Problémy s partnerem

Otázku položila: Anonymní uživatelka #117725 24.10.2013 23:54

Dobrý den maminky, začínám být bezradná a nevím si rady. S přítelem mám 10 měsíčního syna a poslední dobou to hodně neklape. Je rozmazlený, nikdy nic nemusel, maminka se o něj starala a nosila mu polívečky do postele i ve 23 letech (nepřeháním) nikdy nepomohl doma s úklidem, s níčím, byl všemi milovaný a obskakovaný a to se na něm dost podepsalo. Máme 10 měsíčního syna, skoro mi s ním nepomáhá, říkám skoro, protože mi argumentuje tím, že s ním byl 2x venku, 1x s ním vstal a 3x jel za svou matkou, která se starala, občas mu dá najíst, když hodně prosím. Má ho rád, řekne mu ahoj, když přijde z práce, někdy si ho na dvě minuty vezme, ale to je vše a pak si jde (jak byl vždy zvyklý) lehnout. V noci spí, nikdy k malému nevstával, i když jsem tři noci v kuse nespala, on nepomůže, přijde ve tři hodiny z práce a jde si lehnout k notasu. Nepomůže ani s ničím doma, po sobě si neumí uklidit talíř nebo vyhodit dopitou lahev ci vyhodit obal. Když se mu snažím říct, že potřebuji pomoct, tak začne, že po mě nechce, aby měl každý den navařeno, tak at "mlcim" Ze jini to tak maji. Jsem neschopna kdyz se staram o dite, nestihnu uklidit a navarit a unavena nemam byt proc, protoze jsem doma a to je preci pohoda. Maly je narocny, porad vyzaduje pozornost, to jiste znate, nekdy se nestihnu za cely den ani najist, do toho se snazim uklizet, pect a varit, myslim, ze to zvladam dobre, ale podle nej....
dalsi vec je ta, ze se zastava ve vsem jen sve maminky, vnuk je pro ni vsim, chodi k nam 3x tydne a vetsinou tam jezdime i o vikendu, na me je to moc, tak jsem rekla, ze s nim chci byt 3x tydne ja a ona prijede jen 2x....mimochodem neprijde jen na odpoledne, ona si ho vezme odpoledne a vrati druhy den vecer. A pritel je nastvany, ze jsem zrusila jeden den a zastava se ji....kdyz nestiham, tak proc nechci aby prijela a vzala maleho na prochazku a proc by on me mel tedy pomahat, kdyz ona ho vezme ven a ja muzu uklizet (doslova)...uz nemam silu se takhle dohadovat a ztracim se v realite, nevim jestli je to doopravdy tak neunosny jak mi to pripada a odesli byste od takoveho chlapa, nebo se mi to jen zda a jsem na nej moc narocna :-(. Co byste delali vy? Mam taky hodne vycitky kvuli malemu, je mi ho lito ze ma nanic otce, nebo ze bych tu rodinu znicila. Doufám, ze bych mohla najit lepsiho chlapa a byt stastna, ale nevim jestli to neni naivni predstava. Uz nevim co si myslet :-(

Neznala jsem ho predtim, byli jsme spolu kratce a syn prisel necekane i pres ochranu. To ale nebyl duvod k potratu, takze to dopadlo jak to dopadlo...spolu jsme zacli bydlet az po prichodu z porodnice. Navic dokud byl jeste zamilovany, tak se vliv maminky tolik neprojevoval. Ano, tchyne si ho bere na noc, malej ma u ni svuj pokojicek s veskerym vybavenim, muzu byt rada, ze jsem si vydupala jen jednu noc a ne dve. I tohle byl problem, protoze je to proti jejimu zajmu a to partner nesnese....nechat mu maleho na hlidani jsem zkousela vickrat, kdyz mu to nereknu den dopredu, tak mam smulu a kdyz jo, tak mu prijede pomoct tchyne (klidne i v sedm vecer), moji rodinu skoro nevidame, jenze oni nemaji tolik zajem. Matka zije s nevlastnim otcem a jejich detmi, me odstrcili uz v detstvi, muj vlastni otec zije v praze, tam jsem jednou odjela na tyden, ale partner sel na cely tyden k mamince a pak jsem byla akorat ja ta spatna, ktera se o nej tak dobre nepostara, ktera mu neco vytyka nebo po nem neco chce...po sobe si neuklizi, ani kdyz ho o to poprosim. Reknu mu a poprosim, aby nenechaval v lednici krabici mlika, kde jsou jen tri kapky a vyhodil to a on rekne, ze ne....nevarim mu kazdy den, ani to nestiham, jenze jidlo je to jediny, co neni liny si udelat, takze jsem vuci nemu bezradna mam pocit.

