Přítel se chová jako kdyby byl sám a o nás nejeví žádný zájem
Ahojky, jsem v šestém měsíci těhotenství a naskytly se problémy s přítelem.. Miminko bylo chtěné dokonce vymedlodlené(tedy aspoň z mé strany).. Poprvé jsem otěhotněla a doma sme se pořád hádali dokonce mi řekl že kdybych o malé přišla že odejde že je už se mnou kvůli dítěti pak se teda omlouval, ale já asi tak 14dní na to potratila a musela na revizi bylo mi fakt zle a přítele sem nenáviděla za to co řekl jenže on se furd omlouval a začal se tak nějak snažit, psychicky jsem na tom byla fakt zle držel mě asi tak týden, jenže pak jsem mu lezla na nervy stím že to furd řeším(nemluvila jsem o tom ani jsem o tom mluvit nedovedla až později a to si myslel snad že jsem v pohodě nebo co)! Při síle mě drželo jen to, že brzy znovu otěhotním a taky že jo otěhotněla jsem a vše se zlepšilo bála sem se aby to bylo vše v pořádku a s nadšením to zdělila příteli který mi na to řekl jestli je jeho nevím a ani si nedovedu představit jak na to přišel ani on sám mi to nedovedl říct proč ho to napadlo když sem seděla a truchlila doma a pomyšlení na cokliv sem fakt neměla.. Ale těhotenství šlo jinak dobře až do teď kdy začal chodit do posilky, člověk ho nechal i když mě někdy štve že jsem doma sama a nepovídáme si on si snad už povídat ani neumí teda aspoň né se mnou Takže on ráno vstane jde do práce do 3 pak jde do posilky do 6 dojde domů jídlo mu chystám na které se jen ksichtí že to nejí to nechce na to nemá chuť tak se teda nají nebo si vezme něco jiného vykoupe a jde hrát na počítač u toho si taky povídat nemůžem protože volá na skypu s klukama s kterýma hraje a když něco říkám tak ho to strašně obtěžuje spát se mnou taky nechodí příjde až když už spím.. Když ležím u televize a říkám že maličký kope tak se ani nezvedne aby si šel sáhnout jen si stěžuje když už si teda na moji radu sáhne tak že zrovna nekope.. Vše co jsem malému zatím koupila šlo z mých peněz což tak nějak neřeším on platí nájem a hypotéku na auto takže já aspoň obstarám toto jenže když už chci jít do obchodu tak je protivnej a že je čas kupovat a podobně raději by si chtěl místo oblečku pro malého zatmavit okna na autě :-/ Mám totiž pocit že ho zajímá všechno kolem jenom ne co se týká našeho miminka když mu to řeknu narovinu tak to není pravda tak nevím co to teda je.. Když má dát korunu do miminka to je zle jak sviňa tak mu řeknu vždyt sme ho chtěli spolu a on mi řekne bohužel a raději nechá kamarádovi o 500kč víc když mu něco opravijou nebo pomůžu on všem dělá vše zadarmo a ostatním cpe prachy.. :-/ Já už fakt nevím co mám dělat ještě jsem si k němu na účet nechala posílat výplatu a teď nemocenskou a neviděla jsem z října ani korunu a on už na účtu taky nemá ani korunu.. Když sem mu dala 1600 že přijdou nebesa tak je uvalil a pak když sem mu řekla však je zaplať já už ti na ně dala tak se rozčiloval že jsem vychcaná, jenže já ty peníze co sem si našetřila nemám pro sebe ale pro to maličké a na skříň větší kterou potřebujeme fakt jako sůl ale dokopat ho ji jít někam sehnat to ne.. :-/ Neříkám že jsem dokonalá občas taky nějaké nálady mám hlavně teď když mě rozbrečí každá blbost sváděla jsem to půvdně na sebe že se tak chová kvůli mě, ale myslím si že za prvé to malé za to nemůže a za druhé až tak zle se chovat? Dokonce mi vyčítá takové blbosti jako že mám kočku kterou furd prohání ona se mnou pěkně leží příjde on a už není vidět nebo že sem vybrala blbou barvu na zeď.. Pořád uráží mé rodiče a furd jen ty jeho jsou nejlepší já