Problém s rodiči
Dobrý den,v říjnu mi bude 18let,mojí sestře je 14 let.A obě máme problém s rodiči,ale ona je v pubertě aje i drzá,jenže na obě dvě je stejné měřítko,chodit spát přesně v 10,udělat všechno hned jinak je zle. vypínají internet protože jediný co je hned napadne je ze si hrajeme na internetu,ano mám tam pusteny film a fcb ale hledam u toho dalsi informace do skoly,delam ukoly,jenze oni vidi jen fcb,takze nam vypínají internet,normalne ho mame jen od 4 do půl 10 a kdyz se nastvou vypínají ihned.Na to že mi je za půl roku 18 mi přijde ze je to dost přísné.Moji vsrtevníci si doma povídají s rodici o jakýchkoliv tématech,me to proste nejde se snima takhle bavit.Kdyz me kamaradky nekam pozvou uz predem rikam ze mám trenink nebo nemam cas,nebo si neco vymyslim,protoze vim ze me rodice nepusti.Doma musim byt nejpozdeji v 9hodin.A to nejsem holka ktera chodi po barech,diskotekach a opiji se;(Ale uz nevim jak s timhle dal,rodice si nenechaji ani nic vysvetlit.to samé je i se školou,když dostanu známku je jedno jakou první co me nnapadne co mi na to reknou rodice?neucim se spatne mam 1,2,3.prosím můžete mi poradit jak tohle řešit? Moc děkuju
PS:omlouvám se za chyby mám nový telefon a nějak mi to ještě nejde
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
25.3.2014 6:49Ahoj, jako bych četla svuj deník
) Rodiče mě do 18 nepuštěli vubec nikam a když, tak do devíti doma, jednou jsem si vyprosila odklad až do desíti, ale to pro mě mamka přišla, bylo mi 16, pak už se mi to nikdy nepodařilo 
Od 18 jsem mohla být venku max do pulnoci a teprve ukončením střední školy a maturitou jsem jen musela říct, v kolik dorazím a už jsem třeba mohla přijít ve tři ráno, aniž by mi někdo něco řekl. Internet jsme doma měli až později, tak to problémem doma nebylo. S odstupem času jsem rodičum vdečná. Je mi 28 a nemyslím, že bych o cokoliv přišla. Jasně, tenkrát jsem to viděla jinak, kamarádky, co střídaly kluky od 15ti, flákaly se po nocích, kouřily, připadaly mi tehdy děsně cool, ale když to vidím už z pohledu "dospělého", jsem našim velmi vděčná, že mě i tou přísností spoustě věcí uchránili. Nic ti neuteče, já si to pak všechno vynahradila během studia na vysoké škole, ale protože už jsem to měla v hlavě srovnané, nehrozily mi žádné excesy a všeho bylo s mírou. A ještě jedna věc, až mnohem později z našich postupně sem tam vypadavalo, že mamka skoro pokaždé stála v noci u okna a vyhlížela mě, bydlíme mezi trojuhelníkem hospod, v víkendu tu byva docela rachot, děcka jsou blbé a ze srandy řvou a ječí, někdy se z toho ježí chlupy, museli být strachy bez sebe, tak je zkus pochit, že to je jejich zpusob ochrany. Chtějí tě chránit tak dlouho, jak to jen bude možné -
25.3.2014 0:06Ahojky heled chápu tvé rozhořčení že na tebe a tvou sestru berou rodiče stejné měřítko ale my jsme to měli se sestrou podobně no my jsme celkem 3 ale nejstarší už s námi nebydlela mamka prostě chtěla že když se učíme tak se učíme žádný hraní internet a podobně takže když něco byl průšvih nebo sme se hádali kdo bude na pc automatika vypojení netu a byli jsme bez něj a taky jsem to přežila nebo jsme se museli střídat max po 2 hodinách a v 8 večer se tam dávala televize prostě to tak mělo fungovat zkus si trošku promluvit s maminou sama až třeba ségra nebude doma ani táta nebo tak že už nejsi maláa že seš jiná než ségra dokaž jí že se učíš a tak a že si přeješ aby ti důvěřovala pouštěla tě ven přeci jen eště nejsi plnoletá má o tebe starost to je pochopitelné proto tě asi ani nechce pouštět já sm vždycky byla a jsem i ted s mamkou ve vztahu dvě kamarádky a jsem za to ráda ale prostě pravidla sme museli respektovat ze školy domů najíst úkoly do školy pak ty doma pak venek a v zimě nejprv najíst ven pak úkoly a pc byl za odměnu i internet a chodit spát v 10 je normální čas pokud druhý den vstáváš do školy taky jsem tak měla chodit spát ale nikdy mi to nevadilo byla jsem ráda že lehnu a spim
a to že doma máš být do 9 měla jsem to stejně je to jen normální obava rodičů chtějí tě chránit ono když je zima tak je tma už po 5 hodině to jsme vždy měli být doma už v 8 zkrátka na závěr nejsi plnoletá rodiče maj o tebe starost tak bych to viděla já z vlastní zkušenosti takže zkus o tom s mamkou promluvit ale nečekej zatím nějaké zásadní změny pořád eště nejsi plnoletá a mamka za tebe nese zodpovědnost bud ráda že tě takto hlídá než abys jí měla být ukradená tohle je správná výchova kterou schvaluji tak sem byla vychovávaná a to mi je ted 20 let známkama to není prostě jen starostí tvé mamky ale oprávněné starosti ale jak sem ti napsala zkus si promluvit sama s maminou a uvidíš nestyd se -
25.3.2014 7:58já jen doplním ostatní příspěvky.. já i mj manžel sme oba nejstarší dětí svýh rodičů a můžu v klidu říct že to funguje všude stejně.. já směla být venku do 8 tak mladší bráškové taky.. a manžel ten to má snad ještě horší.. já jsem od bráchů 2 roky a manžel asi o 5 a taky směli oba všechno zaráz..