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

  • Je to ještě kluk a maminčin postup ho v tom jen udržuje. Zkus to přes ni. Promluv si s ní, v klidu, vysvětli jí, jak se vedle něj cítíš - oceň, že se vám snaží pomáhat, že si toho velice vážíš, ale že potřebuješ, abys vedle sebe měla oporu muže. Třeba to ta jeho máma dělá taky proto, aby pomohla udržet synovi vztah. Najdi si nejdřív cestu k ní, když dosáhneš toho, že pochopí, že její pomoc stojí synovi v cestě k tomu, aby dospěl, tak ji budeš mít na svojí straně. A nebudeš se muset s partnerem marně hádat. Důležité ale je, jak to funguje v manželství u jeho rodičů. Jestli je otec obskakován stejně jako syn, asi moc velkou naději na to, že by pro tebe našla pochopení, nemáš. Ale za pokus to určitě stojí.

  • když čtu ten dodatek. vždycky mi připadalo nahouby nemít sex až do svatby,že když se ti dva mají rádi tak proč spolu nemůžou i spát.že to je omezování svobody vírou. no když tu čtu tyhle příběhy tak si vždycky říkám že svoje výhody to taky má-bez sexu se opravdu nemůže stát že neplánovaně a brzo otěhotním s někým naprosto nevhodným pro rodinu.

    a k problému: lehký to nemáš a myslela bych si že má smysl zabojovat ale to je mamánek kterej má 100% podporu od matky a ty vždycky budeš ta špatná.myslím že šanci na změnu máš jedině když se odstěhujete z dosahu jeho matky a zkusit ho pomalu převychovávat ale předpokládám že on se neodstěhuje protože 1. by mu chyběl servis jeho matky a on to dobře ví a 2. jeho matka to nedovolí (hádám že bude zvládat i citový vydírání nebo jinou manipulaci). asi bych se odstěhovala já i s děckem a řekla že se k nám může přistěhovat,že jsi ochotná na něj čekat třeba rok (nebo jenom půl roku,nevím.to už si urči sama ale pokud bys byla na něj ochotná aspoň chvilku čekat tak je potřeba mu dát reálnej čas-chvilku na rozmyšlenou a pak taky aby si v novým místě bydliště případněa našel práci).není to jednoduchý,ale když se odstěhuješ a kopneš ho do zadnice tak to taky bude těžký. u soudu o péči ap. by určitě hrálo pro Tebe že na něj čekáš a nemáš hned jinýho chlapa

  • a jak často se vídáte s tvoují rodinou (rodiče,sourozenci)? nechceš to zkusit vyřešit jinak než rozchodem?už máte dítě,že je takový sis musela všimnout ještě dřív. tak teď je myslím na čase se trochu snažit. když říká, že nepotřebuje každý den navařeno, no tak mu neuvař;-) sbal malýho a jdi s ním na procházku,na výlet nebo za kamarádkou třeba na kafe a nech mu vzkaz ať si najde něco v ledničce a ať po sobě uklidí, že se vrátíš až navečer. přece taky máš svůj život a nejsi jeho služka, tak je potřeba ho to trochu odnaučit. postupně. klidně bych mu dala malýho na hlídání (když si ho zrovna nebere babička) a řekla, že jdu ke kadeřnici. to peklo, když bych se vrátila a dítě měla náhodou tchýně u sebe, by si chlapec za rámeček teda nedal.dítě potřebuje mít i tatínka,mnohem víc než babičku.předpokládám že jste dítě chtěli oba a nebylo proti jeho vůli,tak ať se taky zapojí do výchovy (a výchova znamená se dítěti věnovat). určitě příjdeš na to, jak si ho "vychovat" aby z něj přestal být rozmazlenej chlap.lehký to nebude, ale chytrá žena si poradí;-) klidně bych se i sbalila a odjela na návštěvu ke svým rodičům i s malým (aby si taky užili vnoučka) a chlapa nechala doma samotnýho (aby si nemusel brát dovolenou kvůli návštěvě u tchýně,společnou dovolenou si užijete jindy:-) ) ať se o sebe postará sám. ideálně v době kdy bude tchýně někde daleko na dovolený nebo v lázních. když jsi neutekla od mámánka dokud byl čas, tak teď zkus trošku zabojovat o vaši společnou rodinu. sbalit kufry můžeš přece kdykoliv......

  • Mamanek.. Zkrouhla bych mu full servis, postupne mu zavedla nekolik povinnosti a kdyby to nepomohlo, hnala bych ho..

  • mamánek.... budeš to mít takhle celý život, takového chlapa bych nechtěla ani s milionem.... buď se s tím smířit, nebo odejít.....

