Problém ve vztahu - váš názor?
Ahoj holky,
nikdy jsem se takhle na netu se svými problémy nesvěřovala, ale za zkoušku nic nedám, alespoň si přečtu názory ostatních.
Jsem s přítelem přes 10 měsíců, oba studujeme na vysoké (já Praha, přítel Plzeň) a asi ještě cca 2-3 roky studovat budeme. Takže je vztah založený na vídání se o víkendech. To není takový problém, jsem na tenhle typ vztahu zvyklá.
Problém je, že přítel je hodně fixovaný na své rodiče, hlavně tedy na maminku, která je citově slabá a hodně na ní dá. Neřekla bych doslova mamánek, ale už je to na hraně. Příklad - přítel chtěl v 8 večer zajet se mnou na večeři (neplánovaně), ale maminka mu naznačila, že ne a nejelo se. Prostě nechce s ní přijít do jakéhokoliv konfliktu. Navíc čas trávíme hodně u nich doma - vlastní bydlení si dovolit prostě ještě nemůžeme.
Občas mi přijde, že mě i staví na druhou kolej. Ani ho nenapadne, že bych s ním chtěla jen na dovolenou sama, vždycky to je takový - pojedeš s náma na lyže (tím myslí sebe a jeho rodiče)? Letní dovolená se samozřejmě zase plánuje s nima. Je nám 21 a já nechci mít pořád za zadkem jeho rodiče, ačkoliv si na ně nemůžu jakkoliv stěžovat. Ještě uvedu jeden příklad - 10.2. máme mít roční výročí, ale hodně hrozil, že přítel pojede s rodičema do Itálie na lyže, kam já z finančních důvodů nemůžu. Přítel mi řekl, že to výročí bude muset počkat.
On mě má rád, já to vím, ale je i pro něj těžký rozvrhnout víkendový čas mezi mě a jeho rodiče. Akorát to dělá tak, že je to na úkor mě. Jsou to jen mé pocity, nejsem moc velká stíhačka, fixovaná na něj atd.? Nevím ani, jak si s ním o tom promluvit, aby to nevypadalo to tak, že ho tahám od rodiny.
Díky za jakoukoliv pomoc a za to, že jste to vydrželi celé přečíst. 🙂
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
13.11.2017 8:59
bohužel, je očividně hodně fixovaný a do budoucna to může dělat dost problémů.
pokud mu rodiče ve 21 letech řeknou, že s tebou v 8h nikam nepůjde a on na to dá, tak bych si s ním dost vážně promluvila. -
13.11.2017 8:58Tohle je mamánek.. Já jsem byla ráda, že jsem se studiem vysoké školy mohla vypadnout z domu a starat se sama o sebe. V 21 nechápu jak někdo může být takhle fixovány na rodiče a nežít už svůj život podle sebe. Ano pořád to jsou rodiče, kteří pravděpodobně platí studium a bydlení, ale musí s nimi trávit i volný čas? Pro mě by bylo rozhodující hlavně to, jestli se v případě sporu mezi Vámi a maminkou (nebo rodiči) postavil na Vaši stranu, jestli si stojí za Vámi a Vaším vztahem. Pokud už taková situace nastala a byla jste vy ta špatná, tak nohy na ramena.
-
13.11.2017 14:22
Bohužel, jak píšou holky, tohle není na hraně, to už je za hranou... není mu 14, ne? Já bych to tak nenechala no. V tomhle věku bys měla být na prvním místě ty, ne maminka. Ať se to mamince líbí, nebo ne, on je dospělý chlap, který má vztah, holku, co ho miluje a se kterou by měl trávit čas. Maminka má tatínka... Já jsem v tomhle docela radikální a mamánky fakt nedávám. Bohužel, na vině bývají spíš matky... Já bych utíkala (beze srandy), ale pokud chceš něco zkusit, pak tohle: Napadlo tě někdy promluvit si přímo s ní? Jaký spolu máte vztah? Potřebuješ si matku získat na svou stranu. Sem tam polichoť, občas jí "jen tak" zavolej, pozvi ji do kavárny... Zkus si z ní udělat kamarádku. Sama budeš koukat, kam to povede
-
13.11.2017 20:37
Promluvila bych si s ním o tom. Protože když tohle dělá teď... vlastním bydlením se to nezlepší - alespoň žádný takový pár neznám. Normální přeci je přizpůsobit rodiče vztahu ne přítelkyni mamince. Jí zlobit nechce, ale že zlobí tebe mu nevadí? Tuhle radu dávám nerada, protože do těch vztahů člověk nevidí nikdy pořádně, ale pokud se ani po "domluvě" nezmění utekla bych.
Představ si, že maminka má jiný názor na výchovu vnoučka než ty. Budeš chtít vychovávat podle tchýně? Protože tvůj přítel bude poslouchat pravděpodobně ji ne tebe. Je sice dobrý, že tě má rád, ale takový chlap je pro život nepoužitelný a časem budeš akorát nešťastná. -
13.11.2017 20:29
Bohužel, souhlasím s holkama. Je to za hranou, úplně ukázkový mamánek. Mám staršího přítele, je mi 18 a jemu 23. Budeme spolu už skoro 2 roky. Studoval v praze, takže má s kámošem a jeho přítelkyní byt v praze a jezdil za rodičema sem, pak už hlavně kvůli mě. Jezdil sem jednou za 3 týdny, pak tu byl kvůli mě hodně často a teď má v praze práci a vídáme se o víkendu. Když přijede, jsme u jeho rodičů. Maminka se o něj hrozně stará, on se ale moc nedá
Jo, pere mu a žehlí. Ale nenechá si do ničeho moc kecat. Hlavně teda že něco nemá dělat, že si má uklidit apod. Dokonce jsem zjistila, že mu ještě nedávno mamka posílala kapesný, to nemá až teď od září. Rozdíl mezi ním a tvým přítelem je ten, že ten můj si do ničeho moc nenechá kecat od svojí mamky a že kecá fakt hodně. Dokonce se kvůli mě i několikrát pohádali, když mu řekla, že nechápe, proč je se mnou a že má na lepší. Je možný, že se to zlepší, ale pravděpodobně ne. 
Mě asi pomohlo se s jeho mamkou víc bavit, třeba jen tak přijít si povídat a koukat s ní na televizi nebo ji s něčím pomoct.