vidím jak na svých tak na jeho rodičích pozitiva i negativa a beru je tak.. Naši mu tolik pomohli i ho živili když se na něj doma vykašlali a on nemohl najít práci, mamka nám furd dává něco pořád něco kupuje ale on to bere samozdřejmě.. Napadá je jen tak že řeknu něco a už sem vychcaná jako moje mamka nevím jak na to přišel z jakýho důvodu si to o mamce myslí a když se ho zeptám jak na to přišel tak on neví.. Jako fakt nemůžu vyhnat z hlavy to jak by nám asi bylo kdybychom byli s mimčem samy bez nervů které díky němu mám prtože mě furd rozčiluje, jenže vždycky vidím to co bylo hezký a to co je na něm dobrý a bojím se ten krok odejít udělat i když on už jiný nebude jen škoda že jiný dřív byl.. Achjo co si o tom myslíte vydržet nebo odejít nebo co se mohlo tak stát že je tak nesnesitelný za poslední dobu? Už mě i napadlo co když někoh má, ale zase si myslím že bych na to snad přišla?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
2.12.2014 17:05
Napsala jsi spoustu dost příšerných věcí...proč s ním vlastně jsi???
Po pravdě, já nevěřím, že se někdo s příchodem miminka změní - naopak je to zatěžkávací zkouška a pokud to nefunguje předtím, nevěřím, že to bude fungovat potom...miminko problémy neřeší, naopak funguje jako katalyzátor problémů. -
2.12.2014 18:13
Upřímně moc nerozumím tomu, proč lidi zůstávají ve vztazích, co nefungují. Pokud máš kam jít, tak já bych neváhala a odešla. Jestli se vážně chová takhle, tak bych ho nechala a zpátky nevzala ani kdyby sebevíc prosil. Už to, co ti řekl při minulém těhotenství. Tohle si podle mě partner nemůže dovolit ani při sebevětší hádce, kord k těhotné.
Záleží jestli se chceš snažit vztah zachránit, i když pokud on nechce, tak se to stejně bude dál rozpadat a až přijde malé, tak to může být ještě horší. Dítě by se mělo narodit do pohody. I kdybys s ním měla být sama.
Na druhou stranu, není třeba možné, že i jeho ztráta prvního dítěte zasáhla víc, než dává najevo a teď se třeba nechce radovat, kdyby to náhodou taky nemělo dopadnout? Chlapi přeci jen ty emoce dávají najevo jinak. Nebo může mít nějaké problémy, v práci apod... Zkusili jste si sednout a probrat to? Co ty chceš, co on chce. Jestli má cenu v tom společně pokračovat? -
2.12.2014 20:24
boze,promin,ale s timhle volem bych nebyla ani minutu a nejaky snazeni z me strany - ani nahodou,uz to co ti rekl pred revizi by pro me byla tecka a s timto clovek si dite neporidila,tady neni co zachranovat,kasli na nej,to vam nevydrzi,to rikam narovinu,jen je skoda,ze hodne zenskych nevnima svy chlapi jeste pred porizenim rodiny a jak otehotni nebo porodi,najednou je to uz rok na prd,je to vul,dela tohle a tamhleto (priklad),proc je pak tolik zenskych samo s detma,nedivim se z jedne stranky,protoze aby se jen tak z niceho nic z hodneho skveleho prince stal hajzlik,to je trosku divne a rozhodne ne ze dne na den a hlavne kdyz uz tak to ma svuj duvod.
-
2.12.2014 20:48
Ahoj. Ja jsem jeste moc mlada na naky rady, ale kdyz to tak ctu, proc jsi s nim otehotnela podruhe, kdyz ti rek takove veci a chova se tak jak se chova. Sice opravdu nevim co je volani prirody nebo biologicke hodiny, kdyz chces dite, tak asi pak uz nemyslis na nic jineho. Ale ja bych do takoveho vztahu mimi neprivedla. Vedela si jak na tom budes uz od zacatku, uz pri prvnim. Takze podle me je ted blbost si stezovat nad rozlitym mlekem. Ted jen konecne vem rozum do hrsti a zacni myslet co je opravdu dulezite pro tvoje dite. Opravdu chces vychovavat potomka s takovym clovekem? Potrebujes ho?
