Problém s dcerou partnera, kvůli které ho v 5měs. těhu opouštím
Zdravím, jsem v 5 měsíci těhotenství a nedokážu dál pokračovat ve společném soužití. Partner má 6letou dceru z předchozího vztahu, má střídavou péči týden-týden. S partnerem žijeme necelé 2roky, měla jsem pocit, že jsem konečně našla toho pravého a byla jsem nesmírně šťastná, jeho dceru přijala za svojí a radovala se. Nyní je vše naprosto obráceně. V průběhu vztahu jsem zjistila, že dcera je na tatínkovi abnormálně závislá a není možné s ní cokoliv dělat. Vše pouze tatínek. Občasný záchvěv typu, že si spolu můžeme hrát jen my dvě a to, že jsem z ní cítila, že je semnou ráda je cca 1-2dny v měsíci. Snažila jsem se na nic netlačit a nechat tomu volný průběh ( přece jen holka byla zvyklá, že má tátu jen pro sebe a nyní jsem tu já) Dcerka je hyperaktivní, nemá základy slušného chování, je těžce vulgární a agresivní. Snažili jsme se s partnerem, jí vše vysvětlovat a učit, chodili jsme do poradny, kde nám paní doporučovala, jak s dcerou pracovat, ale moc se to nelepšilo. Pro představu věty typu - jsi hnusná p**a, nikdy nebudeš patřit do naší rodiny, už aby jsi chcípla, atd. bylo to strašně těžké,ale společně s partnerem, jsme časem dceři vysvětlili co se smí a co ne. Nadávky z 90% zmizely,ale zlost a nenávist přetrvává. S partnerem jsme se rozhodli založit rodinu a pořídit dceři sourozence, s domněním, že by to mohlo být fajn, že nás to všechny spojí a budeme konečně rodina. Stalo se tak, jsem v 5měsící, dceřina reakce byla milá, že se moc těší na sestru, nebo brášku. Byli jsme šťastní a i jen to, že jsem v jiném stavu, dělalo s dcerkou divy. Najednou byla milá, dokonce i mazlivá. Byly to krásné chvíle (trvalo to 2měs). Nyní jsme opět tak, kde jsme byli a já už nemohu. Stále chodíme do poradny, kde nám paní vždy dobře poradí a vidíme změny, jenže já to psychicky nezvládám. Řeči typu, to dítě ti stejně chcípne v břiše, jsi hnusná a blbá, tatínek je jenom můj atd. Snažila jsem se jí vysvětlit už několikrát, že takové věci se nikdy nikomu neříkají, že to ubližuje. Ale marně. Samozřejmě vše doprovází naprostá ignorace toho, že cokoliv řeknu, děla že neslyší, ba naopak dělá, to co si říkáme, že by se nemělo atd. Neustálé ksichty a škaredé pohledy. Před babičkou příjde a dá mi pusu- ovšem toto se nikdy nestává, když jsme klasicky doma ve 3. Je snad možné. aby 6leté dítě mohlo hrát citové divadlo?
Každý den jsem vystresovaná a naštvaná, ubrečená a bezmocná, co dělám špatně a proč mě tohle potkalo. Nedokážu už pokračovat ve společné domácnosti. Můžete mi někdo něco poradit? Nyní jsme se s partnerem domluvili, že půjdu zpět tam, kde jsem bydlela ať se každý den nenervuju, ubližuji tím totiž ještě nenarozenému dítěti a bojím se o něj. Ale co bude dál? Sama se sebe ptám a nedokážu si odpovědět. Chci se tedy zeptat, zda máte někdo takové zkušenosti a jak to řešíte? Předem moc děkuji za jakékoliv rady M.
Související články v encyklopedii
-
Co se děje v bříšku po dobu těhotenství
Vývoj plodu
Těhotenství trvá 40 týdnů (počítáno od poslední menstruace), z nichž se 38 týdnů vyvíjí plod. Popišme si, co se bude v těchto týdnech dít.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
27.9.2019 21:30já myslím, že v tomhle případě může zasáhnout jen a jenom její otec a pokud ti říká takhle hnusné věci, jsou víc než na místě fyzické tresty. Jak je možný, že ti je schopná tohle říct a nepřiletí ji za to facka? Já bych v takovým případě už jen nevysvětlovala. Ona je normální spratek co si myslí, že si může dovolit všechno a nic se jí nestane. Taky mě ještě napadlo, jestli ji nenavádí její matka, aby se tak chovala. Každopádně v 6 letech už musí mít trochu rozum by pochopila, co smí a co ne. Případně by si ji mohla vzít její matka do péče. Nemyslím si že je dobrý nápad se rozcházet s přítelem pokud si rozumíte tak, jak mi to připadá z tvého dotazu, byla by škoda zahodit takový vztah. I on by měl znát priority a jednat... trochu jinak, než že tě pošle bydlet jinam
-
27.9.2019 14:55
ano, je možné aby dítě hrálo takové divadlo, moje dcera zvládala hrát divadlo i ve 4,5 letech a psycholožka o ní řekla, že je pěkná hérečka.
je možné, že se nedokázala smířit s tím, že táta někoho má. s jejím otcem jste se poznali až po jeho rozvodu? nemůže vám přičítat jejich rozchod a nedoufá třeba, že by se opět dal táta s mámou dohromady?
pro dítě to není snadné, možná se i bojí, že nebude vlastně patřit nikam - že ji táta může začít kvůli dalšímu dítěti odmítat, protože bude mít s vámi nové. je otázkou, zda ji nějak neočkuje i matka, protože tam je potřeba opravdu práce s oběma rodiči ne jen s jednou stranou. -
27.9.2019 23:47
Ano, partnerova dcera překračuje veškeré hranice. Perou se v ní pocity a nejspíš se sama nedokáže poprat se situacemi které prožívá. Pravděpodobně tomu hodně prospívá její maminka. Porozvodove boje, kdy je pro jednoho rodiče v horším případě pro oba, dítě jako rukojmí, jsou bohužel časté. Používají ho proti sobě jako zbraň a spojence. To je špatně a rodič tím ubližuje vlastnímu dítěti. Možná slyší od maminky, že vás nesmí mít ráda, protože je její holčička a vy jste vetřelec. Dcera nechce ublížit mamince a zklamat ji. Pak neví jak se má vlastně chovat a za své kladné pocity k vám se může cítit provinile. Řešení by měl hledat vás partner. On je ten, který by měl dceři vytyčit hranice. Pomůže jí tím i do budoucího života. Zároveň musí mít pocit, že je tu pro ni. Vy ji můžete jen nabídnout svou náklonnost. Pokud se bude chovat zle, tak ji ignorovat. Nechat může aby s ní mluvil. O tom co by si sama přála a co si přejete vy. Proč jsou její slova špatná a hledat spolu řešení. Není to snadné a člověk se musí hodně ovládat. Přeji hodně sil.
-
28.9.2019 19:22
Ahoj, úplně poradit nedokážu každopádně. Zkus se před ni rozbrecet . Na hrozne děti to pomáhá. A nebo a t zakročit táta . Ať ji rekne ze pokud se nebude chovat dobře a jak jste se domluvili nebude k vám chodit . (ona by se mela zaleknout a přestat ) ale mám takový pocit ze před tou holkou takhle někdo mluví ... Matka ? Nemluví její maminka nahodou tak
