Problém v rodině

Otázku položila: Anonymní uživatelka #159718 13.11.2013 17:03

Ahoj, chtěla bych se zeptat na váš názor či radu jak dál. Jsem uplně na dně :( deno deně se s našima hádám. je to vždycky kvůli prkotině. jestli mám poklízíno nebo jestli jsem vytřepala koberec atd. měli jsme s otcem dohodu že do 17:00 se nebude starat o to jestli mám poklízíno ale prostě musí to být do tý doby uděláno. Jenže vždycky když přijde domu (15:30) začne rozkazovat že nemám to udělaný a tam to a toto. a když mu připomenu naši dohodu tak dělá jako že nic. vždycky když mu to řeknu tak na mě zpustí že se chovám jak nějakej rozmazlenej spratek a takový ty řeči. Vždycky mě vyhrožujou že se neuvidím s přítelem, že nebudu chodit ven, zabaví mě mobil, notas. Ve škole mám samý problémy. Na známkách to jde hodně vidět že něco není se mnou v pořádku :( Jsem ve stresu a strachu. Už jednou mě naši řekli at se seberu a odejdu z domu. Když jsem si našla kluka neviděli v tom problém, ale jak začal studovat v Brně už to problém je. Chce me být prostě co nejvíc spolu. když máme chvilku volna chceme být spolu. jenže naši rodiče to nepochopí. Nechcou abych se s ním výdala a to jsme spolu už 10 měsíců. Už nevím jak dál připadám si jako bych tam byla vážně jenom na uklízení vaření nic víc. Jak nějaká služka. Muj bratr všechno muže ten má všechno dovolený ale já ne. On se vubec neučí noší špatný známky a nic mu neřeknou ale já když dostanu za 3 tak už je hnedka problém je se neučím že na to dlabu a musím víc u učení sedět. Jsem na zhroucení nevím co dál. Je mi ze všeho špatně. skoro nic nejím. prostě nemám chut. Mám chut se zbalit a odejít i když mi je pouhých 16 ale nad vodou mě drží přítel ale už dál nevím. prosím co mám dál dělat?? Jsem v háji uplně. Děkuju za radu :(

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)



  • Ahoj dusinko...
    S Tvym psanim ke mne prisla i zkutecna uzkost, tak Ti posilam alespon vzdusmo objeti a vzkaz, abys vydrzela tohle perne obdobi... Jsem si jista, ze kdyz Tva mama rika bez z domu, dozajista je to jen pod vlivem nejakeho trapeni, ktere neumi sama resit...clovek kdyz zle reaguje, tak je to bud z totalniho nestesti, nebo z bolesti a trapeni. Mne ososbne to zni, jako, vrat se nam takova, jaka jsi byla predtim, nez jsi zacala chodit s pritelem.... V cemz muze byt zarlivost, smutek, z toho, ze jsi jim tak rychle vyrostla a vznikl mezi vamo odstup... Kazdy se zmeni, kdyz s nim hybe laska.....

    Paklize Ti byva hodne uzko, zavolej si treba na tisnovou linku, skutecne ti tam pomuzou, jsou na dratech zkuseni psychologove. Urcite neodchazej z domu, zibìvit venku neni pro jemne 16-ti lete devce, jako jsi Ty. Ver ze ja zila tez bez rodicu jiz od 16.ti a a mela jsme kde byt a nebyl to med, maminka mi tolik chybela a to i kdyz jsme se spolu predtim casto hadaly.

    Jedno je jiste...Kazde trapeni jednou pomine a kdyz budes silna a budes na kazdem nestesti hledat dobrou stranku(prozradim Tio tajemstvi, kazde, i to nejvetsi nestesti ma minimalne jednu dobrou stranku, ktere se lze chytit a tak z problemu vyjit), dostanes se z kazdeho i velkeho zivotniho maleru ven.

    Tvuj problem, takhle od oka z meho pohledu by se mohl dat zlepsit tim, ze se zacnes trochu vic venovat skole, a zlepsi si znamky, pak treba i rodice uvidi snahu a nebudou Ti pritele zakazovat. Co se tyce povinnosti? To je tezky, nasi tez uprednovali brachu, to neres, je to kluk a zatim ne vsude v rodinach s epraktikuje rovnost v pohlavi:-D.

