Problémy s přítelem
Ahoj, potřebuji vážně poradit. Už nevím jak dál, jestli jsem já ta špatná nebo oba. Abych objasnila situaci. Mám 2 roky přítele, ze začátku asi 2 měsíce byl suprový, poté začal občas mluvit o bývalce, (moc dobře jsem věděla kdo to je jsme z jednoho města, tady se ví vše) např. že tamhle byli tohle dělali, jednou jsem se sprchovala a pouštěla na sebe studenou vodu, načež jsem dostala odpověď že tohle jeho bývalá dělala taky aby se jí zvětšily prsa, dále například i to že kvůli ní asi týden nekouřil a pil ananasový džus, kvůli tomu aby jí lépe chutnalo sperma a samé takovéhle perly. Asi po třičtvrtě roce vztahu už jsem to tak nějak nevydržela, měl její fotky všude, koukal na společné fotky z dovolené, i když jsem já plánovala a chtěla jet na dovolenou řekl mi, že by se se mnou nudil a že nepojede, s ní byl, tak jsem se možná já hloupá zeptala jestli jí pořád miluje (měli spolu 3 roční vztah od 15-18 let), řekl že ji má rád. Ublížilo mi to, bohužel jsem nezůstala jen u těchto otázek, ale ptala se dál. Sexu poměrně ubývalo a přestal se mnou tak nějak před prázdninami minulý rok cokoli podnikat. Ptala jsem se ho, zda byla v něčem lepší než já, nechtěl odpovídat, ale já se ptala pořád .. vím ptala jsem se hodně špatně, ale zeptala se - Zda byla lepší v posteli a měla lepší přednosti než já. Dostala se mi odpověď že ano. Hrozně ale hrozně mi to ublížilo :¨(. Jakmile se kouknu do zrcadla vidím ji jak se mi směje za to jak vypadám, má její nahé fotky pořád schované, vím jak vypadá (i předtím jsem měla trochu komplexy, dnes mám prsa menší Bčka a pysky na vagíně lehce vytahané a tmavé). Chci být pro svého partnera dokonalá a v životě jsem si nemyslela že mi tohle někdo řekne. Po této události jsem před ním začala dost často brečet, všechno mě od té doby rozhodí. A začlo to jít nějak z kopce. Hodně hraje hry a jen tak leží v posteli, mě baví chodit venku v přírodě a baví mě žít. Moje nejdelší prázdniny po maturitě jsme strávili vlastně jen v posteli a u pc, občas vynucená procházka. V říjnu se to na mě ale vše nějak sesypalo, začla jsem chodit na vš, bydlela tam na koleji a nervíky mi celkem pracovali. Nebyli jsme spolu tak jako dřív a mě prostě naštvalo i to že místo toho aby mě odvedl na nádraží s kuframa radši hrál .. jen připomenu že jsme spolu již 2 roky a nikdy se mnou nebyl na nádraží když jsem odjížděla a asi 2x pro mě přijel. Začal více chodit po hospodách sám, do té doby jsme ještě tak nějak chodili spolu a já se začala hádat, on je pohodář, přijde mi že je mu vše jedno. Ale nejvíce to asi začlo tím .. měli jsme roční výročí, já bohužel musela jet na kolej on byl doma, a jel se opít (jako každý víkend v sobotu někdy i v pátek) na diskotéku. Tam prý potkal slečnu se kterou si prý dobře povídal bylo mu s ní dobře a začali si psát že spolu pojedou do prahy a že půjdou znova pít, nic nebylo ale i tohle toužení je pro mě prostě trochu něco jako nevěra. A já hloupá mu vždy psala miluji tě a nic mi tam neproveď. Zjistila jsem to na půl sama že si s někym píše ale ujišťoval mě že si s ní jen povídal. Bohužel asi 2 měsíce po tom se mi přiznal k tomuhle a že toho lituje ale že i uvědomil co chce. Ale já nevím .. od té doby nic neděláme spolu radši jde v sobotu s kamarády pít než aby byl se mnou když se týden nevidíme. Já tomu také nepomáhám naštvávám se vadí mi že to dělá, vadí mi že pro mě nemůže něco udělat jako jen tak od sebe přinést květinu (nikdy jsem pořádnou nedostala maximálně tak když jsem to řekla tak uškublou jedno stéblo kytky, i když v tu chvíli to bylo hezké) i když já se snažím mu čas od času jen tak něco dát. Neslaví valentýna, ale já ho slavím a dala jsem mu také bonbonieru vlastnoručně udělanou, když už se mnou jde