Poporodní deprese?
Ahoj, omlouvám se za anonym, ale jde o osobní věc a nejde přímo o mě, takže trošku na tajňačku. Moje sestra minulý měsíc porodila krásné zdravé miminko. Ale od té doby má psychické problémy, pořád říká, že se o něj nedokáže postarat, že jí ho seberou. Bydlí s manželem u jeho rodičů (zatím, mají rozestavěný dům). A tchýně jí do všeho mluví. Myslí to dobře, ale v podstatě jí říká každý krok co má udělat. "Teď malého trochu rozbal ať mu není teplo, teď vem tohle a tohle,..)". Sestra je odjakživa trošku úzkostlivější a citlivá a asi i tohle na ní má hodně vliv. Taky jí určitě srazilo sebevědomí, když v porodnici když se bavila o kojení tak jí nějaká necitlivá sestra řekla "Dyť nemáte mlíko, to je uplný blato, čím chcete kojit"... Malý je zdravý, v pořádku, v poradně u doktora dostali pochvalu jak přibírají pěkně, ale sestra měla ze začátku i problém, že říkala že ani nedokáže správně ohřát mléko, a prostě byla uplně paralyzovaná. Když je s ním ale sama, tak vše zvládá. Má od psychologa nějaké prášky, ale evidentně to nepomáhá a situace se vůbec nelepší. Má někdo podobnou zkušenost, nebo nenapadá vás jak z toho ven? Rodiče jsou z toho už hodně špatní, a vlastně celá rodina. Chtěli bychom sestře nějak pomoci...
Související články v encyklopedii
-
Jak krmit miminko
Kojení
Dopřejte svému drobečkovi mateřské mléko. Kojení je nejpřirozenějším způsobem krmení. Naučte se jak a co dělat v případě potíží.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
23.3.2017 22:05Já mám kamarádku, která měla hrozné poporodní deprese. Pomáhali jsme jí všemi možnými prostředky, sama v noci utíkala z domu, hrozné deprese, že ona se neumí postarat, že je hrozná matka, ani nemá mléko, nutili ji první měsíc kojit a nešlo to, brala antidepresiva, pak zase spala, nebyla schopná normálně fungovat. Trvalo to snad skoro celý rok, nebo tak nějak. Teď má malý rok a půl a je v pořádku, ale byl to boj.
Pokud tchyni záleží na štěstí vlastního syna, tak by s ní mohl syn promluvit, že to jeho manželce nedělá dobře a aby se stáhla. Že si váží její ochoty poradit a pomoct, a že určitě někdy využijí pomoc a hlídání, až bude miminko starší, ale teď že by potřebovali více soukromí, aby si zvykli na novou situaci a režim doma, zaběhnout se.
Té kamarádce pomohlo, že prostě vzala malého a jela ke svým rodičům cca 400 km daleko, tam jí pomohla její mamka.
Na tvém (nebo vašem, nevím, zda můžu tykat) místě bych se asi snažila ségře pomoct tím, že bych buď přišla na návštěvu k ní, nebo ji pozvala k sobě, nebo jí navrhla pravidelné společné procházky s kočárkem. Prostě aby nebyla stále zavřená někde, kde jí prostředí připomíná, že je neschopná.
Snad to bude trochu užitečné. -
23.3.2017 21:58Je super, že vás má! Já vlastně vůbec nevím jak vám poradit, omlouvám se. Ale prostě mi přijde hrozně krásný, že ji v tom nenecháte. Myslím že se z toho snad brzy vyhrabe, získá s miminkem na sebevědomí, uklidní se hormony.. Napadlo mě jen, že by bylo fajn promluvit si i s tou tchýní? Vypadá to, že to fakt myslí dobře, že to není žádná semetrika, tak pochopí, když jí vysvětlíte, ať nechá novopečené mamince trochu prostoru a hlavně ji spíš povzbuzuje než poučuje..
-
24.3.2017 14:23Okamžite jej musí svokra dať pokoj. Ja som chcela byť prvý mesiac S malou sama dopredu som povedala, že si návštevy neprajeme. Ja si zase viem povedať, ale O inom chcem.
Tiež sa som ňou niečo dialo A to som psychicky silná osoba. Malá začala mať dva týždne po porode kolíky, len reala nie veľa ale ja som bola Z toho na prášky. Muž zmenil robotu, začal chodiť domov O ôsmej takže raňajky sama, obed sama večeru, kúpanie, mlieko mi striekalo, malá revala, keď som jej dala kvapky občas všetko vyvratila, strašne mi to bolo ľúto, muž mi zavolal revala som a revala, šťastie to trvalo pár týždňov, ale vôbec som to nevedela ovládať
Zázrakom malej skončili koliky, muž začal chodiť skôr a všetko zlé je preč. Prečo sestra nekoji? Nikto nemá V porodnici riadne mlieko A čo si to sestrička dovoľuje? Odkiaľ vie aké má ona mlieko? Sila. Nejako neporadim, len, že to je dosť normálne takto po pôrode. Treba sestre zvyšovať sebavedomie A keď veci zvláda, nechať ju samú, alebo jej povedať, žeby čokoľvek potrebovala, má sa ozvať. Hlavne nech jej nikto nedáva pocit, že je neschopná!
