Problém se vztahem
Ahoj holky,potřebuji radu.Jsem už s nervama v prdeli a nevím jak to mám všechno řešit.S přítelem jsme spolu 5 let a máme spolu roční dcerku.Vždycky jsme měli krásný vztah,ale od té doby,co se nám dcera narodila je to horší a horší.Bydleli jsme dřív u mého otce,i půl roku poté,co se dcera narodila.Jenže už nám to lezlo všechno na nervy a našli jsme si jiné bydlení.Myslela jsem že bude všechno lepší,budeme mít více soukromí a času jeden na druhého.Ale velmi jsem se spletla.Od té doby co jsme sami to jde z kopce.Už si ani nepřipadám jako ženská,ale jen jako matka a služka.Baví mě se starat o dceru,miluju ji a jsem ráda že ji mám,ale partner mi s ničím vůbec nepomáhá.Malou přebalí tak dvakrát do měsíce,krmit ji nebude,protože by byla špinavá (mimo to on amni neví,co malá v roku jí),atd.Jen se s ní pohraje a tím to hasne.Když se chci jit okoupat,tak po chvíli doletí a žene mě z vany,protože prý malá řve.Není schopný ji ani pohlídat,když si chci odskočit třeba na kafe s kamarádkou nebo do obchodu.Co se týče domácnosti tak je to to stejné.Očekává ode mě ,že bude mít každý den teplé jídlo,bude pouklízené jako ze škatulky,večeři mu donesu až do postele a že mi za to nemusí ani poděkovat.Mě to hrozně štve.Poslední měsíc a půl už spolu vůbec nekomunikujeme.Přestala jsem každý den vařit jako otrok a uklízet,protože kdzž jsem něco uvařila,tak to bud nejedl nebo měl blbé připomínky,co to je za blaf a podobně.Pořád se hádáme a nebo naopak spolu vůbec nemluvíme.Konverzace zamrzla na tom nejnutnějším (čau,dobrou,co malá).Dokonce spolu ani nespíme.Ted na čarodějnice jsem se sbalila a odjela na noc k tatkovi a jemu to neřekla.Chtěl pak všechno řešit po telefonu.Tak jsem mu řekla,že mě to už nebaví,že se ve vztahu s ním trápím a řekla mu všechno,co mi vadí.Jenže neumí své chyby přiznat.Začal všechno obracet proti mě a citove me vydírat.Jak mě miluje a zústane to tak i když se rozejdeme,co malá,co budu sama dělat bez peněz atd.Nechtěla jsem to po telefonu řešit.Ale druhý den jak jsem se vrátila tak se se mnou nechtěl vůbec bavit.Nevím co mám dělat.Jsem zralá tak na nějaké antidepresiva.Jak se ho mám zbavit,když to nechce řešit.Mám strach z citového vydírání a z toho,že mi bude dělat zle s dcerkou.Můžete mi prosím poradit,co mám dělat a jak to řešit?Moc Vám děkuji
Související články v encyklopedii
-
Každodenním hýčkáním ke kráse
Pravidelná péče o pleť
Pokud toužíte mít pleť zdravou a hezkou, je nutné se o ni pravidelně a dobře starat. Teprve až každodenní „údržba“ Vám přinese ovoce.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
2.5.2014 15:17podle toho, co píšeš, už váš vztah nemá dál cenu nebo spíš už to ani vztah neni, jenom se trápíš i s malou... pokud to on nechce řešit, tak to s ním prostě neřeš (jednou nic, podruhé nic, potřetí nic a konec, když nechce tak nechce), být na tvém místě odstěhovala bych se od něj a zkusila nový život, vím že to bude hodně těžké hlavně na začátku, ale pokud bys to nechala tak, bude to asi čím dál horší, pokud máš dobrý vztah s rodinou, tak bych se pokusila řešit problémy, které by ti případně dělal i s ní... je lepší aby vás na to bylo víc... musíš být silná a nenechat se vydírat... myslím, že bys to zvládla dobře i bez něj, protože bez něj si to přece zvládala i do teď a to bych mu připomněla pokud tě bude vydírat jak si tady psala...
-
2.5.2014 22:33
no, nebudu se tady rozepisovat o tom co už holky napsaly, ale možná jsi měla u toho otce zůstat dýl, dokaď by tě neodprosil a nepřijel si pro tebe, to že ses za ním hned druhej den vrátila ho utvrdilo v tom, že to nemyslíš vážně nebo že si s tebou může dělat co chce.. a když ses teda pak vrátila a nechtěl se s tebou bavit- tak to ses měla rovnou zase na patě otočit a odejít. toť tak můj názor.