-
2.12.2014 16:58
Ahoj jako bych četla svůj příběh,jsem momentálně ve 32tt.Taky jsme se o miminko snažili dokud jsem nebyla ěhotná vše klapalo vše bylo OK. Pak začal nezájem,když jsem na konci prvního trimestru říkala že bych chtěla pomalinku začít nakupovat tak mi tvrdil že je ještě čás a tak tak jsem si teda řekla asi má pravdu.Potom přišli první pohyby,dozvěděli jsme se pohlaví a když jsem mu řekla ať si sáhne na bříško že malá kope,nebo že se zajdeme podívat do obchodu na nějaký věci tak mi řekl že ho to nebaví,že v něm se to nehýbe že to tak neprožívá.Vyslechla jsem si názor hodně holek,a prý někteří chlapy takový jsou a změní se to až s příchodem miminka,tak jsem se snažila věci nechat tak jak byly...Věci jsem sháněla sama on nepřispěl ani korunu.Doma mám tak polovinu výbavy kterou potřebuju.Několikrát jsem se s ním bavila proč je ke mě takový,proč se vše změnilo až když jsem otěhotněla,jeho denní režim byl jít do práce pak celý den pryč a večer se došel jen vyspat,a když byl doma seděl u PC a hrál hry.Nakonec mi řekl že má nějaké fin. problémy tak proto je takový že neví jak co bude atd atd...asi týden na to jsem zjistila že si píše s jednou holkou,nazívá jí prdelko,plánuje si s ní jak si lehnou do postýlky...Samozřejmě všechno zapřel...Takže já se rozhodla pro možnost odejít,podala jsem na město žádost o byt tak čekám...Je jen na tobě jestli chceš počkat až se miminko narodí a třeba se jeho postoj změní nebo taky ne...
-
2.12.2014 20:06
co na to říct? že jsi s druhým těhotenstvím po tom prvním nevydařeném měla hooodně dlouho počkat, než se situace zklidnía najdete k sobě cestu, nebos e rovnou rozejdete. toto není normální a zdravý vztah a miminko vše jen a pouze zhorší, než aby zlepšilo. protože pak si začneš všímat víc mimča a bude ohen na střeše znovu. jde opravdu i o to, jak moc on to mimčo chtěl už napoprvé. v hádce se řekne spousta věcí v afektu, ale na druhou stranu - pokud to člověka netrápí, tak ho ani nenapadne to říct. rozhodnutí je na tobě. podle mně už o tebe nestojí a je s tebou kvůli tomu, že mu z toho plynou výhody - nejen ty finanční.
-
3.12.2014 8:14
Tak s takovým bych nezůstala ani vteřinu. Když jsem to četla, tak jsem byla fakt vytočená, jak se chlapi dokážou ke svým (těhotným) partnerkám chovat...já mám doma zlatíčko, takže tohle naštěstí neznám. Ale jsem si jistá, že bych s takovým chlapem nezůstala. Žádná podpora z jeho strany, náklonnost, povídání, pochopení,... pro kamarády by se rozdal, jak časově tak finančně... proč s ním vlastně ještě pořád jsi? Tu nemocenskou si zasílej radši na svůj účet, abys měla peníze na věci pro miminko. Co kdybys od něho odešla? Tak nemáš ani korunu.
Být tebou, tak se odejdu klidně i k rodičům, pokud je ta možnost a dokud ti město nepřidělí byt. Pořád lepší, než zůstávat s ním.. a kor teď, když jsi těhotná a nemůžeš se takhle pořád stresovat, to miminku neprospívá. -
3.12.2014 14:57
Výbavičku můžeš pořídit levně na bazárku nebo v sekáči a kupovat nebesa mi přijde zbytečný pokud na tom finančně nejste nejlépe....
O vztahu si promluvte a pokud se nic nezmění odejdi k rodičům pokud tuto možnost máš. Vše ostatní už bylo řečeno.