na procházku když si jí vymodlím řekne že má na týden vystaráno. Viděli jsme se dříve každý den protože neměl práci ani školu (díky tomu nemůžeme chodit k nám jelikož taťka takové lidi nemusí) To všechno bych možná i přešla kdyby se ke mě choval lépe. Snažíla jsem se týden chovat jako on jestli mu to dojde, ale nedošlo, dnes jsme spolu byli asi 4 hodiny po týdnu a řekl mi že jde večer pít. Řekla jsem mu že je mi to jedno ať si de, domluvený už byl, a ví že mi vadí že se nejdříve nedomluví se mnou, protože podle mě o tom vztah je. A naštvalo mě i to že se mě vlastně ani nezeptal jestli nechci taky. Přijel jeho kamarád ale jak to bývá zvykem začla jsem se naštvávat i když jsem si řekla že už ne.. naštvalo mě to že mu to nedošlo, že mu to je jedno. On ale říka že mu to neni jedno že mu přijde že se snaží něco dělat. Jo .. před půl rokem mi řekl že mě nemiluje ale že je mu se mnou dobře. A já už nevím co mám dělat, zkoušela jsem ultimáta že kamarádi nebo já. vždy si vybral je .. Miluji ho a prostě už nevím. Nyní se musím učit na zkoušky, doma to také nebylo nic moc a já si myslím že už z toho mám i deprese, svěřila jsem se mu že to chci nějak překonat, ale řekl že neví jak mi má pomoci.. vím že tohle je spíš tak si dojít za psychologem nebo do nějaké poradny, ale chci jen zatím vědět názor jiných lidí. Štve mě, že si to neuvědomuje ale neuvědomuje si to ani jeho okoli a ještě ho v tom podporují. Je mi 20 jemu 21. Dneska jsem mu řekla že už ho tak moc v životě nechci, ale myslím si že jemu to bude prostě jedno. Omlouvám se že je to tak dlouhé, ale potřebuju na to nějaký názor a co mám dělat, jak se chovat aby mu to došlo.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
7.6.2014 23:18
Urcite ho milujes ale on tebe ocividne ne jinak by takto blbe nemluvil a choval se k tobe jinak .. moje rada zni BEZ OD NEJ s nim se akorat utrapis a budes dal ztracet cas s nim misto toho aby jsi zazila neco mnohem lepsiho s jinym.. najdi si nekoho kdo ti bude tvoji lasku vracet a ne ti po ni slapat ..drzim palce
-
7.6.2014 23:05
Vím, že to nechceš slyšet, ale on je jaký je a těžko přestane chodit s kamarády pít, aby místo toho vyrazil s tebou do přírody. Ať už by ses začala chovat jakkoli. Pakliže je schopen ti říct, že by s tebou nejel na dovolenou, protože by se s tebou nudil, jak si představuješ společný život? Zdá se mi, že zkrátka nemáte společné zájmy a že jsi zamilovaná spíš do své představy o něm, než do něj samotného. Podle toho jak vás popisuješ (ty - chodíš na vysokou a ráda něco podnikáš; on - sedí doma u PC nebo v hospodě a nemá školu ani práci) se mi k sobě vůbec nehodíte. Ale protože jsi zamilovaná, vím, že ti tohle nepomohlo... aspoň si ale nenech pošramotit sebevědomí představami o jeho bývalé! Dokonalý není nikdo, to si pamatuj.
-
8.6.2014 8:25
Ahoj, s něčím podobným mám vlastní zkušenost.. Bohužel. Taky jsem byla já, kdo miloval, plánoval a on jen bral a ubližoval. Taky pro něj byli vždy víc kamarádi a hospoda než já a procházky nebo společný výlet. Taky jsme celé prázdniny strávili doma v posteli, u TV nebo PC. Já chtěla jezdit k vodě, na kolo pod stan... Někdy se stalo, že jsem byla u něj, měla jsem u nich spát a nečekaně přišli jeho kamarádi a on mě poslal domů a šel s nima! Byla jsem prostě úplně hloupá. Všichni mi to říkali, že je to úplně jinak, než to vidím já...trvalo tři roky, než jsem konečně otevřela oči a než jsem si to přiznala. Pomohl mi k tomu hlavně můj nynější přítel, se kterým jsem se začala stýkat. Bylo pro něj přirozené doprovodit mne až k domu, pozvat na zmrzlinu nebo do kina... Vím, že tě to, co tu píšeme zranuje a možná ho budeš i v duchu hájit, ale odejdi od něj.. Akorát ztrácíš čas s někým, kdo o to ani nestojí...
