Přítel chce děti až za 10let
Ahoj, potřebovala bych se akutně probudit ze zlého snu.. S přítelem jsem skoro dva roky a všechno bylo v pořádku, je trošku workoholik, ale to mi nevadí. Oba teď chceme nastoupit na doktorské studium a jelikož už začínáme oba pracovat, navrhla jsem společné bydlení a říkala sem si, že by bylo dobré si třeba promluvit o budoucí rodině. Nechci ji hned, ale třeba za pár let, až dokončíme školu bych se na to cítila připravená. Jsem hodně mateřský typ, děti mám ráda a hrozně moc se těším, až je budu vychovávat, blbnout s nimi, sportovat, malovat.. prostě je to pro mě mnohem důležitější než kariéra, což asi pro každou z nás. Jinak se na to ovšem díval přítel.. Tohle rozhodně ne, že nestudoval tak dlouho na to, aby si hned zakládal rodinu a že by děti chtěl až tak za deset let.. Byl to pro mě obrovský šok, sice jsem věděla, že to hned chtít nebude, ale za deset let?? Vždyť nám bude 35, to už se nám taky vůbec nemusí povést, nebo to může být s rizikem, ale hlavně, já se těšila, že si děti opravdu užiju, že na ně budu mít čas a energii, což si ve 35 nedovedu představit, až dětem bude 25, nám bude 60! Nevím, co mám dělat, přítel řekl, že pokud na něj nebudu chtít počkat, tak to chápe, že chci něco jiného než on, ale copak to nejde spojit dohromady? Kariéru s rodinou? On se nechce vzdát práce a chápu, že je pro něj na prvním místě, ale to přece neznamená, že se musím přizpůsobit jeho "cíli". Cítím se hrozně, miluju ho, je to úžasnej člověk a ve všem si sedneme, nebo aspoň vyhovíme, až na tohle, pro mě zásadní..
- 03.09.2016 11:50:50 - full.avl změnila kategorie otázky
Související články v encyklopedii
-
Být matkou je také zaměstnání
Mateřská
Stanete se matkou a chcete vědět, na jakou peněžitou pomoc v mateřství máte nárok? Zjistěte si podmínky a vypočtěte si svou mateřskou.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
3.9.2016 14:31Tak já bych naopak řekla, že toto je jedna z nejpodstatnějších věcí na které by se měli partneři - alespoň výhledově - shodnout (případně se domluvit na kompromisu, který by byl přijatelný pro oba).
Ano, jistě, postoje a názory se mohou měnit v běhu času, osobně bych na to však nespoléhala. Pokud by mi partner v pětadvaceti letech řekl "děti až za deset let", určitě bych nečekala dalších pět , zda si to nerozmyslí. Zkusila bych se s ním domluvit na variantě, která by byla pro oba přijatelná (např. plánované rodičovství ve 30 letech - ještě dost času na hledání řešení v případě, že by byl problém s plodností a zároveň dost času pro něho na to, aby se stihl realizovat).
Je to ale opravdu oříšek, protože se mi zdá, že se rozcházíte v základních hodnotách - pro tebe je rodičovství a rodina na jednom z předních míst, partner to z mého pohledu vnímá spíš způsobem "když bude, bude, když se to nepovede, nic se neděje".
Jinak - mluvit po dvou letech vztahu o společné budoucnosti a o tom, co každý z Vás očekává, je zcela v pořádku a na místě, určitě bych to nevnímala jako "tlačení někoho někam". Naopak - je nutné ujasnit si , zda se Vaše představy alespoň částenčně shodují, případně se je pokusit sladit. Pokud to nepůjde - pak zbývá jediné řešení - viz. sisterrys: "když je nějaká věc pro oba ve vztahu stejně důležitá, nelze dělat kompromis." -
5.9.2016 12:13Tuhle odpověď jsem taky ve 25 letech od manžela dostala... Děti? Tak za 10 let... Tak jsem si s ním jednoho krásného dne sedla na vážnou debatu, vysvětlila mu jaké jsou rizika prvního těhotenství v takovém věku - jak pro miminko, tak pro mě, i to - jak jsi napsala - že když dítku bude 25, nám bude 60... no závěrem debaty jsme se dohodli, že první dítě bude do 30
No.. a teď mi je 26 a už se snažíme Nějak se mu to během roku rozleželo, sehnal lépe placenou práci, začali jsme být zajištění a hlavně.... přišel s tím nakonec sám
Takže určitě si s ním o tom promluv, vysvětli mu proč to tak chceš a dej mu klidně i trošku času aby si to nechal projít hlavou. Někdy tak chlapi prostě jen reagují protože je to vyděsí -
2.9.2016 22:21Naprosto chápu, toto by mi hodně vadilo.
Zkusila bych příteli vysvětlit, že děti jeho budování kariéry nijak neovlivní. Doma budeš přeci ty a on se může naplno věnovat práci. Případně se domluvit, že třeba budou za 2 roky po studiu. Chápu, že nechce děti třeba hned po škole, že chce cestovat a trochu si užít. A i pro tebe by bylo lepší nějakou dobu po studiu pracovat, mít praxi a odpracováno pro nárok na mateřskou.
Pokud by se domluvit nedalo, tak asi nebude východisko. Jedna starší přítelkyně mi dala radu - když je nějaká věc pro oba ve vztahu stejně důležitá, nelze dělat kompromis.
Přeji ať to dopadne dobře a s přítelem se dohodnete
-
3.9.2016 12:17
Myslím, že moc tlacis na pilu. Sotva jste dokončili školu, zahajujeme doktorandské studium, chystané se nastoupit do práce. Teprve plánujes sestehovani (takze jste spolu ještě nebydleli?) A ty se na něho vytasis s dítětem. Myslím, že to byl i první šok, protože i když jste spolu 2 roky, tak pokud spolu nebydlite neznáš jeho neřesti a klidně se může stát, že tenhle pán úžasný tě po společném bydlení po půl roce vytoci k nepříčetnosti a budeš nakonec ráda, ze spolu dítě nemáte. Děj čas společnému bydlení alespoň rok, ten normální běh domácnosti kdy je to i tak velká změna pro oba ukáže, jak to opravdu je s vaší schopnosti se jeden druhému přizpůsobit a tolerovat jeho zvyky. A asi sem staromódní, ale podle mne by dítě mělo přijít až po svatbé, protože i ta je svým způsobem velký krok.
-
3.9.2016 8:56Já bych se tím taky tolik netrápila. Můj tehdy ještě přítel děti nesnášel a tvrdil, že žádné nechce a za 3 roky jsme se vzali a teď čekáme miminko a je nejšťastnější na světě. Tohle je názor, který se může změnit ze dne na den a nebo postupně během měsíců nebo několika let. Hlavně je důležitý na něj moc netlačit a nechat ho přirozeně dojít k tomu, že on sám taky zatouží mít potomka. Pár hádek se možná odehraje, ale vždycky mu můžeš vysvětlit, že jeho kariéra tím nebude prakticky vůbec ovlivněna a ty budeš šťastná, když budeš mít jeho děti.
-
2.9.2016 22:20
Já bych to neviděla tak zle, co říká dneska nemusí tvrdit za pár let. Sama píšeš, že rodinu chceš za několik let...