  • Jak už tu bylo psáno, musíš zabojovat....prostě bych se sbalila a jela i na několik dní k rodičům, ať se o sebe postará chvilku...Sama mám teď 5měsíčního chlapečka a sem úplně mrtvá...v noci vstávat, ve dne se mu věnovat...úplně tě chápu, akorát já mám super manžela v tomhle...a neumím si představit, že by mi s něčím nepomohl...nic taky nezvládám...jo uvařím, upeču, uklidím, ale sem totálně unavená...Takže tatínka zapoj a to co nejvíc...Klidně bych mu nechala malého a šla pryč..on se o něj postará...ať vidí co to obnáší a jak se doma flákáš...Sice jsme na mateřský, ale to znamená 24 hodin pracovat...:-) Taky bych mu prostě neuvařila, ať si uvaří sám jestli má hlad...nehoň se budeš akorát unavená a protivná (teda aspoň to vidím na sobě,že když jsem na malého sama,když je manžel třeba celý víkend v práci , dělá 12ctky). A ještě tedy k tomu přespávání u babiček...malého jsem dala tchýni už ve 4 měsících na spaní (bydlí vedle nás) Byli jsme na rozlučce se svobodou a teď mu je 5 měsíců a příští čtvrtek ho dávám svoji babičce protože jdeme do divadla....a potřebuju si trochu už odpočinout jelikož v noci nespím...a nemám z toho špatný pocit, žebych nějak své dítě zanedbávala...Takže klidně bez obav dej malého někomu na spaní a odpočin si.....

  • jak píší holky, je potřeba zavést povinnosti i pro partnera. Nic mu nebrání v tom vzít prcka do kočárku a jít něco zařídit, nakoupit. Ty mezitím vypereš, pouklízíš, navaříš. Já to měla doma tak, že já vařila, partner automaticky umýval nádobí. Dělal to nerad, ale já mu pořád říkala, že si to s ním ráda vyměním a těch pár talířků umyju, když navaří kompletní oběd. Měl tendence pořádat pro kamarády u nás v bytě sleziny, o tom, kolik to stálo peněz škoda mluvit, ale taky to někdo musel nachystat a obsloužit je. Jednou jsem ho v tom nechala vymáchat, kdy musel vše nakoupit a připravit sám a já se nechala obskakovat jako ti ostatní, druhý den jsem se bavila, když po nich s kocovinou uklízel. Hned bylo po takových akcích u nás doma a slavil tímto stylem už jen narozeniny jednou do roka.
    Nebylo by na škodu udělat si pravidelně volno (cvičení, pokec s kamarádkou) a nechat mu domácnost i prcka na krku samotnému. Třeba jen jednou týdně. Prospělo by vám to oběma. Klidně bych ho i v noci vzbudila, ať dítko obstará on, že se chci vyspat. Přijde mi, jako by si dítě pořídil jako hračku pro svoji matku a tím má splněno.

  • Souhlasím se vším co se tu píše...prostě mu teda nevař a uvidíme jak se mu to bude dlouho líbit. Jenom ti řeknu jednu věc. Buď jedině ráda za to, že si malého tchýně vezme a ty si můžeš vše udělat v klidu (sice sama, ale v klidu). Já jsem teď se synem(je mu 9 měsíců) doma sama a manžel jezdí jenom na víkendy a můžu ti říct že ti to závidím. Je to dost náročný s ním být 24hod. denně. A mám kamarádku, která to má stejně jako ty, ale s tím rozdílem, že jí malého nikdo nepohlídá ani na hodinu týdně, takže už jí z toho taky pěkně hrabe. Na jednu stranu buď ráda, že tchýni máš, která se bez doprošování postará ;-)

  • AHoj, no abych pravdu rekla, myslim, ze takoveho chlapa nepredelas...souhlasim s vecma, ktery tu holky pisou az na to, ze pro me by neexistovala moznost smirit se s tim. Zkus si s nim promluvit vazne, vysvetlit mu, ze rodina neni matka a dite, ale mama+tata+dite a oba do toho musi jit na 100 %. Pokud to nebude schopnej pochopit, tak ho kopni do zadku a neboj na svete beha fajn muzskejch dost!! Navic z toho co pises nemam pocit, ze bys ho milovala, ale ze vse delas kvuli synkovi...sice je to jeho biologickej tata, ale jestli se tak nechova, mozba i pro nej bude lepsi byt vychovavan opravdovym tatou. Doufam, ze vis jak to myslim!! A drzim Ti palce!

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 80 461 otázek, kterým se dostalo 272 335 odpovědí a 410 237 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se

TOPlist