Přítelova sestra dělá problémy
Ahoj, potřebovala by jsem pohled na situaci od někoho, kdo v tom není nijak zatazeny a asi i trochu poradit, co dělat, jelikož jsme s přítelem už bezradní.
S přítelem jsem pět let, máme spolu dvě děti(starší z prvního vztahu). S jeho rodiči mám vztah v pohodě. V minulosti byl menší problém, každopádně se vyřešil a od te doby je to v pořádku. Nic velkého. Přítel má sestru. Jeho sestra semnou měla od začátku našeho vztahu problém. Pořád jsem dělala podle ni něco špatně, málo mluvila, atd. Jednoduše jsem ji nesedla. Po každém rozporu to bylo chvilku v klidu, načež si našla zase další problém, nebo důvod vyvolat konflikt. Dva roky zpátky, jsem měla zmiňovaný menší konflikt s pritelovou mamkou. Trochu jsme se chytly, klasická výměna názorů. Chvilku na to, mi volala přítelova sestra a s tou jsme se neskutečně pohádaly. Vyšla jsem z toho já jako ta, co má pořád s něčím problém a pritelovu mamku jen využívá, což samozřejmě není pravda, od té doby jsme se s pritelovou sestrou nevidaly, přestala mě zvát na oslavy v rodině, zvala jen přítele a děti, začala jsem její chování tedy ignorovat a uznala, ze to takhle bude nejlepší aby nevznikali další spory a dohady. Nechodila jsem tedy tam, kde byla ona, zůstávala doma a nebo jsme tam šli společně až když tam nebyla.
Tři měsíce zpátky ji onemocněly děti. Protože chodí do práce, soupla je k pritelove mamce (holky tam jsou stále, denně, přes den, přes noc i teď jako zdravé, tchyně je vozí do školky, školy i z). Protože jsme měli jít několikrát na návštěvu k jeho rodičům, když byly holky nemocné a my nechtěli aby byly i naše děti, po asi třetí zrušene návštěvě kvůli tomu ze tam holky stále jsou jsem ji slušně napsala zprávu, jestli by si nemohla alespoň jednou vzít holky po práci domu, aby jsme tam mohli jít i my. Na zprávu mi samozřejmě neodpovedela, žádná změna. Tak jsem to nechala být a počkali jsme až byly zdravé aby jsme tam mohli. Dále jsem nic neřešila. Pritelovi rodiče mají zahradu nad jejich barakem, chodí se přes jejich pozemek nebo přes vrchní bránu. Asi třikrát jsem šla tedy přes její pozemek. Protože dvakrát nebyla doma vůbec, potřetí v baráku a ani nevylezla jsem šla a nepozdravila ji. Tak šla za pritelovo mamkou, ze si nepřeje aby jsem chodila přes její pozemek. Ať mi to vyřídí. Neřekla to ani mě, ani příteli. Pritelova mamka z toho byla samozřejmě špatná, protože není jediná koho ty vztahy už štvou. Takže chodím jinudy a snažím se neprovokovat. Dále ji tedy ignoruji. Když de náhodou potkáme u pritelovi mamky, zvedne se a jde do jiného pokoje, nebo u oběda vstane od stolu a jde jist také jinam. Mě to samozřejmě štve, urazí a cele mě to mrzi vůči pritelovi a i vůči jeho rodičům, protože je to mrzi a nikdo neví jak to už řešit. Takhle jak to je je jasné ze to nemůže fungovat pořád. Ať se to s ni snaží řešit přítel, nebo jeho rodiče, odsekne tím ze to řešit nebude a urazí se, nebo vpali pritelovo rodičům ze nám vše prochází a nic nám neřeknou. Přitom není co. Ona je tam denně, my jednou za týden, jeho mamka ji holky hlídá už tři měsíce přes den i noc, tudíž má úplný klid a o ne se nestará a naše děti nám hlída výjimečně. Všichni si mysli, ze mě a příteli závidí vztah co máme, ze nám to klape. Její manžel se o děti nestará, s ni se stále dohaduje a nemají to nejlepší..
holky, co jste to přečetly až sem dekuju, jaký na to mate názor, co dělat, nedělat... určitě nechci hrát tuhle hru dále, protože už mě to unavuje, nikdy jsem ji neudělala nic špatného a tohle už mě vážně přestává bavit 😏...
- 26.04.2017 18:33:25 - full.avl změnila kategorie otázky
- 26.04.2017 18:33:25 - full.avl změnila titulek otázky
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
26.4.2017 16:28
je to drsný, ale já bych ji ignorovala a chovala se stejně jakoby tam nebyla. nevyhýbala bych se jí a zároveň zbytečně nedráždila. chápu, že je to únavný, ale do hádky bych nešla! je to sestra tvýho chlapa, dcera tvojí tchýně!! nemůžeš chtít aby nějakým způsobem srovnali dospělýho člověka, jim je z toho úzko, mrzí je to, ale nic s tím nezmůžou, ona je dospělá a protože patří do jejich rodiny, mají ji rádi a budou ji mít rádi. nevím proč tě její chování uráží, to je přece její blbost, že odchází ap. z vlastní zkušenosti vím, že nejlepší a vlastně asi i jediná možnost (když není snaha to vyřešit a ona to vyřešit nechce) je nevšímat si jejího chování a to absolutně. je to náročný, chápu, že tě to štve, ale rozhádat kvůli tomu celou rodinu..... to taky nebude mít dobrý výsledek
-
25.4.2017 20:59
Buď si to vyřídí tvůj drahý se svojí sestrou nebo ty přímo s ní nebo všichni dohromady (vč. tchýně). Když to neumíte vyřešit klidnou diskusí, tak nedělej nic. Tvoje rodina to není.