-
2.5.2014 19:23Miminko ve vztahu znamená velkou změnu... ze začátku jsi se maximálně věnovala mimču a přítel se možná cítil zanedbávaný. Ale je to přirozené. Myslím si, že takovouto krizi prožívá a řeší spousta párů.
Zkus se zamyslet nad tím, že jste v opačných rolích, co by ti vadilo, kdyby ti on vyčítal? Myslím, že je to vše o komunikaci - když se budete snažit, vztah udržíte... ale musí to jít z obou stran. Nechci se ho zastávat, ale nic není černo-bílé a ani ty určitě nemáš teď nadhled.
Pokud tě nepodvádí a máš ho ráda, zkus udělat něco neobvyklého - třeba uvařit něco oblíbeného k jídlu, koupit víno a večer si jen tak sedněte - nezapínejte televizi a jen si zkuste povídat-třeba jaké to bylo před těmi 5-ti lety, že jsi byla opravdu šťastná, atd. Uvidíš dle jeho reakce, jestli má na vztahu cenu opravdu pracovat...
Držím pěsti! -
3.5.2014 21:02
Další, která má problém se vztahem, když se narodí dítě
Ach jo, proč je to dneska takový problém? Doufám, že první věta tazatelku a ostatní nenaštvala. Je to takový zoufalý povzdech, protože to mám stejně malé je půl roku a manžel si už jednou zabalil věci, že odejde. Byla jsem trochu potvora a použila jsem taky citové vydírání, za což nejsem na sebe pyšná, ale udržela jsem ho doma, abychom si o tom stačili promluvit. Manžel problémy neřeší, on vždycky odejde, nebo nemluví :/ Probrali jsme to a je to lepší. Občas ale lituju toho, že jsem ho zastavila... Nevím, je to takové na houpačce. Někdy je k sežrání, jindy bych byla nejradši s dcerou sama... Proč je to dneska tak komplikované? Proč mi přijde, že to bylo dřív jednodušší... Ale my se nedáme, my překonáváme a doufám, že překonáme 
-
12.5.2014 15:00
achjo, to mě mrzí že to takhle dopadlo, to nevypadá dobře. šanci dostal a jestli ji nevyužil nebo využil špatně, tak se sbal a odejdi k otcovi, na pár dní, týdnů... nechej mu jen vzkaz na stole že už dál nemůžeš atd... uvidíš co se stane. pokud mu to nedojde ani takhle, tak asi konec. zkus to udělat ještě takhle a zkus těch pár dní zůstat u otce a zkus třeba i nekomunikovat. HLAVNĚ se ale nevracej domů hned, kdyby si milej náhodou hned vzpomněl! musíš ho pár dní vydusit jinak si to nezapamatuje!!!!
-
2.5.2014 16:33Ahoj to znam, co pišes jsem mela to same, s pritelem jsem 13let akorat jsem mu prisla na to, ze me podvadi po dobu 9mesicu v tehotenstvi a malemu kdyz byli 7mesicu me uz to bylo divne, tak jsem delala kolomba a prisla na to, ze se taha s kolegini s prace. ted to davame do kupi taky me vydiral ohledne syna, ale mam fajn rodinu ta me podrzela ve vsem co bych udelala. nesmis dat na sobe znat, ze se bojis to jsem delalal pak kdyz jsem bouchla do stolu, tak videl ze nemam strach. A na psychijatra jsem byla taky jeta, ale vyporadala jsem se, ale porad to ve me je jak to mohl udelat. Za dobu co se snazime, tak jsem prisla na to, ze chlapi jsou proste deti o ktere se musis starat a zarli na sve potomky (je to divne, ale je to tak) ted co jde mali spat, tak jsem s pritele a je na nem videt, ze je rad i ve vztahu je veliky pokrok. Jedna rada rikej si ze mas krasnou dceru, ja to delalal a malej byl jako radar, kdyz jsem byla ve stresu, tak to poznal a byl, ze me tez vypsichlej. tak jsem zacla chodit do posilky, plavat, diskoteky doma. a jednou tydne kdyz je doma tak rano nevztavam a hlida pritel abych se jednou tejdne vyspala je to fajn
Hlavu vzhuru drz se
