Pláč? Ne, ani stopa.
Dobrý den, ahoj.
Je mi patnáct a řeším v tuhle chvíli jednu onkrétní věc, a to to, že nedokážu brečet. Nebrečím u Titanicu. Neslzím ani když umře oblíbená postava v knížce. Nebulim prostě u filmů, knížek ani písniček. Ale na druhou stranu jsem schopná se hned rozbrečet, když něco fakt podělam a vím, že za to můžu já a když mi to ostatní vyčítají. To si pak můžu oči vybrečet. Chci se zeptat, je to normální?
Já vím, že tohle se může zdát jako úplný nic, ale docela mě to trápí už dlouho.
Děkuju za všechny odpovědi 
Související články v encyklopedii
-
Z holčičky se stává žena
První menstruace
Každá jsme to zažila, další to ještě čeká. Pro někoho je to požehnání, pro někoho nemilé překvapení. Proč a kdy k první menstruaci dochází?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
22.11.2018 19:44Všechny tvé pocity jsou normální. Neexistuje žádné pravidlo, které říká, kdy je normální brečet a kdy ne. To, že to tak dělá většina lidí neznamená nic. Důležité je věřit sama v sebe.
-
22.11.2018 19:23
A brečíš, když ti umře někdo blízký? Nebo když tě nebo bolí? Potom jsi normální.
Já jsem přečetla určitě přes tisíc knih a nepamatuju si, že bych u některé z nich brečela. A Titanic s DiCapriem mě taky nějak neoslovuje. -
22.11.2018 20:49Tiež som to v tvojom veku mala podobne. Potom som otehotnela... A teraz ma dojme aj reklama so šteniatkami
-
23.11.2018 12:22V klidu, ja to mela taky tak,.jak tu piše Lili7, me taky nerozbrecelo skoro nic, do te doby, nez jsem otehotnela, tak jsem poznala ze jsem v tom-brecela jsem u filmu. Ja (pry) necita
ted uz mam dve deti a brecim u kazdeho porodu v tv, u kazde svatby, kazde sebemensi prilezitosti
Uvidis, ono te to "nebreceni" časem prejde