    Preju Ti hodne stesti a at se Ti zase dari epe, jak v rodine,. tak v zivote:-)

  • Milá slečno těžko radit. Také jsem maminkou šestnáctileté dcery a dobře vím,že uklízení není v tomhle věku zrovna smysl života. Moje dcera si musí uklízet pouze svůj pokoj, obstarat křečka, občas vyvenčit psa. Ráda vaří a peče, tak když chce něco nám nachystá. Chci po ní aby se věnovala škole a dodržovala dohodnuté časy příchodu domů. Závodně tancuje rokenrol a trénuje i malé děti, času jí to vezme dost. Taky chce být se svým klukem, nebo kamarádkami:-) v podstatě na nic jiného jí nezbývá čas. Já jsem ráda,že mám hodnou a chytrou dceru a zatěžovat jí třeba mytím oken mi přijde jako blbost, kolikrát mi sama od sebe pomůže ani nemusím říkat. Tvý rodiče by si měli uvědomit,že mládí se má užívat a že se nauklízíš jednou dost až budeš mít svojí rodinu a děti. Zkus s nima promluvit, řekni jak se cítíš, jsou to rodiče měli by tě pochopit.

  • trinetka13.11.2013 18:09

    Ahoj, když mě bylo jako tobě, měla sem u našich podobnou pozici s tím, že můj otec mu máti mlátil když se ožral a to bylo minimálně 2x. do měsíce do tohoto extrému.. Já prostě čekala dokud mi nebylo 18 a neměla sem po maturitě.. Hned od matury sme měli maturiťák a z maturiťáku už sem jela k mému teď už bývalému.. Moji bratři nosili také asi o 2 stupně horší známky než já.. Bylo jim dovoleno nohm víc než mě i když byli mladší.. Jinak já to doma řešila tak, že jsem zatla zuby, udělala co po mě chtěli.. měla jsem pokoj v patře, takže sem se tam zavírala a jejich společnost nevyhledávala ( ještě musím dodat, že otec teda tyran všech a matka mě neměla zrovna v lásce a nemá doteď ) Teď je mi 26 sem vdaná a s manželem máme koupený dům asi 150 km daleko.. s rodiči se vidím jednou za půl roku když tam jedem na narozeniny.. a tím to končí.. oni mě téměř nevolaj a já sem ráda že mám od nich pokoj. Takže radím to vydržet a hned jak budeš moct jít s po svých a dobrovolně.. můj první naštěstí už vydělával takže to šlo a později už sem byla výdělečně činná i já.. Jinak sem celý svoje dětsví měla představy jak to půjdu ukončit skokem z mostu.. Naštěstí sem díky kamarádům a jejich morální podpoře nějak doklepala tu maturu a ádijé.. jinak pokud přítel ví jak to máš doma tak to snad pochopí pokud by ses neozvala ne?

  • Měla jsem podobný problém. Naši jsou rozvedení a žiju jen s mámou. Také se cítím, že mě má máma jen na vaření a uklízení, nic víc. Když si našla přítele, ještě se to zhoršilo. A víš co, potom jsem si našla přítele já. Dával mi vážně dobré rady, jak s mámou aspoň trochu vyjít. Snažila jsem se, zkoušela jsem si s ní promluvit, ale všechno bylo marný. Vím, jak těžké je z takové situace vyjít ven. Podle toho, co píšeš, bych ti asi nejlépe poradila toto: Zlepši si známky. Není tak těžké zamakat a trochu to vylepšit. S tím nejezením, to nedělej! Já jsem se několik měšíců řezala, ale teprve teď jsem pochopila, že to bylo naprosto zbytečné. Život je plný nástrah a je smutné, že přichází už v tak nízkém věku, ale víš co? Musíš je překonat, já to taky zvládla a ty to zvládni taky. :-) Velká rada do život: Vyprdni se na ostatní, co tě ponižují, pomlouvají a nemají tě rádi. Ty máš svůj vlastní život, který žij a neřeš problémy ostatních. ;-) Snad jsem ti aspoň trochu poradila, držím palečky ať se to zlepší. :-)

  • :'-( Ach jo holka co s tebou asi to máš vážně teď hrozné neboj to se vylepší ted na tom taky nejsem nejlip ale to ted tady nepatrí.

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 80 461 otázek, kterým se dostalo 272 332 odpovědí a 410 237 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se

TOPlist