PŘÍTEL VĚŘÍCÍ JÁ NE
Ahoj, píši spíš o radu a o zkušenosti s tímto tématem. Z přítele vylezlo po roce a pul vztahu že je pro něj víra v boha nesmírně důležitá. Věděla jsem že jeho rodina jsou křesťané. Jenže on ani nechodí do kostele ani na mše ani se nemodlí a nic podobného. Nemáte s tím někdo zkušenosti spíše ohledně svatby??? Já se v kostele vdávat nechci a pokřtěná taky nejsem.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
28.11.2018 0:43
Asi by bylo na místě zeptat se jeho. Existují i jiní věřící než katolíci, takže nemusí chodit do kostela. A jak víš, že se nemodlí? Modlitba nemusí být ani vidět, ani slyšet. A ne každý věřící chce mít svatbu v kostele.
-
28.11.2018 10:30Ahoj, určitě není třeba se toho automaticky bát. Pro tebe je to asi nové a neznámé, proto tě to polekalo. Ale víra má různé podoby a je možné, že to, jak si ji představuješ se nepodobá tomu, co vyznává tvůj přítel. Pravděpodobně u něj jde o nějaké hodnotové nastavení a v tom se asi tak zásadně lišit nebudete, když už jste spolu tak dlouho spokojení. Určitě je dobré si o tom občas povídat, snažit se porozumět čemu a proč věří, jak se to odráží v jeho životě (to vůbec neznamená, že bys to musela od něj přejmout, jde jen o to aby ve tvých očích nebyl nějakej cvok).
Pokud do kostela nechodí, je otázka, jestli tam bude chtít mít svatbu. Pokud by ale chtěl, taky se toho nemusíš bát. Rozhodně to neznamená že musíš být pokřtěna nebo se tvářit, že jsi věřící. Nevím k jaké církvi se tvůj partner hlásí, na tom hodně záleží, některé jsou otevřenější, jiné konzervativní. A samozřejmě v rámci každé z nich jsou různí lidé a různí faráři, někdo je otevřenější, jiný méně. Já třeba jsem věřící evangelík, dcera faráře, můj manžel věřící není. A zvládáme to celkem dobře. Pro mě byla církevní svatba důležitá, ale jako oddávajícího jsme nevybrali klasického faráře, ale jednoho velmi moudrého a životem zkušeného pana doktora (jako lékaře), který je ordinován k církevní službě. Zároveň ale znám v naší církvi řadu farářů, kteří jsou schopni a ochotni udělat církevní obřad na míru i nevěřícímu partnerovi, tak aby se oba snoubenci cítili s obřadem ztotožnění ačkoliv jen jeden z nich je věřící. To ale samozřejmě neumí (případně nechce) udělat každý. Kdybyste chtěli, můžu vám někoho šikovného doporučit. Celé se to ale odvíjí od vašeho společného porozumění jeden druhému a snahy a schopnosti vždy nalézat společnou cestu. Pokud byste toho nebyli schopní, tak samozřejmě žádné manželství nedává smysl a ani nejšikovnější farář ho nezachrání. To je asi jasné. Jak zde již bylo řečeno, existují i fanatici, takřka v každé církvi se nějací najdou (byť v některých jen pár), jsou i církve, které jsou na hranici sekty. Ale na tvůj partner nevypadá, když jeho víra je v životě tak nenápadná. Takže bych se toho nebála, pokud jste si dosud v důležitých věcech rozuměli, věřím, že si porozumite i v tomhle.
Na závěr ještě malá poznámka: Když člověk nemá víru na prvním místě, tak jí nemá vůbec. V tom víra spočívá, že dává směr našemu životu. Na druhé straně to ale není nic strašidelného, protože opravdová víra nám nepřikazuje nic špatného. Vlastně nám nepřikazuje nic. Přináší nám naději a dává jakési směrovky, jak se dá lépe a šťastněji žít. V lásce k druhým, mimo jiné, ale především. Pokud se někdo na víru vymlouvá třeba aby jakkoliv zanedbával rodinu nebo partnera, je to opravdu jen výmluva, protože nic takového víra nežádá, naopak. -
27.11.2018 22:43Co se týče svatby, tak můžete být oddáni na úřadě. Nemusíte mít svatbu v kostele. Na druhou stranu, pokud by pro něj byla svatba v kostele důležitá, můžete být oddáni kostele, i když je pokřtěn jen jeden z vás.
-
28.11.2018 7:37
Víra a kostel spolu nemusí jít nutně ruku v ruce. Asi bys o tom ale měla mluvit především s ním - co to pro něho znamená a zda má ohledně toho nějaké konkrétní "hmatatelné" představy do budoucna (u křesťanů může jít nejen o svatbu v kostele, ale často i o styl výchovy dětí apod.). Poje "věřící" je dle mě hodně široký, může jít spíš o jakési vnitřní nastavení, kdy člověk nemá potřebu to příliš projevovat navenek.
-
29.11.2018 8:28
Můj přítel je věřící a je křtěný, já ne, jsme spolu už skoro 5 let a funguje to. Je pravda, že i k jakémusi druhu víry inklinuji, ale pokřtít bych se asi nenechala, protože mám problém s církví jakožto institucí. Proti víře nic nemám.
Můžeme ti tu říkat své zkušenosti a rady, ale stejně si budeš muset promluvit s ním. Každý věřící je jiný, každý to má trochu jinak. Můj věří hlavně vnitřně, nijak to nedává najevo a kdo to neví, nepozná to. Svatba v kostele se mu dokonce příčí, ale důvody jsou na delší vyprávění. Do kostela chodí párkrát ročně a já občas i s ním - u nás je rozumný farář a dokáže zaujmout kázáním naprosto každého. Je totiž bývalý záchranář, tak má rozumný pohled na svět.
Takže si promluvte, ať ti poví, jak svou víru chápe on, jaké místo v jeho životě zaujímá a co pro něj znamená do budoucnosti. My se třeba shodli v tom, že děti nepokřtíme, ale pokud to budou chtít později z vlastního rozhodnutí, určitě jim nebudeme bránit.
To že někdo chodí denně do kostela, ještě automaticky neznamená, že je silně věřící. Naopak známe pár hluboce věřících, kteří do kostela nechodí vůbec a přesto řadu křesťanů v otázkách víry "strčí do kapsy"... -
28.11.2018 5:42Muj manžel je katolík a církevní sňatek pro něj byl důležitý. já křtěná taky nejsem a taky jsem nechtěla svatbu přímo v kostele. Měli jsme ji v malé kapli ve skálách, moc hezké a romantické místo. A obřad byl bez mše,takže v pohodě. Kompromis se dá najít, i když máte oba jiné představy
-
28.11.2018 5:59
Chodila jsem s věřícím rok a půl a nevydrželo to, ani nemohlo. Bůh pro něj byl všechno, já jsem byla až po jeho rodině, návštěvě mše atd. Nejsem věřící, nikdy nebudu, nevěřím žádným těmhle bludům a tak je jasné, že to nemohlo vyjít. Nechtěl se mnou ani spát, že prej až po svatbě a to jsem v 19ti letech fakt slyšet nechtěla. Teď se chytil nějaké sekty a je z něj uplnej fanatik
-
28.11.2018 10:02Zalezi na cirkvi. Pokud je to vubec cirkev a ne nejaka sekta...