-
8.6.2014 9:04
Ahoj, taky jsem zažila něco podobného. Byli sme spolu skoro šest let. Ze začátku jsme oba ještě studovali, takže sme se vídali tak jednou týdně o víkendu, byli sme ještě dost mladí, začali sme spolu když mi bylo 16, jemu 15. Když sme se viděli o víkendu, většinou sme pořád něco podnikali s jeho kamarády, ale brával mě sebou. Jezdili sme třeba i na výlety o prázdninách, byl hasič a vždy měli nějaké výlety. Dostudoval, začal pracovat, já studovala dál. Bydlela sem na intru, takže sme se vídali jednou týdně o víkendu opět. Ale pořád to bylo docela fajn. Pak už mi bylo dvacet a už mě přestávalo bavit s ním a jeho kamarády jezdit po diskotékách. Takže sem ho já zamilovaná tydýt pouštěla samotného, místo toho aby byl se mnou. Občas sem jela taky, ale vůbec mě to tam nebavilo, zvlášť když sem o něm víc jak půlku diskotéky nevěděla. Ale pořád mě zahrnoval do svého života, jezdil za mnou po práci, třeba i pozdě večer a pořád sme ještě celkem bývali spolu. Pak jsem dostudovala a byla na pracáku, ale hned sem si našla práci. Takže sme začali plánovat společné bydlení(když sem se na to podívala zpětně, tak sem to plánovala spíš já). Našli sme ho, začali spolu bydlet a v té době začlo to nejhorší. Bydleli sme spolu tři měsíce, ale to co jsem za tu dobu zažila byla hrůza. Zjistila sem, že je to úplně jiný člověk než co sem ho těch pět let znala. Nakonec jsem zjistila z jeho mobilu, že mě podvádí, ale klidně si jde se mnou bydlet a tváří se jakoby nic. Zjistila sem to v den mých narozenin, kdy sem měla mít volno na společnou oslavu. On spal. Já se mu napsala na stůl vzkaz, sebrala se a jela k našim. Bylo to opravdu těžké, ještě další rok sem na něj pořád myslela a přemýšlela, jestli nejsem hloupá, že sem se s ním rozešla teď jsem už jinde. Sice ještě asi 2-3 roky po rozchodu se mi o něm občas zdálo, že mě chce zpět, ale já ho vždy odkopla. Teď jsem třetím rokem vdaná a mám dceru a jsem spokojená, ale když na něho někde náhodou jednou za rok narazím nebo o něm slyším, tak si vždy na vše vzpomenu, ale teď už i na to hezké, co sme prožili. Ale trvalo opravdu dlouho se s tím srovnat.
Taky bych ti poradila jít od něj pryč. Čím dřív tím líp. Z toho co píšeš jde fakt poznat, že tě snad ani nemiluje. Má tě jen jako takovou jistotu, za kterou si může přijít když zrovna potřebuje. -
8.6.2014 9:38
Nedočetla jsem to celé, ale od začátku článku bych mladého pána chytla za prdel a vyhodila ho ze svého života jednou pro vždy. Jako baby máme taky nějakou hrdost a né, aby s námi mávali takoví floutkové. Rozhodně si zařid život podle svého a najdeš si nějakou lásku na nové škole. Přeji ti hodně sil a razantnosti a hodného nového přítele, který tě bude milovat. Ahoj Pavla
-
8.6.2014 13:18
Jediný důvod proč s nim jsi je ten, že ho miluješ. Člověka, který Tebe očividně ne, který si s Tebe dělá "jistotu" a "náplast" za bývalou. Člověka, který Tě pravděpodobně připravil i o veškeré sebevědomí, sebeúctu a soudnost. Nepotřebuje s Tebou trávit čas a baví ho Tě ponižovat a trápit. Nehne pro Tebe ani prstem. Nemáte spolu žádné sspolečé zážitky a když už jo, gak ho musíš nutit. A ještě k tomu je to lenoch, který nemá potřebu studovat ani pracovat..Co od takového člověka čekáš? Dostuduješ, ukecáš ho ma děti, které mu budou nejspíš stejně jedno jako všechno ostatní, nezabezpečí vás a bude trávit svůj život v hospodě. .Tohle chceš? Máš to zapotřebí? Tvému tátovi se nedivím, podporuje dceru na studiích a má se dívat na to, jak se zahazuje s flákačem, který si ji ani trochu neváží. Promiň za upřímnost, ale otevři oči, nebo si s nim zničíš život! Tohle není chlap, ale nevyspělý ubožák!
-
8.6.2014 14:10
Buran, sobec, povaleč a ožrala.
Ani se nedivím rodičům, že ho nemusí.
Studuješ, škola i koleje jsou plné lepších kluků, se kterými si budeš mít co říct. Na tohoto blbečka se co nejdříve vykašli, nestojí za nic. Měla jsi to udělat hned na začátku, když začal o bejvalce mluvit.
