Přítel mě nenechá nic dělat
Ahoj, je mi 18 a přítelovi 23. Oba bydlíme s rodičema, on je přes týden v bytě v Praze, kde bydlí s kámošem a jeho přítelkyní, o víkendu jezdí sem k rodičům a já jsem pak u něj. Jsme spolu už skoro rok a půl, teď poslední dobou mám pořád na talíři, že mu nic neuvařím. U nich doma vařit nechci, nemám ráda cizí prostředí a jeho mamka se furt do všeho motá a do všeho kecá. Navíc studuju a jsem ráda, že můžu o víkendu jenom ležet v posteli a nic nedělat. Zároveň ale když je jednou za sto let on u nás a já jdu dělat třeba večeři nebo musim jenom uvařit těstoviny k omáčce, co uvařila mamka na dva dny, tak mě nenechá nic dělat. Od všeho mě odstrkuje. Teď nedávno chtěl chleba ve vajíčku, tak jsem mu to začala dělat a on mě vyhnal, pak jsem si šla dělat smažený vajíčka a taky se mi do toho furt motal, jak kdybych byla neschopná nebo já nevim. Jindy jsem dělala salát (rucola, rajčata, mozzarella) a hned byl u mě v kuchyni, stál nade mnou, jak kdybych byla dítě a nemohla být o samotě s nožem (stejně byl tupej a musela jsem ho nabrousit, to mi ale taky vzal z ruky a nabrousil ho sám). Stěžuje si, že nic nedělam a když začnu, tak mě od toho vyhodí a jde to dělat sám. Fakt nevím, jak mu mám vysvětlit, že fakt zvládnu ukrojit chleba, uvařit těstoviny i spoustu jiných věcí. 
Chápu, že má třeba strach, protože se kolikrát říznu, ale není to nic strašnýho, to se stane každýmu. Jinak si ve všem rozumíme, nehádáme se (jenom, když byl na nervy z práce, ale tam skončil), v posteli nám to taky klape, pořád jsme zamilovaný (sice už to není ta slepá zamilovanost jako na začátku a vidíme i chyby toho druhýho, ale pořád se máme hodně rádi). Měli jste to někdo takhle? Jak jste to řešili?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
20.6.2017 21:31mně tam zarazily dvě věci:
- o víkendu se radši válíš a nic neděláš. pokud jsi u nich na návštěvě, je slušnost alespoň pomoci s vařením,když tam pravděpodobně jíš s nimi... možná mu vadí tohle, resp. možná to maminka vyčetla příteli a ten to pak zprostředkoval Tobě. nebylo by od věci se s maminkou omluvit,že uděláš třeba ten salát, nebo že ona uvaří a ty prostřeš a pak sklidíš ze stolu, atp.
- píšeš, že se kolikrát řízneš... mně je 33 a za celý život jsem se řízla asi tak 3x. takže mi to úplně normální nepřijde a příteli možná taky ne. třeba se o tebe v tomto směru fakt bojí. určitě by nebylo od věci si s nim promluvit ve stylu, že třeba ať krájí on, pokud se fakt bojí a ty budeš míchat u sporáku, nebo tak nějak -
20.6.2017 19:59My už spolu tedy bydlíme, ale moc rádi spolu vaříme. Já připravím maso, on přílohu a naopak. Nerada krájím cibuli, takže je to na něm a podobně. Dělíme se o práci
Pokud bys ráda opravdu něco uvařila jen ty sama, tak ho klidně, ale rázně vyprovoď z kuchyně. Jednoduše mu řekni, že nepotřebuješ nad sebou dohled a chceš ho překvapit a nepotřebuješ, aby ti koukal pod ruce. Neříkej to lítostivě, ale rázně, nikoli uraženě. Aby se postupem času nenaučil kontrolovat vše, co děláš. -
21.6.2017 5:27
Říkáš, že jeho mamka furt do všeho kecá - mladej pán to má asi po ní
Zkus někdy nahodit nevinný výraz a říct něco jako "miláčku, já se stejně nikdy nenaučím vařit tak úžasně jako ty, co kdybys dneska vařil ty?"A uvidíš - buď z tý kuchyně zdrhne nebo fakt začne vařit on. V druhém případě doporučují zasypávat lichotkami a nehynoucí chválou, aby si to náhodou nerozmyslel -
20.6.2017 19:54
Podle toho co pises je tu zasadnim problemem komunikace. Zkus si s nim o tom vklidu promluvit.
-
20.6.2017 22:56
Takhle to maj naši. Od určité doby vaří už jen táta. Mamka vaří nebo víc péče, když taťka není doma nebo brzo ráno, když spi, aby nemusela poslouchat, jaký nůž si vzala, jak to má krájet, jestli už to osolila... Ale jsou spolu už přes 30 let, tak je situace taky trochu jiná. Podle mě to má i své výhody
Možná by přítel chtěl, abys uvařila něco sama od sebe, abys ho tím překvapila. Ne aby ti musel říkat. A vařila bych určitě bez něj.