Jestli chce tchýně hlídat, tak ať hlídá. Jestli je švagrové jedno, že děti skoro nevidí, a ještě se tam chodí najíst, tak je to její věc. Pokud jsou tam napjaté vztahy a věčně nasáčkovaná švagrová, tak tam nechoďte vůbec nebo alespoň ne tak často, případně zvěte tchýni vy k vám. Mluvit s ní můžete po telefonu, případně se vidět na vsi apod. Kdybyste bydleli 100km od sebe, tak tam také nejste nasáčkovaní každý týden. Když už to bez ní nemůžete vydržet, tak si udělejte rituál a pravidelně zvěte tchyni (a jen tchyni) k sobě na oběd. Když nepřijde, protože hlídá, je to její věc. Když chce, abyste chodili, a neumí si srovnat dceru, tak je to její problém.
Ale ještě jsem nikde neviděla, aby si lidi sedli, něco si vyříkali a pak se začali mít najednou rádi. -
25.4.2017 21:17
Já jsem si taky se švagrovou nesedla. Když byly jejich holky nemocné a ona byla na MD, tak to jsem je hlídávala pořád, to jsem si i v práci brávala dovolenou. A pak říkala, jak mi to vrátí. Jak já potom byla na MD a ona taky a pak na ÚP tak malou mi hlídala, tak možná třikrát a to už má dcera 4 roky. I jak jsem šla na pohřeb jsem si musela zajistit hlídání od sousedky, tak byli ochotni mi ji pohlídat. Pak jsme měly konflikt, kdy se totálně neztotožňuji s jejími debilními názory a od té doby jsme se viděly jen jednou, je to více jak rok. Nemám zájem se s ní stýkat ani telefonovat a z mého bratra si dělá houpacího panáka, co řekne ona, tak je svaté. Teď čekáme druhé dítě a nemám v plánu jí to vůbec říkat( a to jsem už v 6 měsíci), až tak v létě, jak budu nastupovat na MD, protože to už se dozví, jelikož k nám má přijet rodina ze zahraničí. To zas bude prskat, jaktože ona nic neví. Vidím to tak, že každý nemůže sednout každému. Já si z toho nic nedělám, je mi úplně ukradená a můj manžel jí taky vůbec ale vůbec nemusí.
-
26.4.2017 10:43
Tý jo. To je síla. Ale holky mají pravdu. Když jde o rodinu, ti "přivadrovalovci" to nemají lehké, co se týče zastání. Já mám takové postavení u tchánovy sestry, která mě automaticky popasovala na měšťáckou blbku, co nic neumí a neví. Tímpádem se mnou jedná ještě hůř než s čoklem (toho mají mimochodem ve venkovní boudě denodenně zavřeného- "pejskaři"). Neustále mi něco vmetává do obličeje, vyčítá mi i to, že vůbec tchán za náma jel do porodnice a jí tvrdil, že tam nejede. Vnucuje se mi s nějakou "pomocí" a přitom je schopná mě pomlouvat a ponižovat i při rodinných oslavách. Prostě baba na tečku mezi oči. Nic si z toho už nedělám, jednoduše žárlí/závidí, fakt nevím. Před tím jsem se nikdy s takovým chováním nesetkala a první 2roky jsem byla dost zaskočená a od té doby ji jen zdravím a nereaguju na ni.
Na druhou stranu má ségra domů dotáhla né moc ucházejícího přítele, který je zadlužený, nemá ani učňák, bez práce, pořád somrují oba peníze po našich a stále jim to prochází, jelikož je to jejich malá holčička. Na to jsem už po letech úplně rezignovala, respektuju to, ale upřímně jsou naši v kaši. Ségra je rozhodně mistr v citovém vydírání a byť našeho kluka mý rodiče vídají jednou za 3 měsíce, tak pomáhají a běhají hlavně kolem ségry. Bohužel.
Ale je pravda, že se snažím s nimi mluvit a netvářit se jako mrtvá ryba, protože jsou mi ty lidi lidsky trochu vzdálení. Nechávám si jednoduše "kakat" na hlavu, jen abych o nich vůbec věděla a neztratila s nimi kontakt. Se ségrou se nehádáme, ani s tchánovou sestrou a prostě nějak žiju v tom, že to tak bude a nic se nezmění, protože když není vůle... -
25.4.2017 20:45
Osobně se všichni dohromady sednout....ji klidně ať otec chytne pod krkem pokud by chtěla odejít a vyrikat si vše a pokud ona nebude poslouchat tak rodiče budou muset utáhnout kohoutek ze pokud se nebude chovat normálně nebudou se ji starat o deti pokud ma manžela atd. Je osobně bych na ni naběhla s tím ze uz ji mam plne zuby a uz ustupovat nebudu a jestli ma problém ať to řekne přede vsemi nebo ať navštíví psychouse. Bohuzel bez konfrontace se nikam nic nepohne.