Porucha příjmu potravy - přejídání
Dobrý den,
už poměrně dlouho mám problém s jídlem. Začalo to asi v 6. nebo 7. třídě, kdy jsem poprvé zkoušela diety, nebo spíše hladovění. Teď je mi 20 let a během dvou let mi váha kolísala od 46kg do 67kg při výšce 164cm. Od té doby, co jsem odešla ze střední se to docela zlepšilo, držela jsem se přibližně na 58kg. Žádný zázrak, ale ani hrůza. Teď, co jsem nastoupila do práce jsem zase na 62kg.
Nejhorší na tom je, že se denně přejídám. Není to takové to přejezení, že si dám místo jedné misky polévky dvě, ale docela dost hrozné přejídání. Dopoledne se většinou držím, jím zdravě a přiměřeně, ale cestou z práce se zastavím v Tescu a nakoupím např.: 3 kofily, 3 deli xxl, 2 milky, 2 kinder buena a jsem schopná polovinu sníst ještě ve vlaku během 10 minut. 
Už nevím, jak dál. U psychiatra už jsem byla asi dva roky zpět, ale paní doktorka mi vůbec nepomohla. Sama nevím, proč se přejídám. Jsem hodně velký introvert a nemusím moc chodit do společnosti. Hodně v sobě tutlám problémy. Ale jsem prostě taková. Mám přítele, kterého moji rodiče nemají rádi, takže se vídáme dost málo a ještě k tomu musím jezdit za ním, protože k nám nemůže. Nevím, jestli je tohle příčina, ale už prostě nevím, co mám dělat. Kolikrát už přemýšlím, že by bylo nejlepší, kdyby mě třeba přejel vlak.
Prosím, nemáte někdo radu, jak začít jíst jako normální člověk. Nepřemýšlet kolik, co má kaloríí, co můžu jíst nebo ne apod. Pokaždé když něco jen malinko pokazím, hned to zahodím a jdu se přejíst.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
20.4.2014 14:45
A co takhle, místo do čokolády, se zakousnout třeba do jablka?
A měla bys dělat něco s tou psychikou. Na to většinou doporučuju hořčík, protože ono se to zdá, jako nic, ale nedostatek hořčíku dokáže s člověkem pořádně zamávat a trpí tím hodně lidí. -
20.4.2014 17:43Ahoj, chápu Tě. Taky jsem někdy od 13-ti let hladověla a pořád tloustla a hubla. Trošku mi pomohli, když jsem si našla přítele. Nebyl čas ani nálada řešit jídlo a po nějáké době se mi váha ustálila asi na 55kg. Ale pořád to bylo jako na houpačce. Jednou jsem jedla zdravě, potom jsem vybílila ledničku. Nakonec jsem si místo sladkostí začala přidávat trošku více normálního jídla. Prostě více snídaně, obědu a večeře. A najednou jsem neměla hlad, byla jsem pořád najedená a neměla jsem potřebu docpávat se sladkým. Samozřejmě, trocha čokolády, nebo nějáká mňamka mezi jídly občas neuškodí. A pokud máš pocit, že si musíš dát zákusek a zajíst ho půlkou čokolády, tak to udělej spíše dopoledne, tělo to lépe zpracuje a když je to občas, tak se nic neděje. Jinak o skákání pod vlak nepřemýšlej! Vím, že ke to na psychiku těžké, ale uvědomuješ si co děláš a tak jsi na dobré cestě si ustálit jídelníček a být v pohodě. Přeji hodně štěstí
.