Nezmění se a bude to s ním jen a jen horší. Dnes se k tobě chová jako k hadru, zítra ho budeš živit a on tě bude považovat za domácí spotřebič a podle toho se k tobě chovat. Od začátku jsi pro něj jen "překlenovák" po jeho ex, než si najde novou "lásku", do které se zblázní. -
8.6.2014 16:48
Ty nepotřebuješ psychologa, ty potřebuješ rozchod. A to hned. Být tebou, tak už s ním dávno nejsem. K čemu ti je vztah bez lásky? Mě by nebavilo být ta druhá už od začátku, ale tys to vydržela, ale jak vidíš, tak se to nelepší. Je to jednostranné a je to zbytečné. Myslím, že je čas, abys šla dál, abys začala nový život. Najdeš si partnera, který tě bude milovat a se kterým budeš šťastná. Rozhodně ani nemysli na to, že by to byla tvá chyba, že bys byla v něčem špatná. Udělala jsi to nejlepší, cos mohla. Nic si nevyčítej. Já tě obdivuji, žes to vydržela tak dlouho, ale člověk musí poznat, kdy už mu vztah nic nedává a kdy je čas jít dál. Akorát ti shazuje sebevědomí a dělá z tebe psychickou trosku. Měj se ráda a chovej se podle toho. Možná je to kruté, co řeknu, ale s ním podle mě šťastná nebudeš, budeš tak maximálně v depresi, nesebevědomá a bude ti utíkat život mezi prsty. Ty jsi uvnitř děje a tak to vnímáš jinak. Já mám odstup a podle toho, co píšeš bych se dlouho nerozhodovala. Možná by ti pomohlo si to, cos napsala po sobě přečíst, jako by to napsal někdo cizí, jako bys tu holku neznala a zhodnotit to. Přeji ti hodně štěstí.
-
8.6.2014 6:46
Mě už by asi vadili ty nahé fotky bývalky...To neustálé porovnávání a myslím si že kdyby mi řekl že ona byla lepší než já tak v ten moment už bych ho poslala za ní.druhá věc je to jeho chování...Podle mě se takhle nechová zamilovaný kluk...Já si ve svém nynějším vztahu musela vytrpět ledacos...nevěru,lži,hádky...Letos spolu budeme pět let,začal mi nosit kytky chová se ke mě pěkně a dokonce spolu čekáme miminko...Ale sama vím co jsem si musela vytrpět a jaký to bylo...No proč to tak bylo a já mu vše odpustila by byla druhá kapitola.Ale být tebou vykašlu se na něj.Láska zachvíli přebolí a ty si určitě najdeš kluka který k tobě bude pozorný,budě opětovávat tvoje city a bude rád že čas může trávit s tebou.Tenhle vztah určitě nemá smysl,a jen se trápíš...Vykašli se na něj Jsi mladá určitě pěkná na prsa Béčka se vykašli a na pysky taky Mě je 2O prsa mám tak Áčka a o pyskách ani nemluvím myslím že pokud tě kluk miluje nezaleží mu jen na tom jak vypadáš chlapy taky nejsou dokonalí a myslí si že když mají velkou chloubu mezi nohama že jsou dokonalí ...Vykašli se na něj dej si od kluků voraz než zapomeneš a pak zační žít držím palečky určitě to zvládneš
-
8.6.2014 7:15
Nejsi špatná ty a ani on. On se přes rozchod s bývalou nepřenesl, ale nechtěl být sám. Možná s tebou začal chodit jí na truc. To se někdy stává. Ty ale nejsi žádná náplast nebo nástroj pomsty či nějaká vyplň. Nemáte spolu nic společného, váš vztah je jednostranný a nikam nevede. Leda k eozchodu a to je jediné, co můžeš udělat. Teď, hned a okamžitě. Plácáte se v tom oba dva. Hlavně se přestaň obviňovat. Není k tomu důvod. Prostě vám to nevyšlo. Najdeš si takového partnera, který o tebe bude z duše stát.
-
8.6.2014 7:29
taky mi prijde, ze ten vztah neni uplne funkcni a je spise jednostranny prakticky od zacatku. samozrejme kazda mince ma dve strany a on to mozna cele vidi jinak, ale kdyz vychazim z toho, co popisujes, tak v takovem vztahu bych nechtela byt. mas urcite na vic. a kdo vi, treba tim, ze se s nim rozejdes a zacnes byt ty tou "byvalkou", uvedomi si, co ztratil a vyburcuje ho to k akci... ale na to rozhodne nespolehej, protoze vetsina lidi se fakt moc nemeni, obzvlast ze dne na den. ps: dobre je sepsat si seznam toho, co bylo spatne - treba ulozit tvuj uvodni pripsevek, protoze postupem casu clovek ma tak nejak tendenci na to spatne zapominat, vybavovat si jen to hezke, co bylo a litovat sveho kroku... seznam pak pomuze osvezit pamet a nezblaznit se pochybnostma