty. Já bych se tématu svatby nevyhýbala, prostě bych se zeptala o co jde a jak si to představuje. Svatba není žádný tabu nebo vnuknutí z jinýho světa, není potřeba kolem toho tématu chodit po špičkách.

  • Neber to tak tragicky. Moc jsi se na to zamerila a pritom o nic nejde. Prijmeni dejte diteti po tatinkovi, aby s tim pak nebyla prace. A jestli rekl, ze to bude, tak mu ver. Treba to tak dela schvalne, citi nejaky tlak z okoli a proto se to oddaluje. A ty to uplne vypust z hlavy, raduj se, ze jste zdravi, tes se na miminko a ono to prijde v nejmin ocekavanou chvili a budes prekvapena, uvidis. ;-)

  • Chapu te. A mam to stejne. Take jsem tehotna a ptitel vedel, ze je to pro me priorita vdat se pred tim, nez ne prijde na svet. Proto jsem mu po zjisteni dvou carek jasne oznamila, ze ocekavam zadost o ruku a ze lresto vlak nejede. Mluvili jsme k tom hodne casto, vysvetlila jsem mu svoje duvody. Ano, svatba je sice romanticme gesto, ale ja vzdy vedela, ze se chci vdat pred tim, nez budou deti. On by to nemusel, ale tim, ze jsem k tom casto mluvila, tak se tak nejak prizpusobil a i kdyz se jeste nevyslovil, tak nejak vim ze to prijde co nevidet. Mluv o tom, nezminuj se. Rekni, proc je to pro tebe dulezite. Ani pro me neni svatba jen papir. Pro me je to proste zaklad rodiny. Pokud to mas stejne, musis byt trochu prubojnejsi a opravdu si jit za tim, co chces, za svymi hodnotami, ktere uznavas. Jde to;-)
    Drzim palce

  • Ahoj, ja bych na to netlacila, ale uplne Te chapu. Z vlastni zkusenosti vim, ze chlap potrebuje ten "spravny cas" nevim podle ceho to poznaji, ale je to tak :/ ja jsem s pritelem.necelych 8 let a mame dve deti 6 a 1,5 let. Taky jsem jednu dobu porad resila svatbu a odpoved vzdycky byla, az bude ten spravny cas....a tak jsem cekala. No a ted po Vanocich prisel s prstynkem a 11.8 se berem :) takze netlacit na pilu, to prijde :)

  • petulinkaa139.2.2018 9:53

    Uplne te chapu!! dite by melo prijit do uplne rodiny.Je smutne,ze dite který je daleko vetsi a trvaly zavazek,tak toho se chlap az tak neboji,jako svatby.Me manzel pozadal o ruku rok po vztahu a za pul roku byla svatba,prvni dcera prisla az pet let po svatbe,ale takya bych nechtela,aby prisla jen do nejakeho vztahu.Prijmeni bych dala po tobe,pokud je to takto a priteli to oznamila,jak rikas,pak aby ty si mela jine prijmeni a dite,kdyz budes stejne prevazne figurovat ty bych nechtela,uvidis jak na toto bude reagovat pritel,kazdopadne do svatby ho stejne nedonutis,musi chtit sam,snad mu to dojde.Drzim palce :-)

  • macicekkajik9.2.2018 10:22

    Svatba je vcelku nákladná věc, prstýnky, hostina, pronájem místa na hostinu. Nemá třeba strach z toho, že to bude velké vydání peněz?

  • Byla jsem na tom stejně. Byla jsme spolu s přítelem asi 9,5 roku. O svatbě mluvil za tu dobu několikrát on. Já ji poprvé řešila po té, co nám zemřela měsíc před termínem porodu první dcera, měla příjmení po příteli a já se cítila tak nějak mimo, jako by nebyla moje. Řekl, že se vezmeme a pak ticho po pěšině. Podruhé jsem to řešila o necelý rok později, když jsem znovu otěhotněla. Řekla jsem, že druhé dítě bude mít příjmení po mně, pokud si mě nevezme. Začal mluvit o svatbě, domlouvat se s kamarádem, zda mu půjde za svědka a já couvla a dala dceři příjmení po něm. Svatba se nekonala. Nakonec mě tři měsíce po porodu začal podvádět, přišla jsem na to když měla malá skoro rok a přes snahu to udržet, jsem od něj po čtvrt roce odešla. Teď už víc jak rok lituji, že nemá malá příjmení po mě, ve spoustě věcí by to bylo jednodušší, když jsme teď samy. Jak už tu bylo řečeno, po svatbě není problém prckovi změnit příjmení. Já už bych to po téhle zkušenosti znovu neudělala.

  • Doba, kdy svobodná matka měla ostudu po celé vesnici, už je naštěstí pryč ;-) Není naprosto žádný důvod, proč se cítit trapně, že máš dítě s přítelem. Jestli ti to nějak pomůže, tak my máme s přítelem desetiměsíční dítě a svoji nejsme a nejspíš ještě dlooouho nebudeme (pokud vůbec někdy) :-D Svatbu nechceme ani jeden, máme v okolí spoustu párů, kterým to klapalo a hned po svatbě šel ten vztah do kytek. Nejsem pověrčivá, ale přes to mě to trochu odrazuje :-D
    Souhlasím s názorem, že zas až tak o moc nejde, je to jen papír. A mimo to - fakt se chceš vdávat těhotná s břichem a se vším tím nepohodlím, co k tomu patří? :-) Já bych tedy klidně počkala, třeba se vyjádří až když bude dítko trochu brát rozum, aby z toho taky něco mělo :-D

  • Ono to mas jedno. Treba by se pri te romanticke veceri vyjadril, ale na svatbu by ani nedoslo. Me takhle pritel pozadal v roce 2014, (jeste rok po tom co jsem mu nasla prstynek). No dodnes jsme se nevzali. Ted jsem v 5. mesici tehotenstvi. S brichem se mi teda moc vdavat nechce a ani v zimnich mesicich prakticky a az bude teplo budu mit buben. Tak rikal, ze az prckovi bude rok, tak jsem zvedava. Ja jsem mu hlavne na to rekla, at se rozmysli jake bude chtit po svatbe prijmeni a to ohlasime rovnou na matrice pro dite. Tak se zatim rozhodl pro moje. Jsem na to cele zvedava. I kdyz uprimne si ani jeden z nas nedokazeme potom predstavit tu svatbu a slavit to s nasimi rodinami...

  • Rozumím... My jsme spolu let 10, stavíme dům, máme hypotéku, ale dítě a svatba je tabu. Jsem strašně zklamaná a někdy vůbec přemýšlím nad tím, zda to někdy přijde, zda vůbec chce. Je mi 30, jemu 29, já toužím moc po dítěti, po svatbě. Být úplná rodina. Cítím, že se musím posunout, že už je má role jindy, role matky a manželky, to je to po čem toužím a vnitřně na ní jsem připravena. Ale z jeho strany nic nepřichází. Pro mě je svatba velmi důležitá, a v případě, že bybylo dítě dříve jmenovalo by se po mě. Jsou veci, ve kterých má být iniciativní muž, pokud se ale k tomu nemá, vnímám to tak, že to není stoprocentní. Něco tomu chybí, poslední dílek do skládačky. Bohužel v té naší těch dílků chybí více :-(

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 80 455 otázek, kterým se dostalo 272 319 odpovědí a 410 221 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se

TOPlist