Problémy s příbuznými
Ahoj, začínám být zoufálá, tak prosím poraďte... Už od léta nám dělají problémy moji prarodiče z taťkovy strany a jeho bratr se do toho aktivně zapojuje... Pořád se jim něco nelíbí, podle mě řeší blbosti (např. kolikrát týdně jsme se viděli nebo, že když se potkáme, tak se jenom pozdravíme - očekávají, že by se mělo prohodit několik zdvořilostních frází). Bohužel bydlíme s prarodiči na jednom pozemku.... Naši se neustále kvůli tomu hádají. Prarodiče k nám neustále lezou a udělali spoustu věcí, kterými dali najevo, že se mamka nechová podle jejich představ (má svůj vlastní názor). Teď o Vánocích je to ještě horší, strašně mě to ubíjí.... V noci nemůžu spát, nemám chuť k jídlu.. Měla bych do toho nějak zasahovat? S mamkou jsem o tom několikrát mluvila a ona říkala, že už taky neví, co má dělat....
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
25.12.2013 19:25Spousta lidí neví co dělat s vlastním životem. Tak si pořídí děti. Dokud mají pocit, že je děti potřebují, všechno je v pořádku. Dítě se osamostatní a ejhle problém je zpátky. Zase neví co dělat, přijdou si odstrčení. Takže předpokládají, že vnoučata mohou být dalším "smyslem života", protože nic lepšího nemají. Týká se to hlavně lidí, kteří nemají žádné zájmy, přátele apod. To že jejich dítě má vlastní život a chce trávit čas pouze se svými dětmi a ne rodiči je často nezajímá, protože oni si připadají nejdůležitější.
Řešení? Dopřát jim pocit, že je někdo potřebuje (často = někdo bude žít za ně, podle jejich pravidel), odstěhovat se, najít jim nějakého koníčka, zbláznit se nebo je ignorovat.
Hodně štěstí. -
25.12.2013 18:29Tak bydlení na stejném pozemku už samo o sobě nějaké takové problémy přináší, lidi si brzo začnou lézt na nervy. Nejjednodušší by bylo odstěhovat se, jiné řešení moc nevidím. Druhá možnost je natvrdo jim vysvětlit, že takhle to nejde, ale tím si je proti sobě maximálně poštvete - a buď budou dělat ještě větší problémy, nebo v lepším případě vás naprosto ignorovat...
JIné řešení teda moc nevidím, pokud to nechápali doteď. -
25.12.2013 19:12
moc tě nepotěším,já to mám doma s mojí mamkou to stejný jen děti mám ještě malý. jeden čas byly hodně vyostřený vztahy a v tý době jsem ji poněkud vymezila jenže ona se nechce nechat. momentálně se to drží v hranicicích který jsou pro mě únosný ale jak dlouho to nemá tušení.kolem vánoc to u nás taky bývá krušný
už mockrát jsem přemýšlela že to budu řešit s psychologem aby mi poradil jak na takový vztahy jenže mám strach že do toho dám spoustu peněz a dostanu radu ať se odstěhujem.ty s tím asi moc nezmůžeš.z vlastní zkušenosti vím že cokoliv udělají moje děti jako projev toho že s babičkou nesouhlasí (nechcou s ní být ap.) tak je pak mamka naštvaná na mě protože podle ní "za to můžu já a poštvávám děti proti ní....." takže tvůj zásah by mohl zhoršit vztahy mezi rodiči a prarodiči,bohužel. jen koukám že na děti to může mít ještě větší dopad než jsem si myslela
nepomohlo by třeba když by sis udělala na babičku s dědou čas některý den v týdnu pravidelně třeba na hodinku?vím že v týhle situaci je to fakt hodně těžý,možná by se pak necítili tak odstrčení a problémy by ustaly ale je taky možný že by vyžadovali čím dál víc pozornosti (tak jak to dělá moje mamka a s tím si rady nevím) a nic by se nezlepšilo, ne trvale