-
25.3.2014 9:04Jak uz holky psali, jedinou cestou je promluvit si s rodici a po vzajemne dohode trosku rezim, ale jak uz to tady padlo, ONI O TEBE MAJI STRACH. A uprimne se jin nedivim, doba je jina a v mnoha momentech hodne drsna
ale i v minulosti to bylo o pravidlech, kdyz mama rekla, ze v 5/10 doma, tak presto nejel vlak. Nemyslim si, ze bych o neco prisla, timto rezimem. A za kazde nedodrzeni domluvenych pravidel nasledoval trest, zakaz chozeni ven, drivejsi prichody, domaci prace, apod. Rychle jsem pochopila, ze doma musim byt vcas a tim mne naucili dochvilnosti Jinak bude ti 18, ale zatim ti neni a jsou za tebe zodpovedni. Zaroven u nich bydlis, tak je na miste respektovat jejich prani. Segra v 26 musi rict v kdy a v kolik bude doma a je to pro klid dobre, ale take se dohodnou kdo co kdy udela, zajisti, apod. -
25.3.2014 10:51
taky to znám, ale úplně nejhorší na tom je, že teď když jsem u našich na návštěvě a třeba mamka jde na nějakou oslavu, tak já jsem taky nervózní a vyhlížím, jestli už se nevrací. Syna mám malého a myslím, že on bude mít taky milion protestů proč jsou pravidla zavedená.
Malý má 3 roky a odbourala jsem u něj počítač i televizi a je nám fajn. Občas pustíme pohádky na dvd, ale hodně si čteme a umí se zabavit i sám jinak. Já televizi už taky hodně dlouho nepustila ani sobě a o nic jsem nepřišla. Na internet chodívám, když prcek spí.
Dřív jsem měla pocit, že bych o něco přišla, kdybych nesledovala seriály a neseděla na fb. Ve skutečnosti se nic nestalo a mám spoustu času na jiné věci, které mi momentálně dávají víc. -
25.3.2014 8:02
Já bych jen dodala, že se cítíš oprávněně špatně, když se chovají k tobě stejně jako k mladší sestře. Je to dokonce i jedna z hlavních "chyb", kteří rodiče dělají vůči svým dětem (mám malý mimčo, tak studuji informace o výchově). Starší dítě má mít více povinností, ale i více výhod. Mohla bys to použít při přesvědčování mamky, ať se k tobě chová trochu jinak jak k sestře. Dávám příklad knihy, kde je to trochu popsáno: Jiřina Prekopová - Jak být dobrým rodičem: Krůpěje výchovných moudrostí (kapitola nazvaná Sourozenci). Určitě najdeš i jiné zdroje. Hodně štěstí
-
25.3.2014 9:04Já se bohužel taky přidám k těm, u kterých je to normální.. Na gymplu navíc byl počítač s internetem u mámy v pokoji a mohla jsem na něm být maximálně do devíti večer a to od sedmi, protože ve špičce to bylo drahý (měli jsme velmi "pokrokový" vytáčený internet, kde se všechno načítalo 10 min a to není zas tak dávno, jen u nás jiný možnosti prostě nebyly). Taky jsem nikam moc nemohla, uvolňovat se to začalo trochu až ve čtvrťáku, kdy jsem přespávala u tehdejšího přítele, ale to taky proto, že jsem chodila na kurzy k profesorce do státní opery a končila jsem u ní v 8 večer. Všechno se začalo uvolňovat až na vysoký (to mi bylo 20), kdy se přestěhoval počítač ke mě do pokoje i s lepším internetem, protože už jsem ho prostě ke škole potřebovala nutně a taky jsem chodila na brigádu, takže jsem bývala celý dny pryč. To už jsem taky chodila s manželem, takže když jsme se scházeli, vracela jsem se domů třeba kolem půlnoci. Asi určitě není dobrý, aby tě posuzovali rodiče stejně jako tvou mladší sestru, o tom bych s nima opravdu promluvila. Jinak, co tu píšou holky, já jsem teda ta mladší a neměla jsem žádnou cestičku ušlapanou, spíš naopak, protože moje sestra nebyla a stále není nikdy schopná přijít včas, takže já jsem měla boje o vlastní svobodu velký a myslím, že k tomu rozhodně pomohl i mobil, na kterým jsem se mohla mámě hlásit. Jo a právě proto, že jsem bydlela s mámou, tak tátu právě v tom období popadaly nápady, jak mě vychovávat, takže se ke mě choval jak k šestiletý, to se opravdu nesetkalo s úspěchem
